Horní Jiřetín – Zhruba 250 lidí se odpoledne sešlo v Horním Jiřetíně, aby vyjádřili podporu zachování těžebních limitů. Demonstraci svolalo občanské sdružení Kořeny. Účastníci protestu dali na závěr společným pískotem najevo nesouhlas s možným rozšířením těžby a zapálením svíček si připomněli obce, které kvůli těžbě v minulosti zanikly.
V Horním Jiřetíně se zapalovaly svíčky za zbourané obce
Na shromáždění přišli mladé rodiny i lidé starší, z nichž řada cítí únavu z dlouholetého boje za zachování města. „Nesouhlasíme s bouráním. Těžko by se nám smiřovalo se stěhováním,“ řekla například Emílie Koftanová z Černic, které pod Horní Jiřetín patří. „Proč zbytečně huntovat životní prostředí a proč likvidovat obec, která je víceméně v rozkvětu?“ ptal se další z místních Karel Lenc.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v minulých dnech představil čtyři varianty dalšího osudu těžebních limitů. Sám přitom za nejpravděpodobnější označil dvě z nich, které počítají jen s částečným prolomením limitů – a to buď pouze na dole Bílina, nebo na dole Bílina a na dole Československé armády. Částečná úprava limitů na dole Bílina nemá dopady na sídelní oblasti.
Problematičtější je tzv. malé prolomení na dole ČSA, které by si vyžádalo zbourání právě části Horního Jiřetína zvané Černice. „Rozhodnutí o prolomení limitů ale ještě není rozhodnutí o těžební činnosti, to je jen otevření možnosti,“ upozornil ministr.
4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů
- Ponechání limitů v současném rozsahu
- Částečná úprava limitů na dole Bílina
- Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA
- Úplné prolomení limitů
Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ) už před demonstrací zopakoval, že město požaduje zachování limitů na lomu ČSA v současné podobě. S tím jsou ve shodě dvě varianty, které představil Mládek – úplné zachování limitů, nebo jejich částečné prolomení pouze na lomu Bílina.
„Chceme podpořit ty členy vlády a politiky obecně, kteří neuvažují o likvidaci měst a vesnic kvůli těžbě surovin,“ prohlásil Buřt, který je prý za zachování města ochoten bojovat všemi prostředky. „Dokážu si představit, že až dojdou všechny právní možnosti, budeme bojovat třeba vlastním tělem,“ řekl.
„Zelení i občané tak chtějí den před konáním stávky odborářů v Praze upozornit na absurdnost prolamování limitů, kvůli kterému by jen v Jiřetíně byly zbourány stovky domovů. O práci by přišlo na 800 místních obyvatel. V kombinaci s Litvínovem-Záluží je pak ve hře až 5 000 pracovních míst,“ doplnila Strana zelených (více zde).
GALERIE
Horní Jiřetín: Demonstrace za zachování těžebních limitů
Akce se zúčastnila rovněž starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO), kterou v pátek přijme premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Pojedu tam s tím, že chceme zachovat limity,“ zdůraznila. Vláda nejspíš už brzy dostane podobnou výzvu také poštou – účastníci demonstrace totiž napsali svoje vzkazy na pohledy s Horním Jiřetínem. Sesbírané pohlednice chce město odeslat hromadně. „Nikdo nemluví o tom, jaké dopady má i ta současná těžba na zdraví lidí,“ postěžovala si Lucie Kaftanová z Litvínova.
Účastníci protestu dali na závěr společným pískotem najevo nesouhlas s možným rozšířením těžby. Zapálením svíček si připomněli osud stovky obcí, které v uplynulých šedesáti letech těžbě ustoupily. Poslední byly na počátku devadesátých let Libkovice u Bíliny, v jejich prostoru se nakonec nikdy netěžilo.
S jejich argumenty ovšem nesouhlasí hornické odbory. Ty budou za úplné prolomení limitů demonstrovat zítra v Praze. Odboráři jsou přesvědčení, že pokračování těžby zajistí v následujících desetiletích pracovní místa.
Buřt (SZ): Zachování limitů si přeje 70 % obyvatel Horního Jiřetína (zdroj: ČT24)
Podle starosty si zachování limitů přeje asi 70 procent obyvatel Horního Jiřetína. Zbylých 30 procent by naproti tomu bylo ochotno za určitých podmínek uvažovat o přestěhování. „Před několika měsíci tento poměr potvrdily i komunální volby,“ dodal Buřt. V celém Horním Jiřetíně žije zhruba 2 300 lidí.
Územní limity těžby v severních Čechách, které chrání Horní Jiřetín před zbořením a nedovolují těžbu na okraji Litvínova, přijala vláda v roce 1991. Opakovaně je potvrdila v roce 2008. Znovu by o nich měl kabinet rozhodovat letos na jaře (o historii limitů více zde).
Komu patří uhlí, které leží „za limity“?
Důl ČSA - Severní energetická
- Majiteli Severní energetické jsou finančníci Pavel Tykač (podle databáze Prodata ovládá 40 procent), Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent).
- Na dole ČSA zbývají zásoby hnědého uhlí v objemu zhruba 20 milionů tun (pokud se nastavení limitů nezmění, měl by skončit kolem roku 2022). Za limity těžby se nachází dalších 750 milionů tun uhlí, které by podle jednoho z akcionářů Jana Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let.
- Firma měla ještě nedávno zhruba 900 zaměstnanců, kvůli útlumu těžby ale desítky lidí propustila. V roce 2013 vytěžila 3,4 milionu tun hnědého uhlí (o rok dříve to bylo 4,4 milionu). Předloni utržila zhruba 5,529 miliardy korun a vykázala čistý zisk přes miliardu.
Důl Bílina - Severočeské doly
- Severočeské doly jsou největším producentem hnědého uhlí v ČR. Kromě Bíliny těží také v dolu Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní. Jejich majitelem je státní energetický gigant ČEZ.
- Bez prolomení limitů by podle Severočeských dolů byla těžba v Bílině ukončena kolem roku 2035. Prolomení limitů, za kterými leží až sto milionů tun uhlí, by údajně vedlo k prodloužení životnosti dolu o patnáct až dvacet let. Důl Bílina je s hloubkou přes 200 metrů vůbec nejhlubším v mostecké pánvi (nejnižší bod leží mírně pod úrovní hladiny Baltského moře).
- Firma má na 3 000 zaměstnanců, v roce 2013 vytěžila 23,68 milionu tun hnědého uhlí (na podobné úrovni se těžba pohybovala i v předchozích letech). V roce 2013 utržil podnik 12,3 miliardy korun a vykázal čistý zisk 2,7 miliardy korun.