České domácnosti loni zvětšily objem svého majetku. Celkem dosáhl hodnoty přes 12 bilionů korun. V meziročním srovnání je to o 5,1 procenta více. I když většinu tvoří nefinanční aktiva jako domy a byty, víc loni rostly finanční položky – rychleji přitom hotovost než bankovní vklady.
Bydlení je pro Čechy důležité a poznat je to i na tom, že do této oblasti investují nejvíc peněz. Češi vlastní nemovitosti za 4,34 bilionu korun, čímž v celkové struktuře majetku českých domácností zaujímají více než třetinový podíl. Jen loni si pořídili nemovitosti za téměř 120 miliard korun.
Celkový objem aktiv loni u českých domácností vzrostl na dvanáct bilionů korun. Čisté jmění bez závazků bylo o něco menší, dosahovalo 10,4 bilionu korun. S ohledem na zájem o nemovitosti nepřekvapí, že stále převažuje podíl nefinanční složky nad finanční.
V roce 2016 ale zaznamenaly nejvyšší procentuální meziroční nárůst podílové listy investičních fondů, které šly nahoru o třináct procent. Silný byl zájem i o cennosti jako jsou drahé kovy nebo umění (o 10,8 procenta). Obě složky ale v celkovém složení majetku Čechů zaujímají spíš minoritní podíl jednoho až dvou procent.
Pokud jde o to, jestli si lidé nechávají peníze k dispozici v hotovosti, nebo je ukládají do bank, v celkovém součtu stále převažuje objem prostředků na účtech. Loni činil 2,38 bilionu korun. Naproti tomu v hotovosti měli lidé o rovné dva biliony méně. Jak ale poznamenává Česká bankovní asociace, v prostředí nulových úroků rychleji rostl objem neuložených peněz, a to o desetinu.
„Domácnosti mnohem více spoří a investují a odkládají peníze, než se zadlužují, ten rozdíl je skutečně nějakých čtvrt bilionu korun,“ podotýká hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
S věkem se mění, za co lidé utrácejí
Skladba toho, za co lidé utrácejí, se výrazně mění podle věku. Čím je člověk starší, tím víc utratí za chod domácnosti. Senioři za bydlení, energie, dopravu nebo třeba základní potraviny zaplatí víc než polovinu příjmů. Naopak na ně samotné jim peníze nezbývají.
Rodiče mladí nebo ve středním věku zase investují do potomků. Dovést dítě až k dospělosti stojí podle odhadu přes milion korun.
Sami za sebe utratí nejvíc mladí lidé do 24 let. Až třetina z nich kupuje i věci, které nepotřebuje.
