Češi loni snědli více masa, ovoce a mléčných výrobků a vypili více mléka, nealkoholických nápojů i minerálních vod. Naopak omezili konzumaci pečiva. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu.
Češi více pijí – mléko. Omezili alkohol a pečivo
Češi omezili alkohol a pečivo (zdroj: ČT24)
„I když spotřeba minerálek a nealkoholických nápojů meziročně vzrostla, stále je pod úrovní rekordního roku 2008. Tehdy dosáhla svého vrcholu, a to 297 litrů na osobu za rok. To je o 47 litrů víc než loni,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.
K poklesu spotřeby pak došlo u brambor, zeleniny a alkoholických nápojů.
Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka k tomu řekl, že zvýšená poptávka po mléčných výrobcích, ovoci, masu i zdravějších potravinách, jako je rýže nebo ovesné vločky, potvrzuje trendy v nakupování a vypovídá také o lepší ekonomické situaci českých domácností.
„Pozorujeme zvýšený zájem o české potraviny, potraviny od malých regionálních dodavatelů a s tím ruku v ruce jdoucí vzestup takzvaných farmářských prodejen. Lidé si za plnohodnotnější potraviny rádi připlatí,“ dodal Juračka.
Jaká je soběstačnost
Statistici došli k závěru, že Česko je soběstačné ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru i piva.
- U mléka dosáhlo předloni Česko soběstačnosti 118,8 %. Nejvyšší byla v roce 1986 (190,2 %).
- U drůbežího masa byla kalkulována nejvyšší soběstačnost v roce 1991 (115,9 %), nejnižší byla v roce 2011 (62,8 %). Loni dosahovala 67,5 %.
- U vepřového masa se soběstačnost z nejvyšší úrovně 105 % v roce 1995 snížila během 20 let na předloňských 45,9 %.
- U brambor byla nejvyšší sklizeň na obyvatele v roce 1953 (786,3 kg), přitom spotřeba činila jen 129,3 kilogramů. Naproti tomu předloni činila sklizeň pouze 47,9 kilogramů a spotřeba 66,3 kilogramů na obyvatele za rok.
ČSÚ disponuje nepřerušenou řadou údajů o spotřebě od roku 1948, které ukazují na oblibu potravin v jednotlivých dekádách.
V 50. letech se nejvíce jedly výrobky z mouky a brambor, pro šedesátá léta byla typická zelenina. V 70. a 80. letech nastala podle statistiků éra masa, živočišných tuků a vajec. Po listopadové revoluci 1989 se trh otevřel a škála potravin začala být mnohem rozmanitější.
Do dat statistiků se započítávají i potraviny, které si lidé koupí, ale pak je nesnědí a vyhodí. Podle Hrbka se nyní připravuje evropská metodika, podle níž by tyto údaje mohly být oficiálně měřeny.
Loni lidé v Česku více jedli i kroupy, ječnou krupici, ovesné vločky a rýži. Méně si dopřávali chleba a další pečivo.
Hrbek se domnívá, že velký podíl ve spotřebitelských trendech mají cizinci a cestovatelé, kteří si rozšiřují jídelníček zahraničními recepty, například větší spotřebou zeleniny a ovoce. Vliv by mohli mít i známí kuchaři, kteří vaření zajímavé stravy popularizují.