Do montoven už ne. Investiční pobídky se budou měnit, zaměří se na přidanou hodnotu

Nahrávám video

Investiční pobídky české ekonomice momentálně nepomáhají a musejí se změnit. Žádají to podnikatelé. Podporovat by stát měl pouze takové zahraniční investice, které do Česka přinesou přidanou hodnotu. Doteď ale stát podporuje i třeba výstavbu výrobních hal. Změnami zákona o investičních pobídkách se teď bude zabývat legislativní rada vlády. Výrazně omezit je chce i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Ministerstvo průmyslu už dávno mělo předložit zákon, který by se zásadně změnil a o investičních pobídkách by nerozhodovali úředníci Czechinvestu, ale ve výjimečných případech vláda,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Například loni byla ze všech projektů zaměřena na vyšší přidanou hodnotu zhruba třetina.

Hodnotit se bude počet vysokoškoláků nebo výzkumných pracovníků

S novým zákonem by měly pobídky směřovat převážně na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V ostatních případech bude muset mít příjemce podpory mzdu alespoň u 80 procent svých zaměstnanců ve výši průměrné mzdy v kraji. Současně podíl jeho zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním by měl činit alespoň deset procent, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl být alespoň dvě procenta.

A pobídky by měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy. Stát na podpoře také ušetří, protože o ně nebude žádat tolik výrobních firem. Vyplývá to z předkládací zprávy k novele zákona, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Novela je nyní v připomínkovém řízení a podle dřívějšího vyjádření resortu by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku.

„Zůstane zachováno zvýhodnění investic směřujících do hospodářsky problémových regionů za účelem podpory jejich hospodářského rozvoje a do tvorby pracovních míst,“ uvádí předkládací zpráva. Zlepší se také provázanost investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě má být podle návrhu z novely zcela odstraněna, protože se jedná o požadavek, který směřuje proti technologickému pokroku ve výrobě. „Podmínka tvorby nových pracovních míst by byla nově omezena pouze na obchodní závod nebo jeho část, kde se investiční akce realizuje, čímž se usnadní dostupnost podpory zejména pro projekty nevýrobních činností,“ uvádí dokument.

Firmy se přetahují o zaměstnance. A systém pobídek vytváří nerovné podmínky

Například firma Technistone, která vyrábí tvrzený kámen pro kuchyňské desky, už rok modernizuje své výrobní linky. Investiční pobídku nikdy nečerpala. I tento podnik, stejně jako většinu českých firem, teď trápí nedostatek pracovních sil. A právě to je hlavním důvodem, proč se podnikatelům nelíbí systém investičních pobídek pro další společnosti. Přetahují se s nimi totiž o zaměstnance. Podle čtyřiceti procent podnikatelů tak tento nástroj pokřivuje trh. 

Vnímání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Jak říká viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, jde většina investičních pobídek pro dceřiné firmy zahraničních společností. „Pro které hlavní přidanou hodnotou je hlavně nízká cena a nízká cena práce. A jestli někdo dostane investiční pobídku, tak co udělá? Přijde do regionu, nasadí vyšší mzdy, vytahá dělníky a lidi z našich podniků a naše podniky nedostávají nic – aby řešily fluktuaci nebo zaučování lidí,“ konstatuje Minář.

„Přichází velké bohaté korporace často s větším obratem, než je rozpočet České republiky, a ti z vybraných daní od našich malých a středních podnikatelů dotaci získávají,“ doplňuje popis stávající situace poslanec Jan Skopeček (ODS).

Zahraniční investoři dostávají v rámci pobídek především slevu na dani. Na té jim stát za 4 roky poskytl úlevu přes 21 miliard korun. Podporu od státu ale firmy dostávají i na zaměstnance a jejich vzdělávání.

Čerpání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Orientace na technologicky vyspělé firmy

„Česká ekonomika je v jiné situaci, než když zákon vznikl, není schopna absorbovat tradiční typ projektů, které potřebují velký počet pracovníků. Víme, že průměrná míra nezaměstnanosti je téměř nulová, takže i tomu se musíme přizpůsobit a chceme samozřejmě do České republiky lákat víc technologicky vyspělých (firem – pozn. red.), s orientací na digitalizaci, automatizaci, výzkum a vývoj,“ uvedla ředitelka společnosti CzechInvest Silvana Jirotková. 

Investičních pobídek tak nejspíš bude v Česku mnohem méně než teď a zaměřovat se budou jen na některý druh podnikání. „Už nepotřebujeme pobízet zahraniční investory, a hlavně ne montovny, hlavně to musíme dělat s rozmyslem a hlavně o tom musíme přemýšlet, aby ta investice byla na správném místě,“ konstatuje premiér Babiš.

Investice pomohly při vývoji elektromotorů v Mohelnici

S investičními pobídkami mají zkušenost třeba v závodu Siemens NST Trutnov. Čerpali ji na vývojové pracoviště pro elektromotory v Mohelnici. Dnes už ale vše financují z vlastních zdrojů.

„Počítá se s dalšími projekty, s dalším rozjezdem nových projektů, a samozřejmě abychom byli schopni vyrábět, budeme investovat do technologií,“ říká ředitel závodu Siemens NST Trutnov Eduard Tannhäuser.

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě podobné projekty budou těmi, které by na pobídky měly dosáhnout i poté, co se změní zákon. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se ale rovněž nároky na státní rozpočet.

  • MPO očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky v oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla klesnout na 3,13 miliardy korun ze současných 4,35 miliardy.
  • U podpory strategických investičních akcí má dojít ke snížení minimálního počtu nových pracovních míst u technologických center na 70 při zachování minimální investice do majetku 200 milionů korun.

Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Novelu chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě ještě před začátkem prázdnin. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 investorských projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Mezi podporované oblasti patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent. 

  • Investiční pobídky (1. pol. r. 2018): 44 projektů; výše přislíbených investic 19,6 mld. Kč 
  • Investiční pobídky (2017): 106 projektů; výše přislíbených investic 65,6 mld. Kč; výše pobídek 10,7 mld. Kč
  • Vývoj výše pobídek poskytnutých státem: 2014 – 25,5 mld. Kč; 2015 – 5 mld. Kč; 2016 – 12,5 mld. Kč; 2017 – 10,7 mld. Kč

  • Zdroj: Czechinvest

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 9 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 20 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.