Růst minimální mzdy o 1200 korun ekonomika zvládne, míní Sobotka

16 minut
Premiér chce zvýšit minimální mzdu o 1200 korun
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika růst minimální mzdy o 1200 korun od ledna příštího roku zvládne, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bude tak podporovat návrh na zvýšení na 12 200 korun a bude se snažit přesvědčit koaliční partnery ve vládě. Odbory by chtěly ještě vyšší růst na 12 500 korun.

„Pokládám za rozumné, aby se minimální mzda zvedla alespoň o 1200 korun,“ prohlásil premiér. „Považuji to za přiměřené zvýšení. Já a myslím, že i všichni ministři za sociální demokracii, se budou snažit naše koaliční partnery přesvědčit, aby souhlasili se zvýšením, abychom se bezpečně dostali na hranici 40 procent průměrného platu,“ dodal.

„Kdy jindy bychom měli masivně navyšovat minimální mzdu než v současné době, kdy má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v rámci EU a máme 160 tisíc volných pracovních míst?“ podotknul. Lidé v Česku podle něj skutečně nechtějí pracovat za 11 tisíc korun hrubého.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navíc upozorňuje na „dramatický vývoj“ na Slovensku. „Poslední návrh slovenského ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o nárůstu na 480 eur (zhruba 12 540 korun). Kladu si otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než slovenští? Nesmírně to slovenským kolegům přeju, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl Středula. 

Sobotkova vláda zvýšila zatím minimální mzdu o 2500 korun

Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. Ohledně výše dalšího zvýšení se tripartita neshodla. Zatímco zaměstnavatelé hovoří o 800 korunách, odbory chtějí naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka jako určitý kompromis. Další „kompromis z kompromisu“, pokud půjde o vyjednávání ve vládě, premiér dělat nechce. Někteří vládní politici ale mluví o tom, že by se měla hranice zvýšit o 1000 korun.

Hospodářská komora na Twitteru uvedla, že cestou, jak přiblížit české příjmy těm západním, není zvyšování minimální mzdy, ale vyšší produktivita práce a orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Sobotka pak počítá i se zvyšováním platů ve veřejném sektoru. Premiér prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale varoval, že ani příznivější bilance státního rozpočtu nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.

Podle Středuly by nicméně vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna.

3 minuty
Události: Jedná se o růstu mezd
Zdroj: ČT24

Mzdám se chce Sobotka věnovat i na jednání v Salcburku. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem chce jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Vyzve je k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico.

Podle premiéra Úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v Česku a ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl předseda vlády.

Opoziční občanští demokraté jsou z vládního záměru v rozpacích. „Ekonomika roste a prostor pro zvyšování mezd tu je. Kdyby stát tolik nebobtnal, můžeme státním zaměstnancům přidat víc. Musíme také ekonomický růst porovnávat s růstem produktivity, ve které nejsme šampioni,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Prostor na přidání vidí mezi pěti a deseti procenty; jeho strana razí cestu zrušení superhrubé mzdy, čímž by podle něj vrostly příjmy o sedm procent všem, a nejen státním zaměstnancům.

12 minut
Středula: Na debatu o platech je ideální čas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 16 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...