Češi patentují doma i v USA. Ochranu má tvarůžková zmrzlina i řidičské pouzdro na brýle

Úspěšných žádostí o patent v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco před deseti lety tuzemský Úřad průmyslového vlastnictví udělil českým vynálezcům a firmám jen 235 patentů za rok, loni jich bylo 606. Počet přihlášek přitom stále osciluje kolem sedmi stovek. Jedním z důvodů, proč se rozdíl mezi počtem vydaných patentů a podanými přihláškami zmenšuje, je podle úřadu rostoucí kvalita přihlášek.

Z patentované směsi betonu buduje firma NUVIA zařízení využívaná pro radiační stínění
Zdroj: NUVIA a.s.

Nejvíce vynálezů přihlášených u patentového úřadu pochází z odvětví dopravy a skladování, s odstupem pak následuje lékařství. K nejvýznamnějším žadatelům o patent patří automobilka Škoda Auto. Mladoboleslavská firma aktuálně vlastní na sedmdesát aktivních patentů a více než dvacítku užitných vzorů, což je jednodušší forma patentu.

U Úřadu průmyslového vlastnictví si automobilka nechala zapsat nejrůznější autodíly, chrání si ale také svůj systém pro chystání a přepravu materiálu ze skladu. Na seznamu užitných vzorů přihlášenými Škodovkou pak figuruje třeba skládací koloběžka nebo pouzdro na brýle – řidič je může pohodlně vyndat, aniž by se tím při řízení rozptyloval.

Patentovaný materiál pro radiační stínění firmy NUVIA
Zdroj: NUVIA a.s.

Škodovka se počítá mezi zavedené žadatele o patenty, zajišťuje si je už desítky let. V Česku ale přibývá i nováčků v oboru. V roce 2015 získala ochranu na svou speciální směs betonu využívanou pro radiační stínění třebíčská technologická společnost NUVIA.

„Díky získanému patentu máme velkou výhodu v úvodních konzultacích se zákazníky. Naše řešení je navíc ověřeno na řadě evropských pracovišť,“ popisuje obchodní ředitel firmy Michal Kazda. Materiál vyvinutý třebíčskými vědci se využívá v jaderných elektrárnách, firma už ale vyrobila i mobilní stínicí systém pro medicínské účely.

Kromě patentů jsou v Česku oblíbené i užitné vzory někdy také přezdívané „malé patenty“. Zatímco vyřízení patentové přihlášky trvá Úřadu průmyslového vlastnictví tři až pět let, registrace užitného vzoru je mnohem rychlejší – dá se obvykle stihnout během několika měsíců. Úřad při ní totiž nezkoumá, jestli už někdo nevlastní stejný nebo podobný vzor. Získat se dá na technické řešení, ale také například na recepturu. Užitný vzor si tak nedávno nechal zapsat i výrobce loštické syrečkové zmrzliny.

„Nechtěl jsem, aby mi někdo z našeho blízkého okolí s tvarůžkovou zmrzlinou konkuroval. Kdybychom tam byli tři čtyři v Lošticích, to by asi nebylo úplně ideální,“ popisuje majitel užitného vzoru Roman Činčara.

Dočasný monopol

Jenže ani přihlášení patentu nebo užitného vzoru neznamená, že by měl vlastník vynález nebo originální řešení chráněné navždy. Patentová ochrana trvá maximálně 20 let, ochrana užitným vzorem pak jen 10 let od podání přihlášky. „Patent také nebude působit proti tomu, kdo před podáním přihlášky již stejný vynález využíval nezávisle na majiteli patentu,“ upozorňuje advokátka Lucie Kianková z kanceláře Rödl & Partner. Registraci užitného vzoru nebo ochranné známky pak může patentový úřad nebo soud vymazat, pokud se ukáže, že ho dříve používal někdo jiný.

Autor unikátní myšlenky navíc musí počítat s tím, že v patentové přihlášce, která je veřejně dostupná, musí popsat podstatu svého vynálezu. Seznámit se s ní tak na internetu může kdokoliv. „Vynálezce prozradí část svého know-how. Zveřejnění a možnost volného využití po 20 letech ale působí pozitivně na rozvoj techniky a lidského poznání, což je jeden z hlavních důvodů této praxe,“ vysvětluje specialista na právo duševního vlastnictví z advokátní kanceláře eLegal Jakub Klein.

Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví, ČSÚ

Úskalí zveřejnění receptury své zmrzliny zvažoval před přihlášením užitného vzoru i Roman Činčara. Nakonec se s tím vypořádal svérázně. Do přihlášky napsal místo přesného množství surovin celé váhové rozpětí. „Kdyby to někdo chtěl začít vyrábět, tak musí být mimo můj registrovaný rozsah. Tím pádem ale už z té směsi nikdy nebude zmrzlina, nebude to mít tu správnou konzistenci,“ vysvětluje Činčara.

Užitný vzor chrání jeho zmrzlinu necelé dva roky a pro kavárnu v Lošticích, kde se tvarůžková zmrzlina prodává, má podle jejího majitele jednoznačně pozitivní efekt. Udělení vzoru dostalo unikátní pochoutku do médií, a tak pomohlo rozšířit její známost. „Najednou se v naší kavárně prodávalo dvakrát tolik zmrzliny než dřív,“ popisuje.

Český patent v Číně ani Americe vynálezy neochrání

Častou chybou přihlašovatelů pak bývá, že si neuvědomují územní omezení platnosti patentů, užitných vzorů nebo ochranných známek. Při národní registraci u Úřadu průmyslového vlastnictví ochrana platí jen v České republice. „Toto zeměpisné omezení tak může pro majitele patentu znamenat hrozbu, že jeho vynález konkurence použije v jiné zemi,“ varuje advokátka Lucie Kianková.

Pokud chce mít autor unikátní myšlenky širší ochranu, musí si zažádat třeba o takzvaný evropský patent či ochrannou známku, které mohou platit až ve 38 zemích Evropy, nebo třeba mezinárodní patent – PCT. „Ten platí ve více než 150 smluvních státech světa. Do této kategorie spadají téměř všechny více rozvinuté státy, včetně USA,“ uvádí Klein. Jejich seznam je dostupný na webu Světové organizace duševního vlastnictví.

Zdroj: World Intellectual Property Organization

Ačkoliv tyto typy ochrany udělují zahraniční organizace, je o ně možné usilovat prostřednictvím českého patentového úřadu. V porovnání s národními žádostmi ale musí přihlašovatelé počítat u těch přeshraničních s výrazně vyšší cenou. „Česká ochranná známka stojí 5000 korun, u evropské jsme zhruba na 900 eurech (více než 23 tisíc korun) za přihlášku,“ popisuje vedoucí Kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.

To je ale jen základní poplatek, ve kterém jsou zahrnuty jen tři třídy výrobků a služeb, na něž může přihlašovatel ochrannou známku použít. Cena patentu je pak ještě vyšší. Zatímco u národní přihlášky se náklady pohybují maximálně v desítkách tisíc korun, u mezinárodních patentů stoupají až do statisíců.

Zdroj: World Intellectual Property Organization

I přes vyšší cenu jsou zahraniční patenty a ochranné známky v tuzemsku oblíbené. V roce 2016 si Češi přihlásili 185 evropských patentů a na dvě stě mezinárodních. Dalších více než 400 patentových přihlášek si podali ve Spojených státech amerických, které se tak staly po České republice druhou nejpopulárnější zemí, v níž si Češi své vynálezy patentují. Následuje Německo a Japonsko, kde ale našinci každoročně podají jen několik desítek přihlášek svých vynálezů.

Za hranice zamířila i společnost NUVIA. „Čekáme nyní na udělení evropského patentu a také patentu v USA, kde se nachází největší flotila komerčních jaderných reaktorů,“ říká Kazda. Největšího využití by se měl jejich vynález dočkat při uzavírání starých atomových elektráren, které se brzy očekává po celém světě.

Záplava patentů z ciziny

Naopak v Česku mohou mít působnost třeba i patenty vydané evropským patentovým úřadem. Neplatí to ale automaticky – zahraniční přihlašovatelé si je tady musí nechat ověřit. K tomu musí pořídit mimo jiné český překlad patentu, který poté Úřad průmyslového vlastnictví zveřejní na svých webových stránkách.

Touto cestou se tak do Česka každý rok dostane desetkrát víc patentů, než jich vydá tuzemský úřad. Loni jich bylo bezmála sedm tisíc. Více než čtvrtina jich pochází z Německa a zhruba pětina z nich patří přihlašovatelům z USA. Přes pět set patentů ročně si v Česku ale nechávají uznat také Francouzi nebo Švýcaři. Čeští inovátoři tak musí bedlivě sledovat i vývoj v zahraničí, aby nebyli po dlouhém a náročném výzkumu překvapení, že patent na „jejich“ vynález už má někdo jiný.