Kvůli digitalizaci zanikne až 53 procent pracovních míst, domnívá se Špidla. Jiní jsou střídmější

Digitalizace a robotizace průmyslu vyvolá radikální změnu organizace práce, zanikne řada pracovních míst. Odhaduje se, že v ČR jich ubude až 53 procent. Na konferenci Směrem k práci 4.0 to v pondělí řekl ředitel odboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla. Některé profese zaniknou, jiné se přemění. Primárním úkolem bude zvládnout sociální a společenské důsledky těchto změn, dodal.

Špidla digitalizaci přirovnal k průmyslové revoluci, s níž se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. Rychlý civilizační přechod podle něj bude znamenat také vznik globálních nerovnováh.

Ministerstvo práce a sociálních věci připravilo plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání. U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic.

Panují obavy, že kvůli digitalizaci a robotizaci zanikne řada pracovních míst. Změny budou, ale vzniknou i nové profese, více lidí bude potřeba třeba ve službách.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)

Podle ministerstva (MPSV) bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. V ČR by to mělo být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.

  • V Česku by mohla podle studie ministerstva práce a sociálních věcí v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů.
  • Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. 
  • V roce 2029 by tak v Česku mohlo být asi 3,9 milionu pracovních míst.

Současně by se měla podle MPSV zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří.

Existují i střídmější odhady

Studie ministerstva nazvaná Iniciativa práce 4.0, která se zabývá dopady informatizace a kybernetizace na trh práce, však dospívá k jiným závěrům, než prezentoval Špidla.

Jednak uvádí, že předpovědi o úbytku pracovních míst jsou přebírané ze zahraničních studií a nejsou ověřovány na podmínky ČR. Naznačuje, že v horizontu 10 až 20 let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku zcela nových profesí, jejichž zaměření a obsah za současného stavu poznání je těžko definovatelný.

  • Specificky pro ČR je odhadováno, že automatizací je v průběhu následujících 20 let silně ohroženo 10 procent pracovních míst a u 35 procent pracovních míst dojde k podstatným změnám ve vykonávaných činnostech. 
  • Pokud se tento odhad publikovaný ve studii OECD vztáhne k počtu zaměstnaných v roce 2015, bude v Česku vysoce ohroženo zhruba 408 tisíc pracovních míst a u 1,4 milionu pracovních míst dojde k podstatným změnám.
  • Zdroj: Iniciativa práce 4.0, studii zpracoval v prosinci 2016 Národní vzdělávací fond

Která místa budou nejvíc ohrožena

Špidla řekl pro ČT, že ohrožena jsou místa „intelektuální rutiny“, která se snadno digitalizují. Naopak méně jsou podle něho ohrožena ta místa, která vyžadují „vyšší city, to znamená empatii, schopnost vycházet s lidmi“.

Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že ČR je známa tím, že počet ohrožených pracovních místa je vysoký, dokonce nad evropským průměrem. „Ta čísla hovoří o několika desítkách procent, dokonce převažují padesátiprocentní hranici,“ řekl odborový předák.

Ministři práce i průmyslu naopak černé scénáře mírní. Souhlasí s tím, že některé profese sice zmizí, ale musí se podle nich počítat s tím, že jiné se přemění, a další naopak vzniknou. Například ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) připustil, že některé profese, zejména ty rutinnější, asi budou postupně zanikat, ale vedle toho budou vznikat nové pracovní příležitosti. „Myslíme si, že jich vznikne mnohem víc, než jich zanikne,“ zdůraznil. 

Co se bude naopak požadovat

Vedoucí Centra informatiky FPH na Vysoké škole ekonomické v Praze Miroslav Lorenc řekl, že „možná během příštích pěti až deseti let dojde ke změně více než poloviny pracovních pozic, ale nemyslím si, že by pouze zanikaly. Nemyslím si, že by polovina lidí, kteří v současné době mají zaměstnání, že by ho neměla“.

7 minut
Lorenc z VŠE o změnách na trhu práce
Zdroj: ČT24

„Je velmi nepravděpodobné, že by zaniklo 53 procent pracovních míst, bez toho, aby tato místa byla nahrazena,“ uvedl Lorenc k názorům Špidly. Podle Lorence dojde pravděpodobně k tomu, že se změní náplně práce, pracovních pozic, změní se způsob vykonávání práce a budou na nás kladeny jiné požadavky. Připomněl, že už v minulosti některé profese zanikly, například telefonní spojovatelky a u jiných, například administrativních pracovníků se náplň práce výrazně proměňovala.

„Obecně řečeno jsou ohroženy takové profese, kde nedává smysl, aby tu práci vykonával člověk,“ řekl Lorenc. Do budoucna bude podle něj naopak hodně požadovaná multidisciplinarita, kritické myšlení, analytické dovednosti, zvýšená znalost jazyků, flexibilita, a spolupráce v týmech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 22 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...