Rok od spuštění vládního pilotního projektu na získání pracovních sil z Ukrajiny Hospodářská komora vyřídila přes tisíc žádostí firem o 6404 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny. Podle jejího odhadu tak už v Česku pracuje třetina z nich. Komora vyřizuje asi 80 procent žádostí. Kvůli trvajícímu nedostatku pracovních sil komora navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, jako je Srbsko.
Firmy požádaly za rok o tisíce pracovníků z Ukrajiny. Snaží se získat i Srby
„Firmy volí krizové řešení zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s alespoň výučním listem, přestože zaměstnavatelům takový krok přináší nemalé dodatečné náklady na vyhledání vhodných uchazečů na Ukrajině, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Firmy totiž mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali. „Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu, nebo se práci vyhýbají,“ míní Dlouhý. Podle něj čelí podnikatelé problému, který bude negativně doléhat na celé tuzemské hospodářství.
Hospodářská komora uvítala, že projekt na rychlejší vyřizování žádostí zahraničních uchazečů o zaměstnanecké karty vláda spustila navzdory odmítavému postoji odborářů. Také ocenila, že vláda reagovala na problémy se zdlouhavým vyřizováním žádostí českými úřady navýšením kapacit pro přijímané žádosti i personálním posílením na úřadech.
„Projekt nám pomáhá plnit zakázky, s pracovníky z Ukrajiny máme dobré zkušenosti. Jsou pracovití, dobře zvládají fyzicky náročnou práci a dobře se začleňují do kolektivu. Kmenoví zaměstnanci je přijímají pozitivně,“ řekla jednatelka firmy Abydos Olga Kupec.
Tato firma z Chebska, jež se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů, byla prvním zaměstnavatelem, jenž do projektu vstoupil. V současnosti díky němu zaměstnává šest Ukrajinců, dalších deset má nastoupit v srpnu.
Poptávka po lidech trvá, Hospodářská komora by se zaměřila třeba i na lidi ze Srbska
Největší poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy ale postrádají i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících.
Podle komory pilotní projekt sice není řešením strukturálního problému trhu práce, krátkodobě se ale osvědčuje, a proto navrhuje rozšířit režim o další země s kulturně a jazykově blízkými uchazeči o zaměstnání. Příkladem může být Srbsko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností stejně jako jiné země jižní Evropy, třeba Španělsko nebo Řecko.
„Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Kvalifikaci řady z nich by mohly využít české podniky,“ upozornil člen dozorčí rady komory Miroslav Mühlböck.
Komora odmítá tvrzení odborů, že zaměstnavatelům jde o levnou pracovní sílu. Firmy musí nejprve neobsazené pracovní místo nabídnout prostřednictvím Úřadu práce českým občanům. Až v případě, že není volné pracovní místo ani po třiceti dnech obsazené, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a tudíž je možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny.