Provozovatelé dronů budou muset své stroje registrovat od července 2020

Od prvního července příštího roku bude nutné evidovat drony v elektronickém systému. Registrace bude obsahovat základní údaje o provozovateli a o technických parametrech stroje. Pokud policie chytí neevidovaný dron, bude majiteli hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Nová legislativa stanoví i minimální věk pilota: 16 let.

Komerčně využívané stroje se musí registrovat už dnes. Ty amatérské – kterých je nyní v  Česku přes sto tisíc – přísnější kontrola teprve čeká. Další tisícovka je těch profesionálních, které pomáhají třeba i hasičům nebo policii. 

Ani registrované drony nesmí do bezletových zón. Například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren nebo továren, které vyrábí výbušniny. V Česku je takových oblastí 13.

„Každý ten prostor má obecně dané podmínky, za jakých se tam létat smí, případně je na to zvláštní povolení,“ uvedl již dříve mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. 

Ochrana před drony bude sílit

Na ochranu zón se začínají stavět takzvané geofencingy – virtuální ploty. „Pokud uživatelé vlétnou do prostoru, který jim nepatří, tak dostanou informaci: Tady se dostáváte do míst, kde nemáte letět, anebo je jim rovnou vstup přímo fyzicky zamezen,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas. 

V takové případě dojde k přerušení spojení mezi strojem a pilotem. Vedle toho se budou drony likvidovat i mechanicky, například pomocí sítí.

Zakázané oblasti se mají nejen lépe hlídat, ale i rozšiřovat. Podle expertů to potvrzují i útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z minulého týdne. 

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se chystá vládu do konce letošního roku seznámit s novinkami v regulaci dronů. Dočasné bezletové zóny navíc mohou vyhlásit i obce. Například v době konání hudebních festivalů.

  • Základní pravidla obsahuje Doplněk X leteckého předpisu L2. Mezi hlavní omezení patří možnost létat pouze ve vymezeném vzdušném prostoru – v zásadě do 300 metrů nad zemí.
  • Některé lokality ale mají výraznější omezení – to platí třeba pro letiště a jejich okolí, kde se musí drony zcela vyhnout ochrannému pásmu. Mimo ochranné pásmo, ale stále v rámci takzvané zóny CTR (řízený okrsek) i ATZ (letištní provozní zóna) smí stroj s hmotností do 0,91 kilogramu létat jen do výšky 100 metrů nad zemí. Další varianty upravuje letecký předpis, zahrnuje to například zvláštní povolení nebo koordinaci s letištní informační službou.
  • S dronem se obecně nesmí létat v ochranných pásmech stanovených příslušnými právními předpisy (s výjimkou, kdy tak povolí Úřad pro civilní letectví na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby) podél nadzemních dopravních staveb, tras nadzemních inženýrských sítí, tras nadzemních telekomunikačních sítí, uvnitř zvláště chráněných území, v okolí vodních zdrojů a objektů důležitých pro obranu státu. S dronem člověk nezaletí nad Pražský hrad, památky a novela zákona o ochraně přírody a krajiny zakázala létání také v národních parcích a přírodních rezervacích. Omezení ukazuje také mapa pro předletovou přípravu.
  • Během letu musí mít člověk svůj stroj neustále na očích, nelze tedy létat za tmy a nelze se orientovat například pouze pomocí kamer připevněných na dronu.
  • Další pravidla, která musí provozovatel dronu respektovat, pak závisí na váze stroje, s nímž létá. Například u dronů těžších než sedm kilogramů se musí místo vzletu a přistání nacházet ve vzdálenosti minimálně 50 metrů horizontálně od lidí. Během letu se nesmí přiblížit k osobě nebo budově na vzdálenost menší než 100 metrů a k hustě osídlenému prostoru pak dokonce na 150 metrů. U menších strojů do sedmi kilogramů musí být vzdálenost „bezpečná“.
  • U těchto nejmenších strojů, které majitel používá rekreačně nebo sportovně, není také potřeba povolení k létání ani není nutné dron zaevidovat. Pokud jej však využívá k výdělečné, experimentální nebo výzkumné činnosti, případně jde o stroje vážící přes 25 kilogramů, tak je nutné povolení i evidence. Drony těžší než sedm kilogramů a ty, které jsou lehčí, ale používají se třeba ke komerční činnosti, musejí být vybaveny také ID štítkem.
  • Zdroj: ČT24, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 8 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 15 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.