Průmyslová výroba stoupla v září meziročně o 4,4 procenta. Podle statistiků za tím stála zejména výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla a také výroba motorových vozidel. Průmyslová výroba však zpomalila, v srpnu činil růst 5,8 procenta. Rostl také maloobchod, naopak pokles zaznamenala stavební produkce.
Průmysl v září zpomalil, táhla ho energetika a výroba aut
Události ČT: Růst českého průmyslu mírně zpomalil (zdroj: ČT24)
Po očištění o sezonní vlivy se průmyslová výroba v porovnání s předchozím měsícem snížila o 0,4 procenta. Letošní září mělo ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den méně.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla se v září meziročně zvýšila o 30,9 procenta, výroba motorových vozidel o 3,7 procenta a chemická výroba téměř o čtvrtinu. Pokles postihl těžební průmysl či výrobu nápojů.
Tržby v průmyslu meziročně vzrostly o 3,1 procenta. Výrazněji stouply domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, než tržby z přímého vývozu. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 5,4 procenta.
Za velmi dobrým výsledkem stojí již tradičně automobilový průmysl. Zde se projevuje jak rozšíření výrobních kapacit, tak i jiná skladba vyráběných modelů. Chladnější zářijové počasí se podepsalo na vyšší výrobě tepla a elektřiny. Průmyslovou výrobu podporuje i obnovená investiční aktivita firem.
Po očištění o vliv počtu pracovních dnů vzrostl průmysl v září meziročně o sedm procent. „To rozhodně není k zahození. Dostáváme další razítko na to, že slabší výsledek průmyslu z července byl pouze jednorázovým výkyvem. Ten způsobilo nahromadění celozávodních dovolených,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Jako důležitý signál zmínila to, že průmyslové podniky začínají vyrábět na sklad čili rozjeté výrobě přestává stačit poptávka. Připomněla také, že domácí poptávka výrazně sílí, zatímco poptávka ze zahraničí už neroste tak dynamicky. Na tom se podle ní podepisuje také pozvolné posilování koruny, která zdražuje české průmyslové zboží v zahraničí.
Rozpaky na stavbách
Jedná se o zlaté období české ekonomiky, od doby krize je to nevídaná situace, kdy všechna čísla ukazují zdravý vývoj – od nezaměstnanosti po zakázky průmyslu. Jeden stín tam ale je, a to stavebnictví. Máme prostředky, ale nejsme schopni je na infrastrukturní stavby utratit.
Stavební produkce v září po šesti měsících růstu meziročně klesla o 1,1 procenta. Pozemní stavitelství se sice zvýšilo o 0,8 procenta, ale inženýrské bylo o pět procent nižší.
Stavební úřady v září vydaly 7425 stavebních povolení, což bylo o 3,8 procenta více než loni. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 27,1 miliardy korun, meziročně se zvýšila o 32,2 procenta. Počet zahájených staveb bytů klesl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o čtyři procenta na 2420 bytů. V rodinných domech sice statistici zaznamenali růst o 21,6 procenta, v bytových domech ale jejich počet klesl o 53,2 procenta.
„Pomalé zahájení vnímám jako první signál ochlazení trhu s byty. To bude v roce 2018 pokračovat. Na vrcholu jsme teď. I toto můžeme vnímat jako první vlaštovku naznačující blížící se krizi. Bude se méně stavět pro bydlení, stavebnictví víc potáhnou větší komerční projekty,“ domnívá se hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Dobrá forma maloobchodu (zdroj: ČT24)
Maloobchod ve znamení oděvů a obuvi
Tržby v maloobchodě se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, oproti srpnovému růstu 4,8 procenta. Z toho za nepotravinářské zboží o 8,8 %, za pohonné hmoty o 5,2 a za potraviny stouply o 2,7 procenta.
Největší vliv na meziroční růst neočištěných maloobchodních tržeb měl prodej zboží přes internet či zásilkovou službu (růst o 19,3 %), uvedl ČSÚ. Nejvyšší tempo růstu však tentokrát vykázaly prodejny oděvů a obuvi (růst o 22,3 %). Vyšší tržby měly také prodejny elektroniky, elektrických přístrojů, železářského zboží, nábytku a dalšího zboží pro domácnost (o 8,9 %), počítačových a komunikačních zařízení (o 7,3 %) a výrobků pro kulturu, sport a rekreaci (o 6,1 %). V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 3,0 %. Naopak specializované prodejny s potravinami vykázaly pokles (o 2,0 %).
Spotřeba domácností nadále zůstává klíčovým tahounem české ekonomiky, uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Obavy spotřebitelů z inflace se sice nadále nacházejí blízko nejvyšších hodnot za celou historii měření, tj. od roku 2001, avšak rychlý růst mezd – nejrychlejší za posledních deset let a svým objemem třetí nejrychlejší v EU – strach Čechů z drahoty více než kompenzuje. V této souvislosti ekonom připomněl, že mzdy přitom svižně rostou jak v soukromé, tak veřejné sféře. Za letošní rok nominálně vzrostou o 6,5 procenta.
Prezident HK ČR V. Dlouhý k vývoji hospodářství (zdroj: ČT24)
Česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,5 procenta z loňských 2,5 procenta. V příštím roce hrubý domácí produkt zpomalí na 3,6 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy, kterou v pondělí zveřejnila Hospodářská komora. Je to její první souhrnná makroekonomická prognóza, která chce dál pravidelně vydávat, řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Reálné mzdy zvýší podle předpovědi růst letos na pět procent z loňských tří procent, v roce 2018 pak jejich dynamika stoupne na 5,8 procenta. Nezaměstnanost se po letošním poklesu na 4,3 procenta sníží na 4,1 procenta. Inflace vzroste z 2,4 procenta v tomto roce na 2,9 procenta v roce 2018, odhadla komora.
Nižší odhad růstu hospodářství pro příští rok zdůvodnil Dlouhý mj. tím, že z různých vnitřních průzkumů mezi velkým množstvím firem přichází signál, že „letos jsme na vrcholu konjunktury a hospodářský cyklus se do budoucna přece jen zpomalí“. Prezident komory nicméně věří, že hospodářství nenarazí na větší bariéry, než se zatím zdá.
- Česká národní banka v prognóze z listopadu odhadla růst hrubého domácího produktu Česka v příštím roce na 3,4 procenta.
- Ministerstvo financí podle listopadové prognózy očekává 3,3 procenta.
- Česká bankovní asociace prognózuje v říjnu pro rok 2018 růst o 3,2 procenta.
- Hospodářská komora v listopadu odhadla růst českého hospodářství v roce 2018 na 3,6 procenta.
Středula: Zažíváme zlaté období české ekonomiky (zdroj: ČT24)