Provozovatelé dronů budou muset své stroje registrovat od července 2020

Od prvního července příštího roku bude nutné evidovat drony v elektronickém systému. Registrace bude obsahovat základní údaje o provozovateli a o technických parametrech stroje. Pokud policie chytí neevidovaný dron, bude majiteli hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Nová legislativa stanoví i minimální věk pilota: 16 let.

Komerčně využívané stroje se musí registrovat už dnes. Ty amatérské – kterých je nyní v  Česku přes sto tisíc – přísnější kontrola teprve čeká. Další tisícovka je těch profesionálních, které pomáhají třeba i hasičům nebo policii. 

Ani registrované drony nesmí do bezletových zón. Například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren nebo továren, které vyrábí výbušniny. V Česku je takových oblastí 13.

„Každý ten prostor má obecně dané podmínky, za jakých se tam létat smí, případně je na to zvláštní povolení,“ uvedl již dříve mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. 

Ochrana před drony bude sílit

Na ochranu zón se začínají stavět takzvané geofencingy – virtuální ploty. „Pokud uživatelé vlétnou do prostoru, který jim nepatří, tak dostanou informaci: Tady se dostáváte do míst, kde nemáte letět, anebo je jim rovnou vstup přímo fyzicky zamezen,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas. 

V takové případě dojde k přerušení spojení mezi strojem a pilotem. Vedle toho se budou drony likvidovat i mechanicky, například pomocí sítí.

Zakázané oblasti se mají nejen lépe hlídat, ale i rozšiřovat. Podle expertů to potvrzují i útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z minulého týdne. 

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se chystá vládu do konce letošního roku seznámit s novinkami v regulaci dronů. Dočasné bezletové zóny navíc mohou vyhlásit i obce. Například v době konání hudebních festivalů.

  • Základní pravidla obsahuje Doplněk X leteckého předpisu L2. Mezi hlavní omezení patří možnost létat pouze ve vymezeném vzdušném prostoru – v zásadě do 300 metrů nad zemí.
  • Některé lokality ale mají výraznější omezení – to platí třeba pro letiště a jejich okolí, kde se musí drony zcela vyhnout ochrannému pásmu. Mimo ochranné pásmo, ale stále v rámci takzvané zóny CTR (řízený okrsek) i ATZ (letištní provozní zóna) smí stroj s hmotností do 0,91 kilogramu létat jen do výšky 100 metrů nad zemí. Další varianty upravuje letecký předpis, zahrnuje to například zvláštní povolení nebo koordinaci s letištní informační službou.
  • S dronem se obecně nesmí létat v ochranných pásmech stanovených příslušnými právními předpisy (s výjimkou, kdy tak povolí Úřad pro civilní letectví na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby) podél nadzemních dopravních staveb, tras nadzemních inženýrských sítí, tras nadzemních telekomunikačních sítí, uvnitř zvláště chráněných území, v okolí vodních zdrojů a objektů důležitých pro obranu státu. S dronem člověk nezaletí nad Pražský hrad, památky a novela zákona o ochraně přírody a krajiny zakázala létání také v národních parcích a přírodních rezervacích. Omezení ukazuje také mapa pro předletovou přípravu.
  • Během letu musí mít člověk svůj stroj neustále na očích, nelze tedy létat za tmy a nelze se orientovat například pouze pomocí kamer připevněných na dronu.
  • Další pravidla, která musí provozovatel dronu respektovat, pak závisí na váze stroje, s nímž létá. Například u dronů těžších než sedm kilogramů se musí místo vzletu a přistání nacházet ve vzdálenosti minimálně 50 metrů horizontálně od lidí. Během letu se nesmí přiblížit k osobě nebo budově na vzdálenost menší než 100 metrů a k hustě osídlenému prostoru pak dokonce na 150 metrů. U menších strojů do sedmi kilogramů musí být vzdálenost „bezpečná“.
  • U těchto nejmenších strojů, které majitel používá rekreačně nebo sportovně, není také potřeba povolení k létání ani není nutné dron zaevidovat. Pokud jej však využívá k výdělečné, experimentální nebo výzkumné činnosti, případně jde o stroje vážící přes 25 kilogramů, tak je nutné povolení i evidence. Drony těžší než sedm kilogramů a ty, které jsou lehčí, ale používají se třeba ke komerční činnosti, musejí být vybaveny také ID štítkem.
  • Zdroj: ČT24, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 19 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 19 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...