Jeho jméno by jistě mohlo zaznít vždy, když se hovoří o nejvýznamnějších českých fotografech – ale nezní. Fotograf Vojta Dukát je v Česku sotva známý, přestože byl dvakrát nominován na člena prestižní agentury Magnum a má za sebou výstavy ve Spojených státech, Amsterdamu i Paříži. Domácí dluh se rozhodlo splatit pražské nakladatelství Torst, které vydalo jeho monografii.
Fotografickou kariéru brněnského rodáka Vojty Dukáta poznamenali sovětští vojáci. Jejich vpád v roce 1968 ho přiměl k odchodu za hranice, kde mimořádně úspěšná kariéra naplno začala. Dostal totiž nabídku od agentury Magnum, která ho po pádu Salazarova režimu poslala fotit volby v Portugalsku.
Vojta Dukát sám však s étosem agentury založené nejslavnějšími válečnými fotografy, nesouzněl. Nikdy se necítil být reportážním fotografem stojícím v první linii, ale spíše nezúčastněným pozorovatelem každodennosti.
- "Fotky jsou takové krátké subjektivní pravdy, které člověk najde v reálu. Když má hodně štěstí a podaří se mu to, tak se toho okamžiku zmocní," říká Vojta Dukát.
Zatímco v zahraničí slavil Vojta Dukát se svými výstavami úspěchy, v Československu a později Česku zatím nepatří k nejznámějším fotografům. Jeho první pražskou výstavu koncem 80. let po třech hodinách ukončila policie. Dnes je jeho dílo zastoupeno ve sbírkách Moravské galerie v Brně.
Fotograf Vojta Dukát točil odchod sovětských vojsk
Dosud upozaděny ale zůstaly například filmové záběry z roku 1991, kdy se jeho osud znovu protl se sovětskými vojáky. I Vojta Dukát je přišel z Milovic vyprovodit, ale mnohem decentněji než jiní.
- "Mě zajímali lidé, kteří jsou loutkami v historickém kontextu. Nejsou to ani brežněvové, ani putinové, jsou to prostě vojáci," vysvětlil. V Milovicích a na cestě na východ natočil 40 hodin záběrů, které se dosud nevysílaly.
Vojta Dukát dodnes fotí černobíle. „Jsou to fotky obyčejných lidí, situace téměř o ničem. Ale doufám, že se stávají něčím právě fotkou,“ říká. Přístroj má prý neustále připravený, aby mohl život kolem sebe zaznamenat.
