Úterním tweetem vyvolal šéf hnutí ANO Andrej Babiš zcela opačnou reakci, než zřejmě původně předpokládal. Pochlubil se, že si jeho ministerstvo financí vyjednalo „levné mobilní tarify za polské ceny“. Konkrétně jde o datový tarif ve výši 10 GB za 109 korun měsíčně. Popudil tím řadu lidí, kteří mu ironicky děkují za to, že oni za totéž – jako běžní klienti – zaplatí mnohonásobně více.
Babiš se chlubil, že si ministerstvo vyjednalo „polské ceny“ dat. Spustil tím poprask
O tom, že ministerstvo financí vyjednalo s operátorem T-Mobile nový, výrazně levnější tarif, informoval v úterý mluvčí resortu Michal Žurovec. Pochlubil se, že díky nové rámcové smlouvě bude nyní úřad platit 11krát nižší cenu, než jakou platil v roce 2013.
Lidé se tak pozastavují nad tím, proč ministr nevyjednal podobné podmínky pro všechny občany Česka, ale jen pro sebe a své úředníky. A taky si zároveň odpovídají: „To by nešlo. Tarify občanů dotují ty úřednické a korporátní. Kdo by je potom dotoval?“
Podle Babiše si však podobné tarify mohou vyjednat všichni. „Tak ať se spojí a mohou vyjednávat, tak nevím v čem je problém,“ uvedl pro Novinky.cz.
Jenže lidé v diskusi na sociální síti poukazují na to, že pokud operátor dá velké firmě nebo instituci výrazně výhodné ceny, někde jinde si to musí vybrat. A na to pak doplácí běžní občané. Jak zveřejnila nedávno spotřebitelská organizace Telefonující.cz, používání mobilu vyjde v Česku mnohem dráž než je průměr v zemích EU, tarify mobilních operátorů jsou zde až o 79 procent dražší.
Předražené jsou zejména tarify s malým objemem volání a sms
Předražená jsou zejména mobilní data a tarify s malými objemy volání a SMS, uvedla spotřebitelská organizace. Operátoři se brání tím, že v Česku se musí platit vysoké poplatky a že průměrná měsíční útrata za volání je o třetinu nižší než v Německu nebo Rakousku.
Za vysoké ceny podle zástupců organizace mohou dvouleté úvazky, vysoké marže, absence čtvrtého operátora i extrémně velké rozdíly v nabídkách pro koncové spotřebitele a firmy. „Neupíráme operátorům právo na poskytování podpultových cen, ale my chceme dosáhnout snížení ceníkových tarifů,“ řekl předseda organizace Svatopluk Bartík.
Operátoři se podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda nebrání srovnání cen, ale při srovnání by se mělo na cenovou problematiku nahlížet komplexně. „V Česku platí operátoři jedny z nejdražších poplatků za využívání frekvenčního spektra. Jsou až čtyřikrát vyšší než například ve Finsku či v Německu. Tento poplatek je náklad operátorů, který se promítá v cenách,“ uvedl.
Průměrná měsíční útrata za volání na obyvatele je přitom podle asociace v Česku 13 eur (cca 351 korun). V Německu je to 20 eur a v Rakousku 21 eur.
Kvůli postupu v otázce cen mobilních dat skončil ve funkci ministra průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jeho nyní již bývalý náměstek uvedl, že kdo chce levné tarify jako v Polsku, má jet do Polska.
Novelu telekomunikačního zákona, která by měla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vytvořit tlak na pokles cen mobilních dat, sněmovna před zhruba dvěma týdny v prvém čtení podpořila. Operátoři ale tvrdí, že novela ceny pro zákazníky nesníží, protože navrhované zvýšení pokut firmám bude působit opačně.
Novela zvyšuje pokuty udělované operátorům z nynějších 20 milionů korun až na deset procent z obratu firmy. Výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund už dříve prohlásil, že zvýšení pokut nemá oporu nikde v okolních zemích. Zvyšování sankcí je podle něj nesmyslné a jde proti logice snižování cen. Když se novelou už dříve předběžně zabýval sněmovní hospodářský výbor, řekl zástupce ministerstva průmyslu poslancům, že každý správní orgán musí zvážit, zda je pokuta likvidační či nikoli.
Ilustrační foto
Novela mimo jiné zkracuje čas na změnu operátora ze 42 na deset dní. Současná délka výpovědní lhůty podle ministerstva průmyslu často nahrává tomu, aby zákazník od změny operátora upustil. Novinkou také je, že smlouvy s operátory budou muset obsahovat možný maximální rozsah jejich jednostranné úpravy a také povinnost operátora informovat spotřebitele o možnosti od smlouvy při změně podmínek bez sankcí odstoupit. Dosud se tak dělo jen při zhoršení podmínek smlouvy.
Nový ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) připustil, že novela nemá přímý vliv na cenu mobilních dat. Jak ale uvedl, zvýšením konkurenčního prostředí může k levnějším službám vést.
Novela ale především technicky upravuje přechod digitálního televizního vysílání DVB-T na nový standard DVB-T2, který by měl nastat v únoru 2021. To ale přinese dopady na provozovatele televizního vysílání, operátory sítí zemského digitálního vysílání i na domácnosti. Někteří diváci si budou muset pořídit nové televizní přijímače nebo set-top boxy, budou také muset upravit své antény nebo společné televizní antény v bytových domech.
obrázek
Podle Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, kterou loni schválila vláda, by při průměrné ceně 12 tisíc korun za nový přijímač a 600 korun za set-top box měly domácnosti vynaložit téměř pět miliard korun. Zhruba miliarda korun se pak vrátí státu na dani z přidané hodnoty. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO) však náklady odhadl až na deset miliard korun.
Sněmovna zkrátila lhůtu pro projednání novely ve výborech na 20 dnů. Předlohu by mohla schvalovat už na své květnové schůzi. Politické strany se už dříve dohodly na tom, že projednání návrhu ve sněmovně zkrátí tak, aby změna mohla projít legislativním procesem před koncem volebního období.