ČT: Vláda začala hledat způsob, jak snížit podporu solárním elektrárnám

7 minut
Události: Podpora obnovitelných zdrojů, ale...
Zdroj: ČT24

Podíl slunce, větru, vody nebo biomasy na výrobě elektřiny a tepla i v dopravě se má v budoucnu dál zvyšovat. Stát se ale chce vyvarovat problémů, které způsobil solární boom v letech 2009 a 2010. ČT zjistila, že vláda už začala hledat způsob, jak podporu hlavně solárním elektrárnám znovu snížit. Možné návrhy mají být známy na začátku příštího roku.

Výši státní podpory obnovitelným zdrojům dlouhodobě kritizuje prezident republiky Miloš Zeman. Letos v říjnu řekl ve sněmovně jednoznačně, že více než 26 miliard na obnovitelné zdroje energie považuje za největší příklad plýtvání státními penězi. A poslancům při jednání o rozpočtu navrhl výrazně je snížit.

„Hledáme společně cesty, jak tyto dotace legitimním způsobem omezit, ať už formou překompenzací, solární daně a jinými nástroji,“ řekl tehdy prezident.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ČT sdělil, že vláda už začala hledat způsob, jak dotace solárním elektrárnám snížit. Na konzultacích se podle něj podílejí i experti polostátní energetické společnosti ČEZ. „Ministryně (financí Alena) Schillerová má s těmito lidmi jednat a vydat nějaké stanovisko,“ řekl premiér. 

Obnovitelné zdroje – dotace
Zdroj: ČT24

Schillerová (nestr. za ANO) ale nechce jít cestou speciálního zdanění. Tu už v letech 2011 až 2013 zvolili poslanci u výnosů větších solárních elektráren. Ministryně se obává hlavně případných soudních sporů. „Skutečně bych se bála nějakého dodatečného daňového zatížení. Nakonec vidíme, že máme dneska arbitrážní spory,“ uvedla. 

Letos vydá stát na podporu výroby elektřiny ze solárních panelů, větru či vody nejvíc peněz v historii. Víc než 26 miliard. Dotace na obnovitelné zdroje patří mezi deset největších výdajů rozpočtu. Snížení státní podpory považuje ministryně za schůdnější než dodatečné daně.

„Musíme zvažovat změnu výkupních cen. Analyzujeme všechny cesty,“ řekla Schillerová. Návrhy chce předložit na začátku příštího roku. 

Snížit podporu ano, ale jak?

S případným snížením podpory souhlasí většina sněmovních stran. Ani ony ale zatím neznají způsob, jak konkrétně to udělat. „Je velice obtížné to právně uchopit. To znamená, je to na hlubokou analýzu,“ uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Podobně to vidí i Piráti. „To je velice složitá otázka vzhledem k arbitrážím, které nám hrozí,“ připustil místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík. 

Pravice, která 26procentní zdanění před sedmi lety prosadila, by naopak už dnes pravidla podpory obnovitelných zdrojů neměnila. „Měnit podmínky každé dva roky mi prostě nepřijde fér,“ uvedl exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Musíme nést důsledky předchozích vládních reprezentací,“ podotkl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Dnes stát daní výkupní ceny solární elektřiny 10 procenty. Týká se to ale jen elektráren, které začaly fungovat v roce 2010.

Podporu kritizoval v minulosti i Nejvyšší kontrolní úřad. Odhadl, že jen do roku 2030 náklady státu, lidí a firem na obnovitelné zdroje vzrostou celkem na bilion korun. Šéf úřadu Miloslav Kala říká, že poslance varoval už před deseti lety.

„Já jsem v té době i vyzýval Poslaneckou sněmovnu a příslušné instituce, aby se tou situací zabývaly, protože už dlouho bylo zřejmé, že ta situace graduje do velkého problému,“ sdělil Kala.  

Výroba elektřiny z větru: vláda počítá se systémem aukcí

Ministerstvo průmyslu a obchodu v pátek zveřejnilo návrh novely zákona, která stanoví pravidla podpory pro obnovitelné zdroje energie do budoucna. Od pátku čeká resort na připomínky. Vláda a zákonodárci by se měli zabývat novelou v příštím roce.

Společně s obnovením podpory přináší novela také změnu přístupu. A to ve prospěch menších, domácích a lokálních projektů. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Například provozovatel větrné elektrárny VTE Vrbice na kraji Doupovských hor Rudolf Kreisinger už sedm let připravuje projekt pro další stavbu. „Měla by přibýt tady v trojúhelníku mezi dvěma elektrárnami ještě třetí elektrárna. V současné době máme kladné stanovisko k výstavbě a momentálně jednáme o podmínkách připojení.“

Vítr teď roztáčí v Česku asi 200 turbín. Dohromady nemají výkon ani jednoho bloku v Dukovanech. Letos přibyla jedna, loni jich bylo 13. Předtím se několik let nestavělo vůbec.

Větrné elektrárny Vrbice
Zdroj: ČT24

Novela zákona to má změnit. Hlavní novinkou bude systém aukcí, známý například z Německa. Podporu tak dostane ten, kdo si řekne o nižší, pro stát výhodnější cenu. Příležitost by měli dostat také domácnosti, obce nebo malí a střední podnikatelé.

Na obnovitelné zdroje jsme nezanevřeli, řekl vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Cestou jsou menší fotovoltaické elektrárny na střechách“. Ty by měly dostat jednorázovou investiční podporu na pořízení. Dlouhodobá provozní podpora se má týkat vody, větru nebo biomasy.

„Očekáváme očišťování energetiky, zlepšování životního prostředí v České republice a lepší energetickou soběstačnost,“ řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...