Ruská centrální banka zvýšila sazby, chce krotit rostoucí inflaci

Ruská centrální banka zvýšila po téměř čtyřech letech úroky a do konce tohoto roku zastaví nákupy zahraničních měn. Tyto kroky jsou nutné kvůli riziku zrychlení růstu spotřebitelských cen a kvůli nestabilitě rublu. Hlavní úroková sazba se tak zvýší na 7,5 procenta z nynějších 7,25 procenta, oznámila v pátek banka.

Meziroční inflace roste rychleji, než centrální banka očekávala. Ke konci letošního roku se nyní předpovídá inflace ve výši až 4,2 procenta, uvedla v pátek guvernérka Elvira Nabiullinová. Na vrchol by se měla dostat v první polovině příštího roku a do konce roku 2019 dosáhne pěti až 5,5 procenta. Do poloviny roku 2020 by měl vzestup spotřebitelských cen zpomalit ke čtyřem procentům.  

Ruská měnová autorita naposledy zvyšovala úroky koncem roku 2014, kdy musela zasáhnout, aby pomohla stabilizovat kurz rublu. Tento měsíc rubl klesl nejníže za několik let kvůli obavám z dalších sankcí Spojených států vůči Rusku.

Analytici v anketě agentury Reuters převážně očekávali, že banka nechá úroky na 7,25 procenta, stejně jak učinila na třech předchozích zasedáních. Nevylučovali ale ani možnost zvýšení úroků.

Růst hlavní úrokové sazby pomůže udržet reálné úrokové sazby z vkladů v pozitivním teritoriu, což podpoří atraktivitu spoření a vyrovnaný růst spotřeby.
Z prohlášení ruské centrální banky

 Analytici na zvýšení úroků reagují nejednoznačně. Někteří se obávají, že to poškodí ekonomické oživení země, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí prodloužit přestávku v denních nákupech deviz do konce letošního roku z původního termínu, který byl do konce září, má pomoci omezit kolísání směnného kurzu a jeho vliv na inflaci v příštích čtvrtletích, dodala banka. Ve vysvětlení svých kroků upozornila, že od předchozího zasedání měnového výboru se výrazně změnily vnější podmínky, které nyní naznačují výrazně vyšší riziko zrychlení inflace.

Guvernérka se dopadu sankcí neobává

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová novinářům řekla, že vidí prostor pro uvolnění měnové politiky na konci příštího roku nebo na začátku roku 2020. Současné zvýšení úroků nutně neznamená začátek cyklu zpřísňování měnové politiky. Dodala, že přebytek bilance běžného účtu Ruska je nyní dostatečný na to, aby pokryl splátky dluhu.

Nabiullinová také neočekává, že případné americké sankce na ruské vládní dluhopisy způsobí zemi vážné ekonomické problémy. Centrální banka je také připravena podpořit v budoucnosti ruské banky, pokud to bude kvůli sankcím nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 2 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 9 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
včera v 14:54

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...