Ruská centrální banka zvýšila sazby, chce krotit rostoucí inflaci

Ruská centrální banka zvýšila po téměř čtyřech letech úroky a do konce tohoto roku zastaví nákupy zahraničních měn. Tyto kroky jsou nutné kvůli riziku zrychlení růstu spotřebitelských cen a kvůli nestabilitě rublu. Hlavní úroková sazba se tak zvýší na 7,5 procenta z nynějších 7,25 procenta, oznámila v pátek banka.

Meziroční inflace roste rychleji, než centrální banka očekávala. Ke konci letošního roku se nyní předpovídá inflace ve výši až 4,2 procenta, uvedla v pátek guvernérka Elvira Nabiullinová. Na vrchol by se měla dostat v první polovině příštího roku a do konce roku 2019 dosáhne pěti až 5,5 procenta. Do poloviny roku 2020 by měl vzestup spotřebitelských cen zpomalit ke čtyřem procentům.  

Ruská měnová autorita naposledy zvyšovala úroky koncem roku 2014, kdy musela zasáhnout, aby pomohla stabilizovat kurz rublu. Tento měsíc rubl klesl nejníže za několik let kvůli obavám z dalších sankcí Spojených států vůči Rusku.

Analytici v anketě agentury Reuters převážně očekávali, že banka nechá úroky na 7,25 procenta, stejně jak učinila na třech předchozích zasedáních. Nevylučovali ale ani možnost zvýšení úroků.

Růst hlavní úrokové sazby pomůže udržet reálné úrokové sazby z vkladů v pozitivním teritoriu, což podpoří atraktivitu spoření a vyrovnaný růst spotřeby.
Z prohlášení ruské centrální banky

 Analytici na zvýšení úroků reagují nejednoznačně. Někteří se obávají, že to poškodí ekonomické oživení země, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí prodloužit přestávku v denních nákupech deviz do konce letošního roku z původního termínu, který byl do konce září, má pomoci omezit kolísání směnného kurzu a jeho vliv na inflaci v příštích čtvrtletích, dodala banka. Ve vysvětlení svých kroků upozornila, že od předchozího zasedání měnového výboru se výrazně změnily vnější podmínky, které nyní naznačují výrazně vyšší riziko zrychlení inflace.

Guvernérka se dopadu sankcí neobává

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová novinářům řekla, že vidí prostor pro uvolnění měnové politiky na konci příštího roku nebo na začátku roku 2020. Současné zvýšení úroků nutně neznamená začátek cyklu zpřísňování měnové politiky. Dodala, že přebytek bilance běžného účtu Ruska je nyní dostatečný na to, aby pokryl splátky dluhu.

Nabiullinová také neočekává, že případné americké sankce na ruské vládní dluhopisy způsobí zemi vážné ekonomické problémy. Centrální banka je také připravena podpořit v budoucnosti ruské banky, pokud to bude kvůli sankcím nutné.