Praha – Objem potravin dovážených do Česka klesá, přesto se země rozhodně nemůže spolehnout jen na vlastní zásoby. Ukazují to poslední údaje statistiků. Dovážet se musí například zelenina, a to až 60 procent celkové spotřeby. Vepřového masa se dováží 40 procent. Naopak mléka je v tuzemsku nadbytek, dokonce o 30 procent více, než je potřeba. Přesto se v regálech obchodů výrazně prosazují mléčné výrobky z Německa a Polska, třeba sýrů a tvarohů se dováží 40 procent. Celkově dovoz potravin jenom za první čtyři měsíce letošního roku převýšil jejich vývoz o sedm miliard korun.
Česko se nemůže spolehnout na vlastní zásoby potravin
MASO
Statistiky mluví jasně a nabídka v obchodech to jen dokládá – bez masa z dovozu by se prodejci neobešli. Nejvíc se dováží vepřového, a to 43 procent celkové spotřeby. V Česku je vepřové přitom tradičně nejoblíbenějším druhem – se zhruba 40 kilogramy na osobu a rok představuje zhruba polovinu tuzemské spotřeby masa.
Ještě v roce 2000 bylo Česko ve vepřovém téměř stoprocentně soběstačné. S klesajícími stavy domácích chovů a rostoucími dovozy se však ukazatel propadal až na historické minimum 54,5 procenta v roce 2012. Loni se po řadě let poprvé mírně zlepšil na 57,6 procenta. Drůbežího chybí na pultech hned 30 procent. „Ve výrobě se používá převážně maso z dovozu. Ve všech firmách, všechny musí dovážet,“ komentoval Jaromír Kloud ze svazu zpracovatelů masa. Pokud si zákazník koupí český salám, bude pravděpodobně z německého masa.
image_583662
Nicméně i přes nedostatkovou produkci pro domácí trh se maso z Česka vyváží. Jen letos už do Německa zamířila živá prasata za 80 milionů korun. Jenže jiná prasata, tentokrát za 132 milionů, přijela zpět.
GALERIE
zdroj: ČT24
Pouze hovězího se v Česku vyprodukuje víc, než se tu sní. Míra soběstačnosti u hovězího masa se loni zvýšila téměř o devět procentních bodů na 140,1 procenta.
MLÉKO
Produkce českých krav je dostačující, mléka je v Česku dokonce o 30 procent více, než je potřeba. Přibližně pětinu mléka vyvážejí čeští zemědělci za hranice, nejčastěji do Německa, kde za mléko dostávají lépe zaplaceno. Jiná je situace u hotových výrobků. Například 40 procent tvarohů a sýrů pochází z dovozu. „My jsme schopni to vyrobit. Je to o obchodní síti, vyjednávání obchodních řetězců a dovozců,“ komentoval Jiří Kopáček z Českomoravského mlékárenského svazu.
I u mléka najdeme zajímavou rovnici dovozu a vývozu. Třeba mléka a smetany se jen letos na Slovensko vyvezlo za 750 milionů korun, aby se ho za 214 milionů zase dovezlo opačným směrem.
GALERIE
zdroj: ČT24
OBILÍ
Obilí vypěstované v Česku domácí poptávku bohatě uspokojí, čtyřicet procent úrody může země navíc i vyvézt. Přes 130 procent soběstačnosti přesáhla také produkce cukru.
OVOCE A ZELENINA
Čerstvou zeleninu a ovoce Češi celoročně dováží. Česká zelenina je celkově nedostatkové zboží, na pultech obchodů je proto 60 procent produktů ze zahraničí. Třeba až třetina brambor pochází z dovozu.
Ubývá i vypěstovaného ovoce, a to výrazně. Ještě před osmi lety bylo Česko soběstačné, loni už se musela pětina dovézt. Letos situace nebude lepší, protože kvůli chladnému počasí na jaře řada stromů pomrzla, zejména meruňky. „Loni jsme v sadu sklidili pět až šest tun meruněk, letos nějakých 320 kilo, což zvýšilo jejich výkupní cenu,“ uvedl Milan Macháček, vedoucí provozu farmy Dryák. U višní je to naopak. V zahraničí se jich urodilo dost a ty české se tak vykupují za šest korun za kilo, tedy čtyřikrát levněji než loni. „Dneska jsme zastavili sklizeň. Za tu cenu nejsme schopni ekonomicky tu sklizeň provést,“ řekl Macháček. Jen v jeho sadu tak na zem spadne 80 tun višní.
