Praha – Měla nastoupit do jednoho z Wintonových vlaků. Místo toho ji čekal Terezín a pak i Osvětim. Malířka a grafička Jana Dubová nyní vzpomíná na holocaust skrze své obrazy. Výstava Nezapomenu, kterou věnovala židovským matkám, se koná ve smíchovské galerii Portheimka. Potrvá do 30. května.
Nezapomenu. Dospívání v Osvětimi maluje Jana Dubová
Výstava Nezapomenu (zdroj: ČT24)
Jana Dubová pochází z české židovské rodiny, na Smíchově strávila prvních patnáct let života. Prošla Terezínem i Osvětimí, z koncentračního tábora se v roce 1945 z celé rodiny vrátila pouze ona a sestra. „Tohle jsou matky, mladé ženy, které se svýma zdravýma dětma šly do plynu,“ popisuje Dubová jeden ze svých obrazů. Své vzpomínky na válečná utrpení vepsala do souboru děl, který už vystavovala na řadě míst.
Právě tento soubor tvoří hlavní část výstavy v Galerii Portheimka. Dnes osmaosmdesátiletá umělkyně sama kousek od Portheimky vyrůstala. Po okupaci Československa nacisty se ji rodiče pokusili přihlásit do jednoho z Wintonových vlaků, ale bohužel pozdě. V dubnu 1942 nastoupila do transportu do Terezína, odkud byla její rodina převezena do Osvětimi. Když v roce 1944 vystoupila v táboře smrti z transportu, bylo jí 18 let.
Jana Dubová
Po válce Dubová vystudovala grafickou školu a věnovala se především užité grafice, pracovala třeba ve studiu Bratří v triku. Cyklus s příznačným názvem Nezapomenu autorku vrací po více než 70 letech do míst jejího dětství a dospívání. Expozice připomene její ranější práce z oblasti užité grafiky, stejně jako současné počítačové experimenty, do nichž se velmi aktivní a vitální umělkyně pouští v poslední době s velkou chutí. K výstavě vychází také katalog, jehož součástí jsou nejen obrazy, ale i reflektivní texty Dubové.
Výstavu pořádá Městská část Praha 5 ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Post Bellum. Výstava se koná při příležitosti výročí největší masové vraždy československých občanů, likvidace rodinného tábora v Osvětimi, od níž nedávno uplynulo 70 let.