Je dabovat lidské? Dabéři chtějí jiné podmínky, studia se netváří

Praha – Český dabing měl vždycky dobrou úroveň. Ta už je ale podle předsedy dabingové sekce Herecké asociace pomalu minulostí. Důvodem jsou podmínky herců v dabingu. Sto padesát sedm dabérů se nechalo zastupovat agenturou, která jim má vyjednat například jiný způsob odměňování. Některá studia ale prý nechtějí s agenturou jednat a dabingové role přeobsazují. Tím podle herců klesá úroveň a z oboru mizí osobnosti.

Je dabovat lidské? (zdroj: ČT24)

Dabingová sekce Herecké asociace se podle slov jejího předsedy Zdeňka Hrušky už několik let snaží prosadit změny v dabingovém systému, aby jeho kvalita zůstávala zachována. „Před rokem jsme se dozvěděli, že jako odborová profesní organizace nesmíme prosazovat zájmy osob samostatně výdělečně činných, což je 90 procent herců. Proto jsme přistoupili k zastupování agenturou. I v Evropě je nejčastější agenturní zastupování,“ vysvětlil, kde dabingová „kauza“ začala.

Za hodinu? Za repliku!

Dabingová sekce asociace vypracovala například pravidla pro výkon a odměňování, po vzoru Německa, kdy herec není placen od hodiny práce, ale od množství vytvořených replik. „Jsme placeni hodinovou odměnou, což znamená, že do oné hodiny se nám už po léta, i díky vývoji technologií, dostává víc a víc práce, čímž je kvalita dabingu velice snižována, protože pak už herec nemá ani čas si text v klidu přečíst,“ vysvětlil nutnost změny stávajícího stavu Zdeněk Hruška. 

Při placení za repliku by herec nebyl nucen odvést práci za určitý časový úsek, což by se podepsalo i na lepším výsledku. Navíc současná situace podle Hrušky pověsti českého dabingu jen škodí. „Dabing dělali i špičkoví herci, to už se bohužel neděje, vynikající herci se při tomhle stylu práce do něj pouštět nechtějí,“ obává se.

Zdeněk Hruška (druhý zprava) na tiskové konferenci Herecké asociace k dabingu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Agentura s dabingovými studii o změně pravidel začala jednat od ledna, podle Hrušky o stejných podmínkách, které se snažila do té doby prosadit i dabingová sekce. S výjimkou studií Virtual, které se zaměřuje na dabing pro kina, SDI, vyrábějící pro kabelové satelitní televize, a Studia Budíkov prý ostatní příliš ochotně na jednání o nových podmínkách nepřistoupila. „A nastala situace, že teď jsou herci přeobsazováni,“ upozorňuje Hruška. Prý i v rozpracovaných projektech. 

Jednotlivec vs. studio. Má šanci uspět?

„Na té akci mě nejvíc mrzí, že herci nejsou ochotni rozlišovat,“ uvedl k současné situaci Petr Sitár, ředitel studia LS Productions, v němž vzniká dabing třeba pro filmové hity jako Star Wars, Harry Potter nebo Hobit. „Věřím tomu, že jestli jsou někde špatně hodnoceni a nedostává se jim dobrého zacházení, že se zlobí právem, ale pořád si myslím, že správná reakce je do toho studia přestat chodit anebo si tam vymínit jiné zacházení. Ale ne takovouhle revoltou proti všem.“ Hruška ale namítá, že sám herec těžko něco zmůže. „Můžu z vlastní zkušenosti říct, že jsem se o to kolikrát pokusil, znamenalo to, že už si v tom studiu neškrtnu,“ uvedl.

Dabingové studio Československé televize (1983)
Zdroj: ČTK/Karel Vlček

Podle některých studií je třeba při změně podmínek pro dabéry počítat se zahraničními zákazníky. Těm se navyšování rozpočtů v dabingu líbit nemusí, zvlášť třeba u seriálů, které se dělají už několik let za určitých cenových podmínek.