Češi loni snědli nejvíc drůbežího masa od roku 1948

Češi loni snědli 80,3 kilogramu masa na osobu, tedy stejně jako o rok dříve. Na oblibě získalo ale drůbeží – jeho spotřeba vzrostla o půl kilogramu na 27,3 kg, a byla tak nejvyšší od počátku měření, které začalo v roce 1948. Lidé naopak snědli méně vepřového a hovězího, informovala Renata Vodičková z oddělení statistiky zemědělství Českého statistického úřadu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Konzumace vepřového masa klesla loni o 1,2 procenta, tedy o půl kilogramu na osobu, a hovězího masa o 0,1 kilogramu, tedy o půl procenta. Celkem každý obyvatel ČR loni spotřeboval 783,3 kilogramu potravin, což bylo meziročně o 2,3 kilogramu méně.

V českém jídelníčku tvoří vepřové maso přibližně polovinu objemu, drůbeží pak více než třetinu. „Trend je neustále rostoucí, meziročně došlo ke zvýšení o půl kilogramu, ve výrobě bylo zvýšení o jeden kilogram na osobu. Soběstačnost je přibližně 65 procent,“ řekla o drůbežím masu Vodičková.

Naopak poměr vepřového od padesátých let zůstává stále na polovině, klesá pak množství spotřebovaného hovězího masa. Drůbež tvořila v polovině minulého století přibližně pět procent zkonzumovaného masa.

Podle Vodičkové souvisí větší spotřeba drůbežího se zrychleným životním stylem, kdy lidé chtějí mít navařeno rychle. Zpracování hovězího masa totiž trvá déle, aby nebylo tuhé.

Češi loni konzumovali zejména více květáku, kedlubnů a mrkví 

Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Jens Büttner

Méně ovoce, ale více zeleniny

Loni se o 2,1 kilogramu snížila spotřeba ovoce mírného pásma, když po jarních mrazech a suchu, které trápilo celou Evropu, byla podprůměrná sklizeň jablek, hrušek a švestek. Naopak o procento na 88,2 kilogramu se zvýšila spotřeba zeleniny, hlavně díky větší konzumaci kedlubnů, mrkví a květáku.

Spotřeba rostlinných tuků a olejů byla loni 2,5krát větší než v roce 1948, kdy dosahovala sedmi kilogramů. U živočišných tuků klesla konzumace kvůli nižšímu používání másla o 0,4 kilogramu (7,4 procenta) a sádla o 0,1 kilogramu (3,3 procenta).

Do celkové spotřeby se započítávají i potravinové odpady. „Je důležité říci, že to rozhodně neznamená, že jeden obyvatel sní přes 780 kilogramů potravin ročně, součástí této hodnoty jsou potravinové ztráty, potravinové odpady. Jsou to ztráty při skladování konkrétní komodity, jde to vlastně přes zpracovatelskou vertikálu od ztráty při výrobě,“ řekla Vodičková.

Eurostat podle ní uvádí, že odpad je kolem 149 kilogramů na obyvatele, podle starších údajů Evropské komise pak 137 kilogramů na obyvatele.