Provozovatelé dronů budou muset své stroje registrovat od července 2020

Od prvního července příštího roku bude nutné evidovat drony v elektronickém systému. Registrace bude obsahovat základní údaje o provozovateli a o technických parametrech stroje. Pokud policie chytí neevidovaný dron, bude majiteli hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Nová legislativa stanoví i minimální věk pilota: 16 let.

Komerčně využívané stroje se musí registrovat už dnes. Ty amatérské – kterých je nyní v  Česku přes sto tisíc – přísnější kontrola teprve čeká. Další tisícovka je těch profesionálních, které pomáhají třeba i hasičům nebo policii. 

Ani registrované drony nesmí do bezletových zón. Například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren nebo továren, které vyrábí výbušniny. V Česku je takových oblastí 13.

„Každý ten prostor má obecně dané podmínky, za jakých se tam létat smí, případně je na to zvláštní povolení,“ uvedl již dříve mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. 

Ochrana před drony bude sílit

Na ochranu zón se začínají stavět takzvané geofencingy – virtuální ploty. „Pokud uživatelé vlétnou do prostoru, který jim nepatří, tak dostanou informaci: Tady se dostáváte do míst, kde nemáte letět, anebo je jim rovnou vstup přímo fyzicky zamezen,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas. 

V takové případě dojde k přerušení spojení mezi strojem a pilotem. Vedle toho se budou drony likvidovat i mechanicky, například pomocí sítí.

Zakázané oblasti se mají nejen lépe hlídat, ale i rozšiřovat. Podle expertů to potvrzují i útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z minulého týdne. 

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se chystá vládu do konce letošního roku seznámit s novinkami v regulaci dronů. Dočasné bezletové zóny navíc mohou vyhlásit i obce. Například v době konání hudebních festivalů.

  • Základní pravidla obsahuje Doplněk X leteckého předpisu L2. Mezi hlavní omezení patří možnost létat pouze ve vymezeném vzdušném prostoru – v zásadě do 300 metrů nad zemí.
  • Některé lokality ale mají výraznější omezení – to platí třeba pro letiště a jejich okolí, kde se musí drony zcela vyhnout ochrannému pásmu. Mimo ochranné pásmo, ale stále v rámci takzvané zóny CTR (řízený okrsek) i ATZ (letištní provozní zóna) smí stroj s hmotností do 0,91 kilogramu létat jen do výšky 100 metrů nad zemí. Další varianty upravuje letecký předpis, zahrnuje to například zvláštní povolení nebo koordinaci s letištní informační službou.
  • S dronem se obecně nesmí létat v ochranných pásmech stanovených příslušnými právními předpisy (s výjimkou, kdy tak povolí Úřad pro civilní letectví na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby) podél nadzemních dopravních staveb, tras nadzemních inženýrských sítí, tras nadzemních telekomunikačních sítí, uvnitř zvláště chráněných území, v okolí vodních zdrojů a objektů důležitých pro obranu státu. S dronem člověk nezaletí nad Pražský hrad, památky a novela zákona o ochraně přírody a krajiny zakázala létání také v národních parcích a přírodních rezervacích. Omezení ukazuje také mapa pro předletovou přípravu.
  • Během letu musí mít člověk svůj stroj neustále na očích, nelze tedy létat za tmy a nelze se orientovat například pouze pomocí kamer připevněných na dronu.
  • Další pravidla, která musí provozovatel dronu respektovat, pak závisí na váze stroje, s nímž létá. Například u dronů těžších než sedm kilogramů se musí místo vzletu a přistání nacházet ve vzdálenosti minimálně 50 metrů horizontálně od lidí. Během letu se nesmí přiblížit k osobě nebo budově na vzdálenost menší než 100 metrů a k hustě osídlenému prostoru pak dokonce na 150 metrů. U menších strojů do sedmi kilogramů musí být vzdálenost „bezpečná“.
  • U těchto nejmenších strojů, které majitel používá rekreačně nebo sportovně, není také potřeba povolení k létání ani není nutné dron zaevidovat. Pokud jej však využívá k výdělečné, experimentální nebo výzkumné činnosti, případně jde o stroje vážící přes 25 kilogramů, tak je nutné povolení i evidence. Drony těžší než sedm kilogramů a ty, které jsou lehčí, ale používají se třeba ke komerční činnosti, musejí být vybaveny také ID štítkem.
  • Zdroj: ČT24, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...