Státní rozpočet ke konci listopadu zamířil do minusu. Schodek činil 21,6 miliardy korun. V říjnu byl rozpočet ještě v mírném přebytku. Ve srovnání s loňským rokem je pak deficit hlubší. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Nadále platí, že výsledek hospodaření na konci roku bude výrazně lepší než plánovaný deficit, řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k vlivům, jako je zejména přísun evropských peněz, standardně rekordnímu prosincovému výběru DPH nebo skutečnosti, že v letošním roce se daří čerpání investičních výdajů alokovat do celého roku a jejich nárůst v prosinci by tak neměl být natolik výrazný, předpokládáme, že výsledek bude blízko vyrovnané bilanci,“ doplnila.
Právě růst výdajů na projekty spolufinancované z fondů Evropské unie je však důvodem meziročního zhoršení v hospodaření. Ve srovnání s rokem 2017 výdaje na společné programy s EU stouply ke konci listopadu o 38,6 miliardy korun. Investice ze státního rozpočtu celkem meziročně vzrostly o 34,7 miliardy na 102,2 miliardy korun.
„Stát v uplynulých třech měsících řádně šlápl na investiční pedál. Ze státního rozpočtu šlo od září do listopadu na investice bezmála 54 miliard korun. Tedy více než za celých předchozích osm měsíců roku. Od ledna do srpna totiž stát vydal na investice jen necelých 49 miliard korun,“ rozebral data hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o 107,9 miliardy na 1249,7 miliardy korun. Celkové výdaje se zvýšily o 117,9 miliardy na 1271,3 miliardy korun. Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o 78,2 miliardy na 1109,5 miliardy korun.
Letos dopadne hospodaření lépe, příští rok ale může být naopak hůř, varuje ekonom
Také ekonom Komerční banky Jakub Matějů považuje za pravděpodobné, že schodek letošního rozpočtu bude nižší, než je plánovaný deficit 50 miliard. „Státu se daří oproti očekávání vybírat více na DPH i ostatních daních a sociálním pojištění. V tom se odráží dobrá ekonomická situace domácností. Vláda také odsunula zvýšení platů učitelů o 15 procent z letošního září na počátek příštího roku. Proto letos oproti plánům ministerstva rozpočet dopadne lépe. Ve světle listopadových dat očekáváme, že se udrží poblíž 20 miliard,“ přiblížil.
Zato pro příští rok Matějů soudí, že schodek bude oproti plánům ministerstva hlubší. „Na rok 2019 vláda chystá plošný růst mezd ve veřejném sektoru. Porostou i investiční výdaje. Na straně příjmů je vláda poměrně optimistická, když očekává růst o více než 11 procent, zatímco nominální HDP poroste kolem 5 procent. Zde vidíme značné riziko, optimistický vládní scénář vývoje příjmů se totiž nemusí naplnit. Ke konci roku 2019 čekáme další pokles výkonnosti ekonomiky, s tím bude souviset i nižší výběr daní a vyšší výdaje na sociální dávky,“ podotkl ekonom.
„Vláda by měla však již nyní počítat se zpomalováním růstového tempa ekonomiky už od příštího roku, kdy bude udržování relativně nízkého schodku – tedy schodku v řádu maximálně nižších desítek miliard korun jako letos – stále obtížnější,“ říká Kovanda.
„Ačkoli se v Poslanecké sněmovně stále projednávají finální změny výdajů na příští rok, již aktualizovaná daňová prognóza ministerstva financí z listopadu letošního roku odhaduje pro rok 2019 o více než 10 miliard korun slabší daňové příjmy, než s jakými počítala daňová prognóza využitá pro přípravu státního rozpočtu. Přitom vývoj ekonomiky od tvorby poslední prognózy ministerstva financí spíše dále mírně zklamal,“ dodal hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
