Stát chce zvýšit rodičovský příspěvek o 40 tisíc. Možná k tomu dojde už od poloviny příštího roku

5 minut
Události: Rodičovský příspěvek by se mohl zvýšit
Zdroj: ČT24

Návrh zvýšit rodičovský příspěvek o 40 tisíc ze současných 220 tisíc hodlá předložit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její resort ho chce zpracovat během září. Nárok na peníze by – v ideálním případě  měli mít od druhé poloviny příštího roku všichni, kteří v té době budou dávku pobírat. V parlamentu by mohl bez větších problémů projít, protože ho podporují všechny sněmovní strany.

Ministryně Maláčová odůvodňuje navrhované zvýšení tím, že se rodičovský příspěvek deset let nezvyšoval. V současné době ho pobírá skoro 300 tisíc lidí.

Poslanci by mohli ve sněmovně návrh začít projednávat během podzimu. Podporují ho všechny sněmovní strany. Například první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová uvádí, že v její straně je naprostá shoda na podpoře rodin s dětmi.

Rodičovský příspěvek
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová zdůrazňuje především nutnost podpořit pracující rodiče, „protože tam je ten propad samozřejmě nejvyšší“. A předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek dodává: „Bohužel dlouhodobě český národ vymírá a je potřeba podpořit maminky a mladé rodiny“. 

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pak uvedl, že rodičovská není sociální dávkou, která by byla zneužívána. „Já bych byl velmi pro a podpořil bych, kdyby ministryně práce a sociálních věcí s návrhem na zvýšení rodičovské zároveň přinesla úsporu v jiných typech dávek“.

  • Rodičovská dovolená od zaměstnavatele přísluší buď matce dítěte po skončení mateřské dovolené (ta dosahuje délky 28 týdnů), nebo otci v době hned od narození dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek od státu má ten rodič, který zajišťuje dítěti celodenní a řádnou péči.
  • Od roku 2018 činí celková výše příspěvku na rodičovskou dovolenou 220 tisíc korun, v případě dvojčat nebo vícerčat se pak částka zvedá na 330 tisíc korun.
  • Nyní si mohou rodiče většinou zvolit rychlost čerpání a dobu, po kterou s potomkem zůstanou doma. Pobírat mohou až 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy až do výše odpovídající takzvané peněžité pomoci v mateřství (zkráceně mateřské).
  • Čím vyšší je dávka, tím kratší ale je doba, po kterou ji rodič pobírá. Nejvyšší příspěvek může přesahovat i třicet tisíc korun měsíčně, úřady by ho však vyplácely asi půl roku. Naopak nejdéle lze příspěvek čerpat do výše čtyř let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit jedenkrát za tři měsíce.
  • V srpnu mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková uvedla, že rodiče, kteří se starali o malé děti, nejčastěji pobírali rodičovský příspěvek mezi 6000 a 7600 korunami. V průměru ho mají pobírat tři roky.
  • Ještě do loňského roku se vyplácela rodičovská měsíčně v pevných částkách – do čtyř let 3800 korun, do tří let 7600 korun a do dvou let dítěte 11 500 korun. Právě 11 500 představovalo horní hranici.
  • Nárok na příspěvek má rodič i tehdy, když zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje, nebo dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo podobné zařízení v rozsahu maximálně 46 hodin za měsíc. Výjimky se také vztahují například na situace, kdy je dítě určitým způsobem zdravotné postižené a v omezeném čase navštěvuje například léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu. Také se nesleduje docházka u dětí starších 2 let.
  • I když člověk pobírá rodičovský příspěvek, může výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nesmí ale zanedbat povinnost řádné péče.
  • Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.
  • Formulář žádosti o rodičovský příspěvek je k nalezení na stránkách MPSV. Podle těchto stránek se má člověk v případě pochybností při vyplňování obrátit na příslušné pracoviště Úřadu práce, kde se žádá o příspěvek. Žádost je možné poslat i elektronicky. Potvrzení o denním vyměřovacím základu vydává okresní pracoviště správy sociálního zabezpečení (správa také vyplácí mateřskou jako dávku nemocenského pojištění).

Plánované zvýšení dávky by vyšlo státní pokladu na více než čtyři miliardy ročně. Pokud by došlo ke zvýšení už od příštího července, musela by vláda najít v rozpočtu na příští rok přes dvě miliardy navíc. Návrh rozpočtu na rok 2019 s nimi ale zatím nepočítá.

„Je to otázka dvou věcí. Politického zadání, které vlastně máme ve vládním prohlášení, a udržitelnosti veřejných financí,“ řekla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

Narážela tím na vládní prohlášení, které vláda letos v červnu schválila pro následující čtyři roky. V něm se počítá s růstem rodičovského příspěvku celkem o 80 tisíc na 300 tisíc korun. Kdy přidá druhou polovinu, zatím koalice neví.

Sama ministryně Maláčová by počkala na evropskou směrnici, která řeší sladění pracovního a rodinného života. Opozice za to kabinet kritizuje a požaduje co nejrychlejší a kompletní zvýšení dávky.

Rodičovský příspěvek stát naposledy citelně zvýšil v lednu 2007. Od té doby je tato dávka prakticky zmrazená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 35 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...