Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny spadla pod stůl řada protikorupčních zákonů, za jejichž přijetí se stavěly převážně neziskové organizace. Podle nich patří mezi nejdůležitější normy tohoto typu zákon o státním zastupitelství. Ten do sněmovny poslala už Nečasova vláda, poslanci ho ale projednat nestihli a ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová pak předlohu ze sněmovny stáhla k dopracování. Se stažením zákona nesouhlasil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ani pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nad vymahatelností práva se zamyslí lídři jihomoravských kandidátek v úterý 15. října. Přímý přenos sledujte od 20:00 na ČT24.
Protikorupční zákony pláčou
Původní návrh, který předkládal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), obsahoval několik důležitých změn: nejvyššího státního zástupce by jmenoval prezident na návrh vlády, desetileté funkční období by bylo bez možnosti prodloužení. Odvolat by ho však nemohla vláda, ale pouze kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Tato pravidla měla posílit nezávislost žalobců na politicích. Okresní a krajští žalobci pak měli být jmenováni na základě výběrových řízení – i je by mohl odvolat pouze kárný senát NSS.
Zákon také počítal se zrušením vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, tím by se čtyřstupňová soustava zjednodušila na tři stupně. Část agendy se měla převést na Nejvyšší státní zastupitelství, část na krajské žalobce.
Při Nejvyšším státním zastupitelství měl naopak vzniknout nový úřad na potírání korupce s celorepublikovou působností. Ve své gesci měl mít korupční kauzy, závažnou finanční kriminalitu i zločiny úředních osob. Jeho vedoucí by byl rovněž jmenován na deset let a odvolat by ho směl také pouze kárný senát NSS. (Více o zákonu o státním zastupitelství)
Registr smluv má zprůhlednit zakázky
Neziskové organizace jako Transparency International, Ekologický právní servis nebo Oživení apelují také na přijetí zákona o zveřejňování smluv na internetu. Ten počítal s tím, že by instituce musely povinně zveřejňovat všechny smlouvy ve veřejném registru, jinak by nebyly účinné – to mělo přinést větší finanční průhlednost. Smlouvy by byly všem přístupné na webu, čímž by se usnadnila kontrola.
Šlo o poslanecký návrh, který inicioval Jan Farský (TOP 09) – v dolní komoře měl velkou podporu, podepsalo ho patrně rekordních 53 poslanců z různých stran včetně opozice. Jenomže jiní poslanci k němu měli výhrady, ve staré sněmovně jeho projednávání několikrát přerušil ústavně-právní výbor a nakonec spadl pod stůl. (Více o registru smluv)
Sousední Slovensko zavedlo registr smluv v roce 2011 a podle bývalé premiérky Ivety Radičové to vedlo k úsporám veřejných peněz – v počátcích až o 30 %, později asi o 20 %. Na Slovensku se tak zvyšuje jak počet účastníků v soutěžích, tak i počet veřejných soutěží na úkor podlimitních zakázek.
Chybí zákon o financování politických stran
Další protikorupční normou, kterou sněmovna nestihla projednat, je zákon o financování politických stran – ten počítal mimo jiné s povinnými transparentními účty. Podle návrhu ministerstva vnitra měl na hospodaření stran dohlížet nový úřad, a to i na volební kampaně. Strany by na jejich financování mohly používat jen zvláštní bankovní účet, který by mohl nový úřad kontrolovat po internetu. Zákon počítal i s přísnější kontrolou hospodaření: zatímco teď odevzdávají strany každý rok zprávu do Poslanecké sněmovny, nově by odevzdávaly podrobnější zprávu tomuto úřadu – tam by byl závěr auditora, přehled o prodaných či pronajatých nemovitostech a také přehled o úvěrech nebo velkých dárcích, kteří na členských příspěvcích zaplatili přes 50 tisíc korun. Úřad by pak mohl tyto informace nejen prověřovat, ale také zveřejnit na internetu.
