Praha – Hudba a výtvarné umění – dva samostatné celky, nebo něco, co spolu úzce souvisí a nemůže bez sebe být? Na tuto otázku odpoví výstava Národní galerie Vivat Musica!, která se zaměřuje na vztah zmíněných oborů v průběhu více než pěti století. Expozice provádí mytologickými či profánními tématy v renesanci a baroku přes portréty význačných hudebníků a skladatelů až po práce integrující hudební principy do vlastní struktury výtvarného díla ve 20. století.
Vivat boží Musica!
Veletržní palác volá Vivat Musica! (zdroj: ČT24)
- Datum konání: 25. 4. 2014 - 2. 11. 2014
- Místo konání: Veletržní palác
Jak souvisí baroko s hudbou? Ve výtvarném zpracování se objevuje prostřednictvím zobrazení koncertů pod otevřeným nebem jako doprovod zahradních banketů urozené společnosti. V 19. století se námět posunul k národnímu obrození či k dekadenci. Ve 20. století jsou zakomponovány hudební nástroje do kubistických zátiší a současné umění již pracuje přímo se zvukem či jeho grafickým znázorněním.
Jednotlivé hudební nástroje nesly v každém století svůj význam. Například v 16. a 18. století byly dudy vždy spojovány s jistou chlípností a vulgaritou, loutna byla zase stvořena k opěvování lásky. Hudba jako celek symbolizovala oslavu Boha nebo značila neúprosné plynutí času.
Mezi vystavovanými jmény jsou třeba Josef Václav Myslbek, Josef Mánes, Emil Filla, Pablo Picasso i František Kupka.
„Vivat Musica“ je záznamem a výkladem rozmanitosti stylů, výtvarných konceptů i jejich vzájemného ovlivňování a prolínání. Je širokým výtvarným dialogem mezisbírkového charakteru, prezentující Národní galerii v Praze jako pokladnici výtvarného umění od doby gotiky po 21. století," uvádějí organizátoři.