Kvůli digitalizaci zanikne až 53 procent pracovních míst, domnívá se Špidla. Jiní jsou střídmější

Digitalizace a robotizace průmyslu vyvolá radikální změnu organizace práce, zanikne řada pracovních míst. Odhaduje se, že v ČR jich ubude až 53 procent. Na konferenci Směrem k práci 4.0 to v pondělí řekl ředitel odboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla. Některé profese zaniknou, jiné se přemění. Primárním úkolem bude zvládnout sociální a společenské důsledky těchto změn, dodal.

Špidla digitalizaci přirovnal k průmyslové revoluci, s níž se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. Rychlý civilizační přechod podle něj bude znamenat také vznik globálních nerovnováh.

Ministerstvo práce a sociálních věci připravilo plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání. U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic.

Panují obavy, že kvůli digitalizaci a robotizaci zanikne řada pracovních míst. Změny budou, ale vzniknou i nové profese, více lidí bude potřeba třeba ve službách.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)

Podle ministerstva (MPSV) bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. V ČR by to mělo být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.

  • V Česku by mohla podle studie ministerstva práce a sociálních věcí v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů.
  • Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. 
  • V roce 2029 by tak v Česku mohlo být asi 3,9 milionu pracovních míst.

Současně by se měla podle MPSV zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří.

Existují i střídmější odhady

Studie ministerstva nazvaná Iniciativa práce 4.0, která se zabývá dopady informatizace a kybernetizace na trh práce, však dospívá k jiným závěrům, než prezentoval Špidla.

Jednak uvádí, že předpovědi o úbytku pracovních míst jsou přebírané ze zahraničních studií a nejsou ověřovány na podmínky ČR. Naznačuje, že v horizontu 10 až 20 let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku zcela nových profesí, jejichž zaměření a obsah za současného stavu poznání je těžko definovatelný.

  • Specificky pro ČR je odhadováno, že automatizací je v průběhu následujících 20 let silně ohroženo 10 procent pracovních míst a u 35 procent pracovních míst dojde k podstatným změnám ve vykonávaných činnostech. 
  • Pokud se tento odhad publikovaný ve studii OECD vztáhne k počtu zaměstnaných v roce 2015, bude v Česku vysoce ohroženo zhruba 408 tisíc pracovních míst a u 1,4 milionu pracovních míst dojde k podstatným změnám.
  • Zdroj: Iniciativa práce 4.0, studii zpracoval v prosinci 2016 Národní vzdělávací fond

Která místa budou nejvíc ohrožena

Špidla řekl pro ČT, že ohrožena jsou místa „intelektuální rutiny“, která se snadno digitalizují. Naopak méně jsou podle něho ohrožena ta místa, která vyžadují „vyšší city, to znamená empatii, schopnost vycházet s lidmi“.

Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že ČR je známa tím, že počet ohrožených pracovních místa je vysoký, dokonce nad evropským průměrem. „Ta čísla hovoří o několika desítkách procent, dokonce převažují padesátiprocentní hranici,“ řekl odborový předák.

Ministři práce i průmyslu naopak černé scénáře mírní. Souhlasí s tím, že některé profese sice zmizí, ale musí se podle nich počítat s tím, že jiné se přemění, a další naopak vzniknou. Například ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) připustil, že některé profese, zejména ty rutinnější, asi budou postupně zanikat, ale vedle toho budou vznikat nové pracovní příležitosti. „Myslíme si, že jich vznikne mnohem víc, než jich zanikne,“ zdůraznil. 

Co se bude naopak požadovat

Vedoucí Centra informatiky FPH na Vysoké škole ekonomické v Praze Miroslav Lorenc řekl, že „možná během příštích pěti až deseti let dojde ke změně více než poloviny pracovních pozic, ale nemyslím si, že by pouze zanikaly. Nemyslím si, že by polovina lidí, kteří v současné době mají zaměstnání, že by ho neměla“.

7 minut
Lorenc z VŠE o změnách na trhu práce
Zdroj: ČT24

„Je velmi nepravděpodobné, že by zaniklo 53 procent pracovních míst, bez toho, aby tato místa byla nahrazena,“ uvedl Lorenc k názorům Špidly. Podle Lorence dojde pravděpodobně k tomu, že se změní náplně práce, pracovních pozic, změní se způsob vykonávání práce a budou na nás kladeny jiné požadavky. Připomněl, že už v minulosti některé profese zanikly, například telefonní spojovatelky a u jiných, například administrativních pracovníků se náplň práce výrazně proměňovala.

„Obecně řečeno jsou ohroženy takové profese, kde nedává smysl, aby tu práci vykonával člověk,“ řekl Lorenc. Do budoucna bude podle něj naopak hodně požadovaná multidisciplinarita, kritické myšlení, analytické dovednosti, zvýšená znalost jazyků, flexibilita, a spolupráce v týmech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...