Praha - 94letý bojovník za svobodu od Tobruku a Dunkerque, novinář a zakladatel exilového nakladatelství Index Bedřich Utitz byl vyznamenán Cenou Arnošta Lustiga za rok 2013. Jeho životní příběh, který zrcadlí dějiny přelomového dvacátého století, naplňuje podle organizátorů ocenění zároveň hodnoty, které jsou kritériem pro udělení ceny – odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.
Válečný veterán a exilový nakladatel. Lustigovu cenu získal Bedřich Utitz
GALERIE
videogallery_434860
"Uvědomme si, že k nám v osobnostech, jako je Bedřich Utitz, velmi silně promlouvá 20. století a jeho hodnoty. Naší snahou je najít aspoň náznak odpovědi na otázku, co musíme následovat, abychom se hrdinům, jako je Bedřich Utitz, alespoň přiblížili," podotkl k letošnímu laureátovi Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory, která v roce 2011 Cenu Arnošta Lustiga založila.
Bedřich Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni, v české židovské rodině. V roce 1931 se rodina přestěhovala do Prahy a v roce 1939, ještě před okupací německou armádou, se jim podařilo emigrovat do Palestiny. Utitz se v Palestině přihlásil do československé zahraniční armády, s 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobruku, poté s oddílem protitankových kanonů obléhání Dunkerque. V lednu 1945 byl zajat.
Po návratu do vlasti pracoval v ČTK a pro zahraniční redakce dalších médií. Na sklonku 50. let se stal dopisovatelem v Berlíně. Z ČTK odešel do agentury Telepress. Postupně se vypořádal i se svým členstvím v KSČ. Ve své autobiografii Kaleidoskop mého století na toto téma poznamenal:
- "Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (…) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl."
Po zrušení Telepressu nemohl kvůli svému židovskému původu získat práci, krátce zakotvil v Ústavu pro experimentální chirurgii v Praze-Krči jako dokumentarista a knihovník a nakonec získal post redaktora v Československém rozhlase. Události pražského jara jej zastihly v pozici rozhlasového pracovníka v redakci zahraničního vysílání – v srpnu 1968 se aktivně podílel na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu.
- "Myslím, že hrdinství se neprojevuje jen v činnosti, která je nebezpečná, při které riskujete život. Hrdinství také znamená dokázat se postavit proti tomu, co nestojí lidské životy, ale narušuje hodnoty, nepoctivosti a sobeckosti. Narušitelů hodnot stále neubývá. Pojmenujme tento problém a bojujme proti němu," vyzývá Ulitz.
V říjnu 1968 mu byla důrazně doporučena emigrace. Tentokrát se usadil v Německu, kde spoluzaložil (s Adolfem Müllerem) samizdatové nakladatelství Index. Vyšlo v něm více než dvě stě titulů, například od Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka nebo Bohumila Hrabala. Práci v Indexu označil Utitz později za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě.
Udílení Ceny Arnošta Lustiga 2013
V exilu působil také jako žurnalista a překladatel (např. knihy Mráz přichází z Kremlu Zdeňka Mlynáře). Sám napsal pozoruhodnou knihu Svědkové revoluce o událostech roku 1968 ve formě rozhovorů s dvanácti prominentními komunisty, kteří se dříve či později s touto ideologií rozešli.
Po listopadu 1989 se Bedřich Utitz podruhé vrátil do vlasti. Stál u zrodu legálního vydávání Lidových novin, kde posléze působil jako pravidelný dopisovatel v Německu. Pracoval také pro Svobodné slovo, Týden, Přítomnost, Práci, Literární noviny, Listy a Český rozhlas. V 90. letech podporoval normalizaci česko-německých vztahů. Do Prahy se natrvalo vrátil v roce 2005.
Poselství Bedřicha Utitze: „Na dnešní generaci leží obrovská tíha zodpovědnosti zajistit, aby se tragédie 20. století už nikdy neopakovaly. A teď nemyslím jen války a koncentrační tábory, ale také tu nízkou hodnotu slušnosti a dobrých mravů. Tady máme ještě moc co dohánět. Teď je přeci jenom lepší zřízení, lepší život, ale na druhé straně máme staré i nové neřesti, které nám neumožňují být hrdí na tuto republiku tak, jak by si za své dějiny, za svou minulost zasloužila.“
Bedřich Utitz byl ve svém životě několikrát vyznamenán. Obdržel Československý válečný kříž a medaili Za chrabrost ještě během 2. světové války, v roce 1998 Řád Tomáše Garrigua Masaryka a roku 2010 pak vyznamenání Za obranu republiky z rukou ministra obrany.
V roce 2014 se stal třetím laureátem Ceny Arnošta Lustiga. První ocenění za rok 2011 převzal pražský biskus Václav Malý, druhé hlasatelka a moderátorka Kamila Moučková.