Pořádek do značení piv? Zákazník si vybere z ležáků i piv plných a silných

Nahrávám video

Už od prosince se lidé budou setkávat s novým značením piva. Nejvýraznější je změna u 11° a 12° piv, kde se oddělí svrchně kvašená piva od ležáků a získají označení „plná“ piva. Vyplývá to z novely vyhlášky ministerstva zemědělství. Pivovary však nebudou muset hned vše přeznačit, staré etikety mohou používat do prosince 2019.

Piva, která jsou vyráběna technikou spodního kvašení a mají podíl extraktu původní mladiny mezi 11 a 12 procenty, tedy jsou označovaná jako 11 a 12stupňová piva, se budou nazývat ležáky. Jejich svrchně kvašené varianty budou plná piva. Místo speciálních piv o 13 a více stupních se zavádí kategorie silných piv. Pivo se sníženým obsahem alkoholu se bude nově nazývat nízkoalkoholickým.

  • Nealkoholické pivo, které má do 0,5 procenta objemu etanolu, bude nadále nealkoholickým. 
  • Pivo se sníženým obsahem alkoholu, tedy mezi 0,5 až 1,2 procenta objemu alkoholu, bude nově nazývané nízkoalkoholické pivo.
  • Stolní pivo se stupňovitostí do 6 své označení nemění.
  • Výčepní pivo se stupňovitostí mezi 7 a 10 své značení nemění.
  • Ležákem se stupňovitostí 11 až 12 budou nadále jen piva spodně kvašená.
  • Nově vzniká kategorie plných piv, která mají také stupňovitost 11 až 12, ale jsou svrchně kvašená.
  • Speciální pivo se stupňovitostí od 13 výše se přejmenuje na silné pivo.
  • Atypickým pivním nápojem se bude označovat nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení.

„Vyhláška reaguje na nové trendy ve výrobě potravin, což uvítají jak výrobci, tak spotřebitelé. Pořádek ve značení potravin a nápojů je nutný, protože je důležité, aby zákazník věděl, co přesně je mu pokládáno na stůl či co si dává do nákupního košíku,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Úpravu vítají svazy pivovarů i minipivovarů

Českomoravský svaz minipivovarů podle svého prezidenta Jana Šuráně změnu vítá, dále však podle něj v úpravě zůstávají nelogičnosti. Předpis by se podle něj měl aktualizovat každé dva roky. „Do toho značení budeme šít dál, nyní už snad podpořeni i velkými pivovary, které začaly vařit piva typu ‚ale‘, ‚stout‘ a začaly vařit i s malými pivovary,“ řekl. Podle něj je třeba zavést značení druhů piv. „Ležák by byl ležák, ať je to osmička nebo dvacítka – byl by to druh výroby piva,“ dodal.

Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová míní, že roční lhůta na úpravu etiket je dostatečně dlouhá. Pivovary podle ní nové značení piv vítají, ale další novelizaci značení už neočekávají.

Ministerstvo uvedlo, že kromě samotných piv vyhláška nově umožní prodávat takzvaný atypický pivní nápoj. „Jde o nápoj, který nesplňuje požadavky na pivo, ale je vyrobený na bázi piva s upraveným podílem sladu nebo způsobem kvašení,“ dodal úřad.

Vyhláška upravuje také nealkoholické nápoje. K výrobkům označovaným jako čerstvé šťávy nepůjde přidávat další složky s výjimkou bylin a semen rostlin, nepůjde je také tepelně nebo chemicky upravovat. Do přírodních šťáv nebude možné přidávat nic dalšího. „Medovinu lze nově za splnění podmínek označit i jako medové víno. V případě, že je při výrobě medoviny použit například cukr, líh nebo víno, označí se jako dezertní medovina,“ dodalo ministerstvo.

Loni poprvé po pěti letech výroba klesla

Výstav českých pivovarů pro tuzemský trh se letos do konce srpna zvýšil o dvě procenta, exportní výstav o 16 procent, sdělili v říjnu zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Množství vypitého piva v hospodách a restauracích však i nadále klesá, naopak o čtvrtinu vzrostla obliba piva v plechovkách. Absolutní údaje svaz nezveřejnil.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...