Antimonopolní úřad prozatím zakázal vznik podniku k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal předběžným opatřením pražskému dopravnímu podniku (DPP) uzavřít plánovanou akcionářskou smlouvu a založit společný podnik k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice. DPP chtěl spolupracovat s firmou Nové Holešovice Development ovládanou skupinou Karlín Group. Podnět k úřadu proti tomu podala realitní skupina CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka.

CPI má o pozemky u stanice Nádraží Holešovice zájem a dopravní podnik by na ně měl podle ní vypsat výběrové řízení. DPP to dosud odmítal s tím, že by nedávalo smysl uzavřít partnerství s firmou, které kolem stanice žádné pozemky nepatří. Řadu pozemků kolem stanice vlastní právě Karlín Group, dohoda s ní je proto podle zástupců podniku logickým krokem.

Vítkova skupina ale ve čtvrtek oznámila, že za víc než 725 milionů korun koupila hektarový pozemek u severního vestibulu stanice. 

Obě strany musí vyčkat na rozhodnutí úřadu

ÚOHS chystanou smlouvu posuzuje od začátku letošního listopadu. Podnět proti ní CPI podala, protože se podle ní dopravní podnik nedostatečně vypořádal s jejími námitkami k uzavření akcionářské smlouvy.

Podle zákona nesmějí firmy smlouvu uzavřít 60 dnů poté, co se jí antimonopolní úřad začal zabývat. Tato lhůta ale uplyne 3. ledna 2020 a úřad do té doby nestihne rozhodnout, protože ještě do poloviny prosince se obě strany mohly k podkladům pro správní řízení vyjádřit.

Úřad proto předběžné opatření vydal, aby nebyl zmařen účel správního řízení, které se u něj vede. Teď musí obě strany s uzavřením smlouvy počkat, dokud úřad pravomocně nerozhodne.

Co s pozemky dopravního podniku?

Společný projekt DPP a společnosti Nové Holešovice Development počítá s opravou severního vestibulu stanice metra a výstavbou administrativních a bytových domů v okolí. Dopravní podnik má u stanice pozemky, které jsou podle zástupců města a podniku bez dohody s vlastníky okolních parcel nezastavitelné.

Plán na společný podnik vyvolal tření ve vedení Prahy. Spolu s opozicí ho kritizují koaliční Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Pražský dopravní podnik na žádost primátorova náměstka Adama Scheinherra (Praha Sobě) zadal zpracování dvou nezávislých analýz postupu a podmínek připravovaného společného podniku. DPP si už v minulosti nechal zpracovat právní analýzy, podle nichž jsou kroky podniku v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...