V roce 2016 skončily veřejné finance poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek byl 29,3 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Pro tento rok odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 dokonce 0,8 procenta HDP.
Novinka ve veřejných financích: Loni skončily v přebytku 29 miliard
V roce 2015 zaznamenaly veřejné finance deficit 0,63 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí.
Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje.
Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy Kč. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení.
Příjmy státních institucí rostly hlavně díky sociálním příspěvkům a daním
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu.
Ekonom Janíčko: Přebytky se používají na umoření státního dluhu (zdroj: ČT24)
Standardně se o přebytek snižuje dluh státu, nikoli že by se reinvestoval do dalších výdajů státu. Pravděpodobně tomu tak v nějaké podobě bude i v případě České republiky.
Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. „Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie,“ uvedli statistici.
Méně se investovalo, klesly výdaje za úroky
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta, což jde nejvíce na vrub výdajů souvisejících s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.