Nezaměstnanost v Česku v říjnu opět klesla, a to na 2,8 procenta. Bez práce bylo nejméně lidí od června 1997, o zaměstnání se jich ucházelo 215 622. Počet volných pracovních míst vzrostl na téměř 316 900, oznámil Úřad práce ČR. Nezaměstnanost tak předčila i očekávání trhu, který čekal hodnotu 2,9 procenta. Podle některých analytiků tato situace na trhu práce povede k dalšímu růstu mezd, jenže firmy začínají mít problémy s rostoucími náklady.
Bez práce je nejméně lidí od roku 1997. Nezaměstnanost klesla na 2,8 procenta
Naposledy byla míra nezaměstnanosti v Česku nižší v červnu roku 1996, kdy odpovídala 2,7 procenta. Říjnová výše 2,8 procenta předčila i očekávání trhu, který počítal s poklesem na úroveň 2,9 procenta. „Stojí za tím především příznivá sezonnost. Vlna příchodu letošních absolventů už je na trhu práce plně absorbována, a díky sezonnosti dochází k vytváření nových pracovních míst,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Letos v září činila nezaměstnanost tři procenta a loni v říjnu 3,6 procenta. „V uplynulém měsíci trval masivní zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona,“ potvrdil úřad. V říjnu se o práci ucházelo o 8709 lidí méně než v září a o 55 551 osob méně než před rokem.
V letošním roce je trh práce nadále ve velmi napjatém stavu, o čemž svědčí právě aktuální rychlá a plynulá absorbce čerstvých absolventů. Pokles míry nezaměstnanosti je regionálně nicméně celkem uspokojivě rozložený, byť rozdíly pochopitelně přetrvávají.
V říjnu vykazovaly všechny okresy Česka, včetně například Karviné (6,8 procenta), míru nezaměstnanosti nižší než sedm procent. „To je stav, který nenastal rovněž od 90. let,“ dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Nejnižší míru nezaměstnanosti podruhé za sebou vykázal Pardubický kraj, kde v říjnu podíl klesl na 1,8 procenta. Za ním následují Jihočeský a Plzeňský kraj s 1,9 procenta a Praha se dvěma procenty.
Naopak nejvyšší je nadále v Moravskoslezském (4,4 procenta) a v Ústeckém (4,3 procenta). Moravskoslezský kraj přitom vykázal nejnižší počet nezaměstnaných od prosince 1996. Ve Zlínském kraji poprvé za dobu existence kraje bylo evidováno méně než 10 tisíc nezaměstnaných a na rekordní minimum klesl i počet lidí bez práce v Královéhradeckém kraji.
Kde chybí v Česku lidé
Stále více volných míst
Počet volných pracovních míst stále roste, nyní je jich bezmála 317 tisíc. „Převis počtu volných pracovních míst nad počtem uchazečů o zaměstnání se tak přehoupl nad 100 tisíc, konkrétně mírně nad úroveň 101 tisíc, což je nový rekord,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je volných míst sice o třetinu více, nicméně oproti září došlo jen k symbolickému nárůstu. I tak na jedno volné pracovní místo připadá méně než jeden uchazeč a v některých okresech si může každý nezaměstnaný vybírat v průměru z deseti míst.
„Nová pracovní místa už přibývají pomaleji, za což může jednak jejich obsazování nezaměstnanými či cizinci, nicméně jejich trend rovněž indikuje zpomalování ekonomiky. Na to, aby se dalo říct, že firmy ve velkém přešly k automatizaci a robotizaci, je přece jen ještě brzy,“ doplňuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Klesá jak počet, tak i podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Za uplynulý rok se snížil v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 7,6 procentního bodu, ve srovnání s rokem 2016 pak o více než 11 procentních bodů. „Tato čísla potvrzují, že se Úřadu práce ČR daří umisťovat na trh práce i ty klienty, kteří už například ztratili motivaci a nemají zájem pracovat,“ podotkla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
Nezaměstnanost klesla (zdroj: ČT24)
Najít si práci je snadnější, roste počet kratších úvazků
Najít si práci je tak stále snadnější, na každého nezaměstnaného připadá v průměru 1,5 volného pracovního místa. „Zpomalování ekonomiky, které začínáme pozorovat, se na trhu práce zatím neodráží. Česká republika se tak zatím nemusí bát, že by přišla o své prvenství, co se týče nejnižší míry nezaměstnanosti EU,“ dodává Junicke.
Podíl nezaměstnaných
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera Nedostatek zaměstnanců motivuje firmy hledat alternativní řešení, což se projevuje ve vyšší nabídce zkrácených úvazků. Dle informací ČSÚ vzrostl počet zaměstnanců pracujících na kratší úvazek ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 20 tisíc. Většinou jde zároveň o osoby ve věku 65 let nebo mladší ve skupině 25–29 let.
„Přehřáty trh práce tak přináší na trh práce některé změny, jelikož kratší úvazky nebyly v Česku příliš využívané. I přes uvedený nárůst však patří Česko dle informací ČSÚ stále mezi čtvrtinu zemí v rámci EU s nejnižším podílem osob v produktivním věku pracujících na zkrácený úvazek,“ vysvětluje Seidler.
Zaměstnavatelé reagují na nedostatek pracovních sil růstem mezd, který bude pokračovat i v roce 2019. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka už tak mnohým společnostem začínají výrazně klesat zisky, což bude mít negativní dopad na rozvoj podnikatelského prostředí v České republice.
Růst mzdových nákladů společně s růstem cen energií a růstem úrokových sazeb začíná mít dopad na ziskovost firem. V případě, že současné trendy budou pokračovat, hrozí, že některé firmy budou muset odejít z trhu.
Příští rok už tolik nezaměstnanost asi klesat nebude
V závislosti na vývoji počasí může listopadová hodnota setrvat podle analytiků na obdobné úrovni, s příchodem zimních měsíců a ukončováním sezonních prací však začne opět mírně růst. A schodují se, že ale i tak za celý letošní rok dosáhne hodnoty 3,2 procenta, což je ve srovnání s minulým rokem pokles o celý procentní bod.
„V příštím roce bude prostor pro další snížení nezaměstnanosti již omezený, ČNB čeká pokles na tři procenta, ministerstvo financí pak na 2,8 procenta, jelikož předpokládá, že solidní růst mezd může motivovat některé osoby k přesunu z šedé ekonomiky do plnohodnotného zaměstnání,“ dodává Seidler.
Ekonom Kovanda také připomenul, že podle aktuálních mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. „Z těchto zemí vykazují srovnatelnou, byť o něco vyšší míru nezaměstnanosti, už jen Japonsko a Island,“ uvedl.