Stará sněmovna nestihla projednat ani zákon, který rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten totiž v současnosti nemůže kontrolovat hospodaření obcí nebo krajů a také většiny státních firem. Odpůrci zákona však poukazovali na velké množství kontrol, které už teď obce a kraje musí podstupovat. Také kvůli tomu zamítl návrh Senát. Naopak prezident Miloš Zeman rozšíření pravomocí NKÚ podporuje.
Neziskové organizace volají také po právní úpravě, která by chránila tzv. whistleblowery – tedy oznamovatele korupčního jednání. Ti jsou při odhalování korupce klíčoví, ale zároveň velmi zranitelní – často jde totiž o zaměstnance, kteří upozorní na trestné činy svých zaměstnavatelů a pak čelí různým odvetným opatřením.
Změna jednacího řádu má zatrhnout přílepky
Také případná změna jednacího řádu sněmovny je otázkou až pro příští vládu. Jde zejména o tzv. přílepky k zákonům a o formu podávání pozměňovacích návrhů. Přílepky jsou návrhy zákona, které jsou vložené do jiné normy, která ovšem s přílepkem věcně vůbec nesouvisí. V minulosti tak bylo odškodnění klientů zkrachovalých bank zahrnuto v zákoně o státních symbolech, novela o zadávání veřejných zakázek byla zase vložena v zákoně o surových diamantech. Ústavní soud přitom v minulosti prohlásil tzv. přílepky za protiústavní.
Zákaz přílepků obsahoval poslanecký návrh zákona, který předkládala Karolína Peake (LIDEM), kvůli rozpuštění sněmovny se ale ani nestihl projednat. Nečasova vláda k němu zaujala neutrální postoj. Stejný návrh zpřísňoval i podmínky pro podávání pozměňovacích návrhů. Jednak prodlužoval dobu mezi druhým a třetím čtením zákona ve sněmovně: v současnosti je totiž jen třídenní, během té doby musí poslanci vyhodnotit všechny pozměňovací návrhy a rozhodnout, zda budou zahrnuty v definitivní verzi zákona. Návrh lhůtu mezi druhým a třetím čtením prodlužoval na dva týdny.
Zároveň by každý pozměňovací návrh musel být alespoň stručně zdůvodněn, změny by byly vyznačeny přímo v textu projednávaného zákona a musel by se zveřejňovat i seznam lidí, kteří se na jeho tvorbě podíleli.
Změna ústavy – bič na prezidenta?
V souvislosti s některými kroky prezidenta Miloše Zemana začali politici zvažovat změnu ústavy, či alespoň její zpřesnění. Debata o prezidentských pravomocích se naplno rozjela poté, co první přímo volený prezident pověřil ekonoma Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády přesto, že dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM deklarovala většinu pro pokračování svého kabinetu. Kritici hlavě státu vyčítali, že nerespektuje ústavní tradice a snaží se parlamentní demokracii nahradit prezidentským systémem.
- Prezident Miloš Zeman autor: Zdeněk Němec, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5007/500669.jpg
- Zeman na Sněžce autor: Vostárek Josef, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4934/493380.jpg
- Miroslava Němcová a Miloš Zeman autor: Kateřina Šůlová, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4926/492551.jpg
- Prezident Miloš Zeman zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5015/501402.jpg
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ale před rychlými a účelovými změnami ústavy varoval, stejně jako třeba ústavní právník Aleš Gerloch. „Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi,“ prohlásil Pavel Rychetský.
TOP 09 chce ale předložit změnu ústavy týkající se jmenování vlády. V současnosti má prezident dva pokusy na jmenování premiéra a třetí pak předseda Poslanecké sněmovny. Bývalá koaliční strana navrhuje hlavě státu ponechat jen jeden pokus, další dva by měla sněmovna, jako je tomu v Německu. (Více o iniciativě TOP 09)