Česko se na své zásoby spolehnout nemůže (zdroj: ČT24)
Z dovozu je také 70 až 80 procent vína. Rostoucí poptávku po něm nedokáže plocha českých a moravských vinic naplnit.
Dana Večeřová, mluvčí Agrární komory:
„Samozřejmě, že nemůžeme být nezávislí na dovozech některých komodit, asi u nás nikdo nebude pěstovat pomeranče, ale u základních komodit včetně ovoce mírného pásma a zeleniny bychom plně soběstační být mohli a měli.“
Jenže vypěstovat dostatek produktů, aby stát byl potravinově soběstačný, nejde ze dne na den. Obnovení výroby v řadě zemědělských podoborů je podle mluvčí agrární komory Dany Večeřové investičně náročné. Například obnova hektaru sadu přijde zhruba na jeden milion korun. „V každém případě je tedy potřeba nejen podpořit domácí výrobky a výrobce, ale také investice v zemědělství a potravinářství,“ poznamenala Večeřová. Dosažení potravinové soběstačnosti státu v hlavních komoditách je pro současnou vládní koalici jednou z priorit v oblasti zemědělství a potravinářství.
Míra potravinové soběstačnosti ČR
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána státní nástroje pro posílení soběstačnosti spočívají především v maximálním možné využití unijních dotací, pokračování národních dotací či státní podpoře ozdravování chovů.
Potravinová soběstačnost - ano, či nikoli?
Názory na důležitost potravinové soběstačnosti a její zdravou míru se liší. Zatímco podle zastánců krajně liberálního přístupu na míře soběstačnosti nezáleží vůbec, podle jiných jde o jeden ze strategických ukazatelů a jeho důležitost s rostoucí světovou populací poroste. Nejčastěji se uvádí, že soběstačnost u klíčových komodit by neměla klesnout pod 80 procent.
Ministerstvo pošle na podporu značky Regionální potravina 69 milionů
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky hledá jeho úřad různé nástroje, jak podpořit domácí producenty potravin, aby modernizovali a rozšiřovali technologické vybavení. „V tom může pomoci i propagace kvalitních potravin třeba prostřednictvím značky Regionální potravina,“ uvedl ministr. Letos značku Regionální potravina získalo nově 106 výrobků. V pátém ročníku krajských soutěží o ně soutěžilo celkem 1 294 produktů od 433 výrobců. Na propagaci značky, kterou má v letošním a příštím roce na starosti agentura Ogilvy & Mather, je v rozpočtu 69 milionů korun.
Oceněné výrobky budou moci lidé ochutnat i v rámci nového projektu Poznej svého farmáře. Začíná v sobotu 26. července. Doposud jezdili zemědělci za zákazníky, například na farmářské trhy. Letos by to ale poprvé mělo být úplně naopak. Ministerstvo vytipovalo pět farem, které ještě letos v létě otevřou své brány. „Snažíme se pomoci zemědělcům, aby mohli své výrobky přímo prodávat konečnému spotřebiteli, to znamená ideálně mimo obchodní řetězce,“ komentoval Jurečka.
Na Regionální potraviny pošle ministerstvo 69 milionů (zdroj: ČT24)
Odborníci se shodují, že mezi hlavní důvody pro preferenci lokálních potravin patří jejich větší čerstvost oproti z daleka dováženým produktům. Například ovoce nebo zelenina se kvůli následné přepravě sklízejí v nezralém stavu a chemicky se ošetřují. Z chuťového i zdravotního hlediska proto podle expertů za místními výpěstky zaostávají.
Při nákupu regionálních potravin podpoří lidé potravináře a zemědělce ze svého okolí, což může pozitivně ovlivňovat zaměstnanost v kraji. Nezanedbatelné je také ekologické hledisko. Doprava zboží na velké vzdálenosti totiž zatěžuje životní prostředí výfukovými exhaláty výrazně víc než nákup místních výrobků.