Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v lednu zlepšily na nejvyšší hodnotu za posledních 12 měsíců. Index PMI stoupl z prosincových 53,8 bodu na 55,7 bodu v lednu, uvedla společnost IHS Markit. V lednu se zrychlil růst výroby, nových zakázek, exportu i zaměstnanosti. Také nové exportní zakázky vzrostly nejrychleji za poslední rok, převážně díky poptávce z evropských trhů a USA. Zároveň roste i aktivita zpracovatelského sektoru eurozóny, v lednu nejrychlejším tempem za téměř šest let.
Zpracovatelský sektor v Česku si vede nejlépe za poslední rok, překonal očekávání trhu. A roste i v eurozóně
„První vydání dat za rok 2017 ukázalo na silný výkon českých výrobců. Index PMI vykázal maximum za 12 měsíců díky rychlejšímu růstu výroby, nových zakázek a zaměstnanosti. Data z výroby přicházejí po nečekaně dobrých údajích o listopadových maloobchodních tržbách,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti IHS Markit Trevor Balchin.
Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká upozornila, že index v lednu předčil očekávání trhu nejen v Česku, ale také v Maďarsku a Polsku. „Lednová hodnota indexu značí pro český průmysl velmi úspěšný start do nového roku. Podle našich odhadů by průmyslová výroba měla letos vzrůst o 3,5 procenta meziročně a v příštím roce si udržet obdobné tempo,“ uvedla.
Inflační tlaky rostou
„Příznivě vyznívá i skutečnost, že rostou nové exportní zakázky, což do velké míry souvisí se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí, zejména v Německu. Tamní PMI také v lednu překonal konsensuální odhad a s 56,5 bodu se dostal na nejvyšší úroveň od ledna 2014,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Podmínky v německém průmyslu se tak v posledních měsících citelně zlepšují, což bude podporovat i tuzemskou průmyslovou výrobu. „Ta by měla v letošním roce ve srovnání s rokem 2016 mírně zrychlit nad tři procenta,“ dodává.
obrázek
Šetření Markit dále potvrzuje i růst inflačních tlaků ve výrobě, což se postupně přenese i do rychlejšího růstu spotřebitelských cen. „Ty tak začnou v následujícím období přestřelovat dvouprocentní cíl ČNB,“ konstatuje Seidler.
Úroveň 50 bodů je u indexu PMI předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. K růstu indexu v lednu přispěly čtyři z pěti ukazatelů, výjimkou byly termíny dodávek.
Rychle roste i aktivita v eurozóně
Aktivita zpracovatelského sektoru eurozóny v lednu rostla nejrychlejším tempem za téměř šest let. Optimismus ohledně dalšího vývoje v odvětví se navíc dostal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, vyplývá podle agentury Reuters z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery.
Index aktivity zpracovatelského sektoru v lednu stoupl na 55,2 bodu z prosincových 54,9 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od dubna 2011. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity. Index výrobních vyhlídek se vyšplhal na 66,9 bodu, tedy na nejvyšší úroveň od července 2012, kdy začala IHS tato data shromažďovat.
„Zpracovatelský sektor eurozóny má silný vstup do nového roku,“ uvedl ekonom IHS Chris Williamson. „Optimismus ohledně vývoje v nadcházejícím roce se vyšplhal nejvýše od dluhové krize. To naznačuje, že firmy zůstávají v dobré náladě navzdory politické nejistotě vyvolané brexitem a blížícími se parlamentními volbami v Nizozemsku, Francii a Německu,“ dodal.
obrázek
Williamson rovněž poukázal na růst inflačních tlaků, za kterým podle něj do značné míry stojí slabší kurz eura a stoupající ceny komodit na světových trzích. Statistický úřad Eurostat v úterý odhadl, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by však mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně.