Česká ekonomika růst minimální mzdy o 1200 korun od ledna příštího roku zvládne, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bude tak podporovat návrh na zvýšení na 12 200 korun a bude se snažit přesvědčit koaliční partnery ve vládě. Odbory by chtěly ještě vyšší růst na 12 500 korun.
Růst minimální mzdy o 1200 korun ekonomika zvládne, míní Sobotka
Premiér chce zvýšit minimální mzdu o 1200 korun (zdroj: ČT24)
„Pokládám za rozumné, aby se minimální mzda zvedla alespoň o 1200 korun,“ prohlásil premiér. „Považuji to za přiměřené zvýšení. Já a myslím, že i všichni ministři za sociální demokracii, se budou snažit naše koaliční partnery přesvědčit, aby souhlasili se zvýšením, abychom se bezpečně dostali na hranici 40 procent průměrného platu,“ dodal.
„Kdy jindy bychom měli masivně navyšovat minimální mzdu než v současné době, kdy má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v rámci EU a máme 160 tisíc volných pracovních míst?“ podotknul. Lidé v Česku podle něj skutečně nechtějí pracovat za 11 tisíc korun hrubého.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navíc upozorňuje na „dramatický vývoj“ na Slovensku. „Poslední návrh slovenského ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o nárůstu na 480 eur (zhruba 12 540 korun). Kladu si otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než slovenští? Nesmírně to slovenským kolegům přeju, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl Středula.
Sobotkova vláda zvýšila zatím minimální mzdu o 2500 korun
Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. Ohledně výše dalšího zvýšení se tripartita neshodla. Zatímco zaměstnavatelé hovoří o 800 korunách, odbory chtějí naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka jako určitý kompromis. Další „kompromis z kompromisu“, pokud půjde o vyjednávání ve vládě, premiér dělat nechce. Někteří vládní politici ale mluví o tom, že by se měla hranice zvýšit o 1000 korun.
Hospodářská komora na Twitteru uvedla, že cestou, jak přiblížit české příjmy těm západním, není zvyšování minimální mzdy, ale vyšší produktivita práce a orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Sobotka pak počítá i se zvyšováním platů ve veřejném sektoru. Premiér prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale varoval, že ani příznivější bilance státního rozpočtu nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.
Podle Středuly by nicméně vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna.
Události: Jedná se o růstu mezd (zdroj: ČT24)
Mzdám se chce Sobotka věnovat i na jednání v Salcburku. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem chce jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Vyzve je k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico.
Podle premiéra Úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v Česku a ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl předseda vlády.
Opoziční občanští demokraté jsou z vládního záměru v rozpacích. „Ekonomika roste a prostor pro zvyšování mezd tu je. Kdyby stát tolik nebobtnal, můžeme státním zaměstnancům přidat víc. Musíme také ekonomický růst porovnávat s růstem produktivity, ve které nejsme šampioni,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Prostor na přidání vidí mezi pěti a deseti procenty; jeho strana razí cestu zrušení superhrubé mzdy, čímž by podle něj vrostly příjmy o sedm procent všem, a nejen státním zaměstnancům.
Středula: Na debatu o platech je ideální čas (zdroj: ČT24)