Ruská centrální banka zvýšila sazby, chce krotit rostoucí inflaci

Ruská centrální banka zvýšila po téměř čtyřech letech úroky a do konce tohoto roku zastaví nákupy zahraničních měn. Tyto kroky jsou nutné kvůli riziku zrychlení růstu spotřebitelských cen a kvůli nestabilitě rublu. Hlavní úroková sazba se tak zvýší na 7,5 procenta z nynějších 7,25 procenta, oznámila v pátek banka.

Meziroční inflace roste rychleji, než centrální banka očekávala. Ke konci letošního roku se nyní předpovídá inflace ve výši až 4,2 procenta, uvedla v pátek guvernérka Elvira Nabiullinová. Na vrchol by se měla dostat v první polovině příštího roku a do konce roku 2019 dosáhne pěti až 5,5 procenta. Do poloviny roku 2020 by měl vzestup spotřebitelských cen zpomalit ke čtyřem procentům.  

Ruská měnová autorita naposledy zvyšovala úroky koncem roku 2014, kdy musela zasáhnout, aby pomohla stabilizovat kurz rublu. Tento měsíc rubl klesl nejníže za několik let kvůli obavám z dalších sankcí Spojených států vůči Rusku.

Analytici v anketě agentury Reuters převážně očekávali, že banka nechá úroky na 7,25 procenta, stejně jak učinila na třech předchozích zasedáních. Nevylučovali ale ani možnost zvýšení úroků.

Růst hlavní úrokové sazby pomůže udržet reálné úrokové sazby z vkladů v pozitivním teritoriu, což podpoří atraktivitu spoření a vyrovnaný růst spotřeby.
Z prohlášení ruské centrální banky

 Analytici na zvýšení úroků reagují nejednoznačně. Někteří se obávají, že to poškodí ekonomické oživení země, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí prodloužit přestávku v denních nákupech deviz do konce letošního roku z původního termínu, který byl do konce září, má pomoci omezit kolísání směnného kurzu a jeho vliv na inflaci v příštích čtvrtletích, dodala banka. Ve vysvětlení svých kroků upozornila, že od předchozího zasedání měnového výboru se výrazně změnily vnější podmínky, které nyní naznačují výrazně vyšší riziko zrychlení inflace.

Guvernérka se dopadu sankcí neobává

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová novinářům řekla, že vidí prostor pro uvolnění měnové politiky na konci příštího roku nebo na začátku roku 2020. Současné zvýšení úroků nutně neznamená začátek cyklu zpřísňování měnové politiky. Dodala, že přebytek bilance běžného účtu Ruska je nyní dostatečný na to, aby pokryl splátky dluhu.

Nabiullinová také neočekává, že případné americké sankce na ruské vládní dluhopisy způsobí zemi vážné ekonomické problémy. Centrální banka je také připravena podpořit v budoucnosti ruské banky, pokud to bude kvůli sankcím nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...