Med stále zůstává jedním z nejproblematičtějších produktů. Zatímco v roce 2016 při kontrolách nevyhovovala 4 % medů, loni to bylo dokonce 9 %. Vyplývá to z dat, která České televizi poskytla Státní veterinární správa (SVS). Podle potravinářské inspekce byla loni závadná dokonce polovina kontrolovaných medů. Spotřeba medu v ČR přitom dlouhodobě roste, říká Český statistický úřad.
Počet závadných medů loni stoupl. Veterináři objevili dvakrát víc prohřešků
Nejčastějšími závadami, se kterými se kontroloři SVS u medu setkali, bylo nadlimitní množství látky hydroxymethylfurfural a nízká aktivita enzymu diastáza. Obojí může znamenat, že med byl zahříván na příliš vysokou teplotu.
„Pokud je zahřívání provedeno příliš rychle, za použití vyšších teplot, hodnoty hydroxymethylfurfuralu rostou a aktivita diastázy naopak klesá. Zároveň dochází ke ztrátě biologicky aktivních látek, tedy látek s příznivým dopadem na zdraví člověka,“ říká k nešetrnému zahřívání medu Petr Majer ze Státní veterinární správy.
Více kontrol, více závad
Vyšší počet objevených závad může být důsledkem většího počtu kontrol. „Zatímco v roce 2016 provedli veterinární inspektoři 258 kontrol této komodity, v loňském roce to bylo 385, tedy takřka o 50 procent více,“ uvedl pro Českou televizi Majer.
V loňském roce také vzrostl počet pokut, které SVS udělila výrobcům medu – zatímco v roce 2016 jich bylo pouze 5, v roce 2017 se tento počet vyšplhal na 16.
Kontroloři monitorují také přítomnost cizorodých látek v potravinách. V medu se mohou vyskytovat například antibiotika, která se ale u nás k léčení včel používat nesmějí. V loňském roce SVS žádné medy s antibiotiky neodhalila.
Potravinářská inspekce potvrzuje vysoké procento závadného medu
Kvalitu medu kontroluje také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta loni zjistila závadu v 51 %. Nejde přitom o překvapivý výsledek, ale dlouhodobý trend. „Potravinářská inspekce každoročně laboratorně hodnotí kolem 100 vzorků medů a pravidelně nevyhoví 40–60 % z hodnocených vzorků,“ sdělil Pavel Kopřiva, mluvčí SZPI.
Rozdíl mezi zjištěními SZPI a SVS je dán tím, že veterináři kontrolují med u výrobců, zatímco potravinářská inspekce až v obchodech. Tam může zboží ležet delší dobu, třeba i v nevyhovujících podmínkách, a tím opět utrpět na kvalitě. Veterinární správa také kontroluje med, který ještě není označen informacemi pro spotřebitele. Na falšování těchto údajů tak může přijít až potravinářská inspekce.
Stáváme se medojedy?
Nejčastějšími prohřešky u medu jsou podle SZPI falšování původu, nízká aktivita diastázy, přidávání barviv, doslazování medu různými sirupy, přítomnost antibiotik a opět znaky nevhodného zpracování, jako je například zahřívání na příliš vysokou teplotu.
Zatímco v roce 2006 průměrný Čech snědl 0,6 kilogramu medu, v roce 2016 už o 50 % více. Vyplývá to z nejaktuálnějších dat Českého statistického úřadu. Podle jeho čísel se v Česku loni vyrobilo 9365 tun medu. Dalších přibližně 3200 tun bylo dovezeno, nejčastěji z Ukrajiny, Slovenska a Uruguaye.