Stát chce zvýšit rodičovský příspěvek o 40 tisíc. Možná k tomu dojde už od poloviny příštího roku

Nahrávám video

Návrh zvýšit rodičovský příspěvek o 40 tisíc ze současných 220 tisíc hodlá předložit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její resort ho chce zpracovat během září. Nárok na peníze by – v ideálním případě  měli mít od druhé poloviny příštího roku všichni, kteří v té době budou dávku pobírat. V parlamentu by mohl bez větších problémů projít, protože ho podporují všechny sněmovní strany.

Ministryně Maláčová odůvodňuje navrhované zvýšení tím, že se rodičovský příspěvek deset let nezvyšoval. V současné době ho pobírá skoro 300 tisíc lidí.

Poslanci by mohli ve sněmovně návrh začít projednávat během podzimu. Podporují ho všechny sněmovní strany. Například první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová uvádí, že v její straně je naprostá shoda na podpoře rodin s dětmi.

Rodičovský příspěvek
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová zdůrazňuje především nutnost podpořit pracující rodiče, „protože tam je ten propad samozřejmě nejvyšší“. A předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek dodává: „Bohužel dlouhodobě český národ vymírá a je potřeba podpořit maminky a mladé rodiny“. 

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pak uvedl, že rodičovská není sociální dávkou, která by byla zneužívána. „Já bych byl velmi pro a podpořil bych, kdyby ministryně práce a sociálních věcí s návrhem na zvýšení rodičovské zároveň přinesla úsporu v jiných typech dávek“.

  • Rodičovská dovolená od zaměstnavatele přísluší buď matce dítěte po skončení mateřské dovolené (ta dosahuje délky 28 týdnů), nebo otci v době hned od narození dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek od státu má ten rodič, který zajišťuje dítěti celodenní a řádnou péči.
  • Od roku 2018 činí celková výše příspěvku na rodičovskou dovolenou 220 tisíc korun, v případě dvojčat nebo vícerčat se pak částka zvedá na 330 tisíc korun.
  • Nyní si mohou rodiče většinou zvolit rychlost čerpání a dobu, po kterou s potomkem zůstanou doma. Pobírat mohou až 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy až do výše odpovídající takzvané peněžité pomoci v mateřství (zkráceně mateřské).
  • Čím vyšší je dávka, tím kratší ale je doba, po kterou ji rodič pobírá. Nejvyšší příspěvek může přesahovat i třicet tisíc korun měsíčně, úřady by ho však vyplácely asi půl roku. Naopak nejdéle lze příspěvek čerpat do výše čtyř let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit jedenkrát za tři měsíce.
  • V srpnu mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková uvedla, že rodiče, kteří se starali o malé děti, nejčastěji pobírali rodičovský příspěvek mezi 6000 a 7600 korunami. V průměru ho mají pobírat tři roky.
  • Ještě do loňského roku se vyplácela rodičovská měsíčně v pevných částkách – do čtyř let 3800 korun, do tří let 7600 korun a do dvou let dítěte 11 500 korun. Právě 11 500 představovalo horní hranici.
  • Nárok na příspěvek má rodič i tehdy, když zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje, nebo dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo podobné zařízení v rozsahu maximálně 46 hodin za měsíc. Výjimky se také vztahují například na situace, kdy je dítě určitým způsobem zdravotné postižené a v omezeném čase navštěvuje například léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu. Také se nesleduje docházka u dětí starších 2 let.
  • I když člověk pobírá rodičovský příspěvek, může výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nesmí ale zanedbat povinnost řádné péče.
  • Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.
  • Formulář žádosti o rodičovský příspěvek je k nalezení na stránkách MPSV. Podle těchto stránek se má člověk v případě pochybností při vyplňování obrátit na příslušné pracoviště Úřadu práce, kde se žádá o příspěvek. Žádost je možné poslat i elektronicky. Potvrzení o denním vyměřovacím základu vydává okresní pracoviště správy sociálního zabezpečení (správa také vyplácí mateřskou jako dávku nemocenského pojištění).

Plánované zvýšení dávky by vyšlo státní pokladu na více než čtyři miliardy ročně. Pokud by došlo ke zvýšení už od příštího července, musela by vláda najít v rozpočtu na příští rok přes dvě miliardy navíc. Návrh rozpočtu na rok 2019 s nimi ale zatím nepočítá.

„Je to otázka dvou věcí. Politického zadání, které vlastně máme ve vládním prohlášení, a udržitelnosti veřejných financí,“ řekla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

Narážela tím na vládní prohlášení, které vláda letos v červnu schválila pro následující čtyři roky. V něm se počítá s růstem rodičovského příspěvku celkem o 80 tisíc na 300 tisíc korun. Kdy přidá druhou polovinu, zatím koalice neví.

Sama ministryně Maláčová by počkala na evropskou směrnici, která řeší sladění pracovního a rodinného života. Opozice za to kabinet kritizuje a požaduje co nejrychlejší a kompletní zvýšení dávky.

Rodičovský příspěvek stát naposledy citelně zvýšil v lednu 2007. Od té doby je tato dávka prakticky zmrazená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 2 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...