Ruská centrální banka zvýšila sazby, chce krotit rostoucí inflaci

Ruská centrální banka zvýšila po téměř čtyřech letech úroky a do konce tohoto roku zastaví nákupy zahraničních měn. Tyto kroky jsou nutné kvůli riziku zrychlení růstu spotřebitelských cen a kvůli nestabilitě rublu. Hlavní úroková sazba se tak zvýší na 7,5 procenta z nynějších 7,25 procenta, oznámila v pátek banka.

Meziroční inflace roste rychleji, než centrální banka očekávala. Ke konci letošního roku se nyní předpovídá inflace ve výši až 4,2 procenta, uvedla v pátek guvernérka Elvira Nabiullinová. Na vrchol by se měla dostat v první polovině příštího roku a do konce roku 2019 dosáhne pěti až 5,5 procenta. Do poloviny roku 2020 by měl vzestup spotřebitelských cen zpomalit ke čtyřem procentům.  

Ruská měnová autorita naposledy zvyšovala úroky koncem roku 2014, kdy musela zasáhnout, aby pomohla stabilizovat kurz rublu. Tento měsíc rubl klesl nejníže za několik let kvůli obavám z dalších sankcí Spojených států vůči Rusku.

Analytici v anketě agentury Reuters převážně očekávali, že banka nechá úroky na 7,25 procenta, stejně jak učinila na třech předchozích zasedáních. Nevylučovali ale ani možnost zvýšení úroků.

Růst hlavní úrokové sazby pomůže udržet reálné úrokové sazby z vkladů v pozitivním teritoriu, což podpoří atraktivitu spoření a vyrovnaný růst spotřeby.
Z prohlášení ruské centrální banky

 Analytici na zvýšení úroků reagují nejednoznačně. Někteří se obávají, že to poškodí ekonomické oživení země, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí prodloužit přestávku v denních nákupech deviz do konce letošního roku z původního termínu, který byl do konce září, má pomoci omezit kolísání směnného kurzu a jeho vliv na inflaci v příštích čtvrtletích, dodala banka. Ve vysvětlení svých kroků upozornila, že od předchozího zasedání měnového výboru se výrazně změnily vnější podmínky, které nyní naznačují výrazně vyšší riziko zrychlení inflace.

Guvernérka se dopadu sankcí neobává

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová novinářům řekla, že vidí prostor pro uvolnění měnové politiky na konci příštího roku nebo na začátku roku 2020. Současné zvýšení úroků nutně neznamená začátek cyklu zpřísňování měnové politiky. Dodala, že přebytek bilance běžného účtu Ruska je nyní dostatečný na to, aby pokryl splátky dluhu.

Nabiullinová také neočekává, že případné americké sankce na ruské vládní dluhopisy způsobí zemi vážné ekonomické problémy. Centrální banka je také připravena podpořit v budoucnosti ruské banky, pokud to bude kvůli sankcím nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...