Stále více obcí a měst odmítá služby vodohospodářských firem a samy provozují vodovod s kanalizací. Od ledna příštího roku tomu tak bude i na severu Čech. Severočeská vodárenská společnost (SVS), vlastněná 458 obcemi a městy v Ústeckém a Libereckém kraji, minulý týden podepsala smlouvu s francouzským koncernem Veolia. Odkoupí jeho akcie v Severočeských vodovodech a kanalizacích a začne plně kontrolovat vodárenskou infrastrukturu.
Města si berou zpět vládu nad vodou. Věří, že zabrání dalšímu zdražování
Obce si od změny slibují hlavně lepší hospodaření. To by podle starostů mělo zabránit i dalšímu růstu cen vody.
Cena vody v Ústeckém kraji je nyní jedna z nejvyšších v České republice. To nepříznivě doléhá například na domov důchodců v Bystřanech na Teplicku, který má 200 klientů. „Za těch 7,5 tisíce kubických metrů jsme platili nejdříve 7, pak 12, 20, 30 a dneska 70 tisíc (měsíčně),“ uvedla ředitelka domova Miroslava Barešová.
Za minulý rok tak za vodu zaplatili přes tři čtvrtě milionu korun.
I přes snižující se spotřebu cena vody v Ústeckém kraji neustále stoupá. V současnosti stojí kubík přes 98 korun.
Cílem odkupu akcií od Veolie (ta držela 50,1 %, SVS dosud měla 49,1 %) je podle primátora Teplic Jaroslava Kubery (ODS) mít vodu pod kontrolou. „Ale nemá to nic společného ani s její cenou ani s množstvím investic. To je na akcionářích, aby rozhodli,“ uvedl Kubera.
Jestli tedy voda zlevní, bude jasné až v lednu 2019. Od tohoto data bude moci 458 obcí a měst o ceně vody rozhodovat.
- Průměrná spotřeba vody na osobu a den je 88 litrů, uvádí ministerstvo životního prostředí.
- Průměrná cena vody za jeden m3 činí nyní 84,47 korun.
Tématu vodního hospodářství se už téměř dvacet let věnuje i Radek Novotný. Návrat vody do rukou obcí je podle něj stále běžnější i v okolních státech.
„Například Slovensko, které třeba Bratislavu uhájilo, ale my Prahu máme v rukou zahraničního koncernu a třeba Francie, Německo postupně vrací zpátky vodovody do rukou měst a obcí,“ uvádí Novotný, vodárenský konzultant, autor projektu Pravda o vodě.
- Řada kritiků roky upozorňuje na to, že špatně byl po privatizaci nastaven celý vodárenský systém v ČR.
- Například protikorupční organizace Transparency International (TIC) v minulosti opakovaně upozornila, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury.
- Nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikovalo přístup k dotacím z Evropské unie.
- Zdroj: ČTK
Nejdřív prodat a potom zase kupovat zpátky. Tuhle cestu hned na začátku odmítlo několik starostů na Zlínsku. Podepsali akcionářskou dohodu a díky ní by měli získat kontrolu nad pitnou vodou pro zhruba 110 tisíc obyvatel v regionu.
„Pokud budeme držet pohromadě, držíme balík 51 procent v této akciové společnosti a v podstatě můžeme uplatňovat ten vliv,“ říká starosta Kroměříže Jaroslav Němec (ANO). Na Kroměřížsku tak za vodu platí jednu z nejnižších cen v Česku.
Něco stojí i opravy potrubí
Ceny vody zvyšují taky opravy a investice do vodovodní sítě. Jedno z nejstarších potrubí v zemi je v Praze. Jen loni do něj úřady investovaly přes dvě miliardy korun. Ve městě je přes 3,5 tisíce kilometrů vodovodních trubek a víc než 850 kilometrů přípojek. Každý den tu řeší desítky havárií a poruch.
Například nyní dělníci vyměňují uzávěry na potrubí na pražském Pankráci. Potrubí pochází zhruba z roku 1960.
Loni bylo v Praze přes 4,5 tisíce havárií. Letos už Pražské vodovody a kanalizace řešily přes 3,5 tisíce závad. Nejporuchovější je potrubí na sídlištích. Tedy to ze 70. a 80. let. Může za to hlavně nekvalitní materiál, ze kterého je vyrobené. Tzv. polská litina není odolná a častěji praská.
„V rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci, ekonomické sdružení států někdejšího sovětského bloku) mohly být ty trubky vyráběné jen v Polsku. Dělalo se jich tam velké množství a jsou velmi nekvalitní,“ podotkl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.