Do aukce kmitočtů pro sítě 5G se hlásí sedm firem. Jejich jména úřad nezveřejnil

Do aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G se přihlásilo sedm uchazečů. Jejich jména Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v této fázi nezveřejní. Nouzový stav, který bude platit od pondělí, nebude mít na aukci vliv. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/KEYSTONE Autor: CHristian Beutler

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. To by mohlo vést k poklesu ceny mobilních dat. „Vzhledem k tomu, že celá aukce proběhne ve virtuálním prostředí, tak nepředpokládám, že by do toho mohla zasáhnout covidová situace. Pevně věřím a doufám, že vítěze budeme znát ještě do Vánoc,“ řekla pro ČT předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. 

ČTÚ uvedl, že všechny požadavky současných operátorů na vydání předběžných opatření, podané u soudu s cílem zastavit proces výběrového řízení, jsou už zamítnuty, a žádný z operátorů tak u Městského soudu v Praze se svou žádostí neuspěl.

Všichni tři stávající mobilní operátoři napadli podmínky aukce u soudu. O2 si navíc stěžovala u Evropské komise na nedovolenou podporu.

Podle podmínek aukce nesmí zájemci o kmitočty svou účast v aukci komentovat. Podle očekávání se do ní ale zřejmě přihlásili všichni stávající operátoři, tedy O2, T-Mobile i Vodafone. Spekulovalo se o účasti firem Nordic Telecom, Poda nebo Sazka Mobil. Svou neúčast naopak ve čtvrtek oznámil ČEZ.

„Dnešního dne se uskutečnilo za účasti notáře otevírání obálek s přihláškami do výběrového řízení, které bude nadále probíhat podle předpokladů. Ve stanovené lhůtě podalo přihlášku celkem sedm uchazečů,“ oznámil ČTÚ.

Souhrnná vyvolávací cena kmitočtů je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat tzv. národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával. Kmitočty by měl úřad přidělit na přelomu roku.

Síť 5G má široké uplatnění

Síť 5G je pátou generací mobilních sítí, která technicky navazuje na stávající síť 4G a její standard LTE Advanced. Oproti stávající technologii umožní až desetinásobnou rychlost internetového připojení.

Výhodou sítí 5G je také vysoká kapacita a nízká doba odezvy, tzv. latence. To umožňuje jejich využití například v autonomních vozidlech nebo v aplikacích umělé inteligence. Předpokládá se také uplatnění v průmyslu nebo v rámci tzv. internetu věcí, což je síť fyzických zařízení, která jsou schopna se mezi sebou propojovat a vyměňovat si data.

První zemí, která spustila komerční provoz 5G, se v dubnu 2019 stala Jižní Korea. V Evropě jako první pro komerční využití spustilo 5G v červenci 2019 Monako. Technologie 5G počátkem letošního března podle serveru techcrunch.com využívalo 24 zemí světa. Například v Německu je k síti 5G v současnosti připojeno přes 16 milionů lidí ve více než tisíci městech a do konce letošního července mělo pokrytí 5G zasahovat polovinu populace.

Spor o čínskou firmu Huawei

Mezi přední dodavatele telekomunikačního vybavení pro sítě 5G patří mimo jiné čínský technologický gigant Huawei, který je v současnosti největším producentem a prodejcem chytrých telefonů na světě. Spojené státy Huawei už delší dobu obviňují z krádeží technologií a špionáže pro vládu v Pekingu. Washington kvůli tomu loni v květnu společnost Huawei zařadil na černou listinu.

Washington se k vyloučení firmy Huawei z budování sítí 5G snaží přimět i své spojence. Britská vláda zakázala využívat technologie Huawei při výstavbě sítí 5G od příštího roku. Už použité komponenty čínského podniku musejí být do roku 2027 odstraněny. Také rumunská vláda navrhla podmínky pro výběr zhotovitele 5G, které de facto vyřazují Huawei. Francouzské úřady v červenci sdělily operátorům plánujícím nákup zařízení Huawei pro 5G, že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. V podstatě to znamená vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028.

V Evropě jinak státy účast firmy při budování sítí 5G většinou umožňují, byť za přísných podmínek. Evropská komise ale v červenci vyzvala členské země EU, aby urychleně přijaly opatření k diverzifikaci dodavatelů zařízení pro 5G. Naopak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov koncem srpna řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s Huawei při budování sítě 5G.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost považuje technologie firem Huawei i ZTE, jež se ucházejí o kmitočty pro sítě 5G, za bezpečnostní riziko. Deník N také v polovině září uvedl, že Huawei nezískala v Česku od Národního bezpečnostního úřadu bezpečnostní prověrku na úroveň tajné (pro spolupráci s českými operátory při budování sítí 5G ale prověrku nepotřebuje).

Premiér Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo již v květnu podepsali deklaraci, jejímž cílem je vybudovat takové 5G sítě, které „chrání před neautorizovaným přístupem“ a „zajistí občanům soukromí“. O bezpečnosti mobilních sítí 5G oba politici hovořili také při Pompeově srpnové návštěvě Česka.

V souvislosti se zaváděním technologie 5G se loni ve veřejném prostoru objevovala tvrzení o negativním zdravotním účinku této sítě. Ve světě i v ČR vznikly petice proti budování 5G. Úřady také zaznamenaly vandalské nebo žhářské útoky na vysílače v Británii, Nizozemsku, Irsku a na Kypru. Vyrojily se i spekulace o spojitosti mezi epidemií nemoci covid-19 a zaváděním sítí 5G. Konspirační teorie označila koncem května česká ministerstva průmyslu a obchodu, zdravotnictví a pro místní rozvoj za „fake news“.