Kvůli digitalizaci zanikne až 53 procent pracovních míst, domnívá se Špidla. Jiní jsou střídmější

Špidla digitalizaci přirovnal k průmyslové revoluci, s níž se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. Rychlý civilizační přechod podle něj bude znamenat také vznik globálních nerovnováh.

Ministerstvo práce a sociálních věci připravilo plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání. U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic.

Podle ministerstva (MPSV) bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. V ČR by to mělo být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.

Současně by se měla podle MPSV zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří.

Existují i střídmější odhady

Studie ministerstva nazvaná Iniciativa práce 4.0, která se zabývá dopady informatizace a kybernetizace na trh práce, však dospívá k jiným závěrům, než prezentoval Špidla.

Jednak uvádí, že předpovědi o úbytku pracovních míst jsou přebírané ze zahraničních studií a nejsou ověřovány na podmínky ČR. Naznačuje, že v horizontu 10 až 20 let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku zcela nových profesí, jejichž zaměření a obsah za současného stavu poznání je těžko definovatelný.

Která místa budou nejvíc ohrožena

Špidla řekl pro ČT, že ohrožena jsou místa „intelektuální rutiny“, která se snadno digitalizují. Naopak méně jsou podle něho ohrožena ta místa, která vyžadují „vyšší city, to znamená empatii, schopnost vycházet s lidmi“.

Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že ČR je známa tím, že počet ohrožených pracovních místa je vysoký, dokonce nad evropským průměrem. „Ta čísla hovoří o několika desítkách procent, dokonce převažují padesátiprocentní hranici,“ řekl odborový předák.

Ministři práce i průmyslu naopak černé scénáře mírní. Souhlasí s tím, že některé profese sice zmizí, ale musí se podle nich počítat s tím, že jiné se přemění, a další naopak vzniknou. Například ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) připustil, že některé profese, zejména ty rutinnější, asi budou postupně zanikat, ale vedle toho budou vznikat nové pracovní příležitosti. „Myslíme si, že jich vznikne mnohem víc, než jich zanikne,“ zdůraznil. 

Co se bude naopak požadovat

Vedoucí Centra informatiky FPH na Vysoké škole ekonomické v Praze Miroslav Lorenc řekl, že „možná během příštích pěti až deseti let dojde ke změně více než poloviny pracovních pozic, ale nemyslím si, že by pouze zanikaly. Nemyslím si, že by polovina lidí, kteří v současné době mají zaměstnání, že by ho neměla“.

„Je velmi nepravděpodobné, že by zaniklo 53 procent pracovních míst, bez toho, aby tato místa byla nahrazena,“ uvedl Lorenc k názorům Špidly. Podle Lorence dojde pravděpodobně k tomu, že se změní náplně práce, pracovních pozic, změní se způsob vykonávání práce a budou na nás kladeny jiné požadavky. Připomněl, že už v minulosti některé profese zanikly, například telefonní spojovatelky a u jiných, například administrativních pracovníků se náplň práce výrazně proměňovala.

„Obecně řečeno jsou ohroženy takové profese, kde nedává smysl, aby tu práci vykonával člověk,“ řekl Lorenc. Do budoucna bude podle něj naopak hodně požadovaná multidisciplinarita, kritické myšlení, analytické dovednosti, zvýšená znalost jazyků, flexibilita, a spolupráce v týmech.