Brusel/Praha – Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová (ANO) nesouhlasí s tím, aby monitorovací systém evropských fondů hradila ze svého rozpočtu Česká republika, a ne Evropská unie. Vláda v pondělí rozhodla, že uhradí nejméně čtvrt miliardy korun na monitorovací systém, aby bylo možné čerpat evropské dotace. Jourová ale v rozhovoru pro ČT v Bruselu netajila výhrady, přestože audit českého ministerstva financí zakázku na monitorovací systém tvrdě zkritizoval a zaobírá se jím Evropská komise. Audit má na žádost sněmovny prověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Monitorovací systém? Ráda bych znala pravdu, říká Jourová
„Myslím si, že by se ta věc měla došetřit. Sama bych ráda znala pravdu a určitě i česká vláda by měla znát pravdu, jak to vlastně bylo s tím monitorovacím systémem. A pokud by se neprokázaly chyby nebo nějaké neprávní jednání, tak já nevidím důvod, proč by to Brusel neměl proplatit,“ uvedla pro ČT Jourová.
Monitorovací systém MS2014+ je nutný kvůli čerpání evropských peněz v současném víceletém období. Podle auditu ministerstva financí, který už dostala Evropská komise, ale výběrové řízení na tvorbu tohoto systému provázela řada chyb. Poslaneckou sněmovnu kvůli kauze čeká mimořádná schůze.
Zakázka na monitorovací systém spadá do působnosti více ministrů: největší část za 944 milionů do působnosti Kamila Jankovského, který tento post zastával v Nečasově vládě. Další část zakázky za 380 milionů pak byla schvalována právě za éry bývalé ministryně, dnes eurokomisařky Věry Jourové a posléze její nástupkyně Karly Šlechtové (ANO).
GALERIE
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová autor: Šimánek Vít, zdroj: ČTK
Monitorovací systém evropských fondů bude nově podle rozhodnutí vlády z tohoto týdne financován ze státního rozpočtu, a ne z prostředků EU. Ministryně pro místní rozvoj Šlechtová uvedla, že díky tomuto kroku nebude ohroženo čerpání peněz z EU. Evropská unie totiž neproplatí 252 milionů korun a stát navíc musí platit další náklady.
- "Obecně platí, že pokud se nezjistí pochybení a jde o uznatelný výdaj, tak je možné to platit z evropských fondů," připomněla Jourová.
Česko se tedy rozhodlo nakonec monitorovací systém klíčový pro čerpání evropských dotací zaplatit ze svého, aniž by na to využilo prostředky Bruselu, ze kterého se původně měl systém uhradit. „Prodraží se to kvůli způsobu, jakým byla zadána zakázka v letech 2012 a 2013. Nynější vláda bude postupovat takovým způsobem, abychom neohrozili zahájení čerpání evropských fondů a ve prospěch ekonomického růstu a zaměstnanosti,“ zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Babiš: Systém provází podezření z podvodu
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) před poslanci sdělil, že zadání monitorovacího systému provází podle auditu podezření z podvodu, kartelové dohody a porušení zákona o veřejných zakázkách. Podle oponentů auditu to ale neodpovídá předchozím kontrolám. „My trváme na tom, že audit považujeme za neprofesionální,“ prohlásila ministryně Šlechtová s tím, že její úřad neměl možnost vypořádat své připomínky k auditní zprávě před odesláním Evropské komisi. Babiš zdůraznil, že do auditu neměl právo zasahovat, a nebude ho hodnotit. „Není to audit ministerstva financí, je to audit z pověření Evropské komise.“ Kritici auditu prý ohrožují čerpání peněz unijních fondů.
Bývalý šéf státní pokladny Miroslav Kalousek (TOP 09) prohlásil, že Babiš se nemůže zbavit odpovědnosti za auditní orgán, který působí na ministerstvu financí. „Chováte se zbaběle, pane ministře,“ obvinil Babiše. Předseda ODS Petr Fiala poznamenal, že naopak postoj ministerstva financí ohrožuje čerpání dotací z fondů EU.
Audit na monitorovací systém by měl prověřit NKÚ, žádají poslanci (zdroj: ČT24)
Opozici se nakonec nepodařilo prosadit, aby odpovědnost za možnou škodu v celé kauze do měsíce vyšetřil sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na druhou stranu požadavky na kontrolu od NKÚ podpořili vedle opozičních poslanců také lidovci a část sociálních demokratů. Od Babiše pak sněmovna požaduje posouzení postupu jeho náměstka, který audit vedl.
Kolegium NKÚ teprve rozhodne, jestli se úřad bude podnětem dolní komory zabývat. „Vzhledem k tomu, o jak závažnou záležitost se jedná, navíc podpořenou právě usnesením Poslanecké sněmovny, prezident NKÚ předpokládá, že tento podnět kolegium do plánu kontrolní činnosti zařadí,“ sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.
Česko dostane možnost dočerpat staré dotace
Evropská komise už České republice schválila první operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. A připomněla, že rozpočet programu dosahuje osmi miliard eur (asi 216 miliard korun). Zhruba 4,3 miliardy eur (přes 116 miliard korun) bude poskytnuto z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Vedle toho ale komise chystá změkčení podmínek, aby Česko mohlo dočerpat peníze ze starých eurofondů pro roky 2007 až 2013. Jourová pro ČT uvedla, že na to zbývá už jen rok a Česko by tak mohlo snížit nedočerpanou částku až o 20 miliard korun. „Tím, jak se krátí čas, samozřejmě narůstá obava, že se nedočerpá velký balík peněz. Proto já vítám určitou benevolenci nebo změkčení těch podmínek v rámci dané legislativy. Je to iniciativa, která je hodně vyvolaná i tlakem některých členských zemí, včetně například Slovenska a České republiky, aby byla možnost odčerpat co nejvíc peněz. Chcete-li odhad, já jsem vždycky velmi pozitivní, tak pokud česká strana využije těchto možností, tak nevidím důvod, proč by to nemohlo být na úrovni 10, 20 miliard,“ konstatovala Jourová.
Operační programy pro období 2014–2020
- Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
- Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
- Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
- Doprava (ministerstvo dopravy)
- Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
- Rybářství (ministerstvo zemědělství)
- Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
- Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)
Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.