Hospodářství celé Evropské unie posílí v příštím roce o 1,6 procenta, uvedla Evropská komise ve své pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi. Eurozóna, tedy země platící společnou evropskou měnou, poroste o 1,5 procenta. Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici zdůraznil, že růst je velmi mírný a ve stávající nejisté době je třeba mírnou obnovu evropského hospodářství dál udržet a posilovat.
Evropská unie příští rok poroste o 1,6 procenta, odhaduje Evropská komise
Pro letošní rok komise odhaduje růst celé EU o 1,8 procenta, eurozóny o 1,7 procenta. Ve srovnání s poslední předpovědí zveřejněnou na jaře tak komise jen o desetinu procenta zhoršila výhled pro eurozónu. V roce 2018 by podle aktuálních odhadů komise měla celá Unie růst o 1,7 procenta, stejně jako i země platící eurem.
Hlavním motorem růstu unijního hospodářství do roku 2018 bude soukromá spotřeba, podpořená rostoucí zaměstnaností a růstem mezd.
Komise ale zároveň zdůrazňuje, že politická nejistota, malý růst mimo EU a slabá míra mezinárodního obchodu vyhlídky zhoršují. V příštích letech už navíc evropská ekonomika nebude moci těžit z příznivých vnějších faktorů, jako jsou nízké ceny ropy a příznivý vývoj měnových kurzů.
Rizika, která mohou růst ohrozit, tak podle komise vzrůstají. V prognóze je v této souvislosti zmíněno červnové britské rozhodnutí odejít z EU, ale také nejisté ekonomické trendy v Číně či riziko prohloubení geopolitických konfliktů.
obrázek
Evropská komise očekává v letošním roce inflaci v eurozóně na úrovni 0,3 procenta, v letech 2017 a 2018 už by zde ale ceny měly růst o 1,4 procenta. V celé EU by inflace měla z letošních 0,3 procenta zrychlit na 1,6 procenta v roce příštím a 1,7 procenta v roce 2018.
Zlepšovat se podle komise v letech 2017 a 2018 bude situace se zadlužením zemí EU. Deficit eurozóny by se měl z letošních 1,8 procenta HDP v letech 2017 i 2018 snížit na 1,5 procenta. Je to výsledkem nižších sociálních transferů v důsledku klesající míry nezaměstnanosti, změn v podobě platů ve veřejném sektoru a také nízkých úrokových sazeb, které zlevňují náklady na dluhovou obsluhu.
Česku předpovídá komise růst v příštím roce o 2,6 procenta
České hospodářství pak letos podle předpovědi komise poroste o 2,2 procenta. Pro příští EK očekává růst českého HDP o 2,6 procenta a v roce 2018 ještě o desetinu procenta více. Růst podpoří rostoucí investice i posilování soukromé a veřejné spotřeby.
Komise připomněla, že letošní odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta představuje výrazný propad proti hodnotě 4,5 procenta z loňského roku. Důvody podle unijní exekutivy souvisí s cyklem čerpání peněz z evropských fondů.
Komise je ve svém odhadu o něco konzervativnější než Česká národní banka (ČNB), která před několika dny zlepšila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,8 procenta. Komise, která makroekonomické prognózy nabízí třikrát ročně, však nyní svou poslední předpověď z května o desetinu procenta vylepšila. Na jaře pro letošek uváděla českých růst na 2,1 procenta, pro rok 2017 pak 2,6 procenta.
obrázek
Na růst ekonomiky bude mít vliv růst investic i soukromé spotřeby a to i přes očekávané zpomalení růstu zaměstnanosti. S růstem investic se ale bude snižovat význam exportu. Rizikem také zůstává nejasná míra i přesný čas investičních aktivit, ale také možnost nižšího než očekávaného růstu mezinárodního obchodu.
Inflace zřejmě zrychlí
Komise připomíná, že česká inflace byla v prvních třech čtvrtletích letošního roku nízká, v celoročním průměru by měla letos činit 0,5 procenta. V roce 2017 by ale měla zrychlit v souvislosti s vyššími importními cenami a roustoucími cenami energií. Ve druhé polovině roku 2018 by tak měla česká inflace dosáhnout dvouprocentního cíle, který si stanovila ČNB.
Deficit veřejných financí komise pro letošek očekává na úrovni 0,2 procenta, v roce 2017 na 0,6 procenta a o rok později na 0,7 procenta. Důvodem je růst daňových příjmů a sociálních příspěvků, předpověď zmiňuje podíl kontrolních hlášení daně z přidané hodnoty či spotřební daně z tabáku. Celkové příjmy ale poněkud poklesnou, především v důsledku nižšího čerpání evropských fondů.
To se na výdajích projeví nižší mírou veřejných investic. Zpomalení soukromých investic podle komise do jisté míry nahradí vyšší vládní výdaje, například na platy státní administrativy či učitelů.
V roce 2017 deficit prohloubí obnova veřejných investic, příjmy by měly vylepšit opatření směřující proti daňovým únikům, jako například elektronická evidence tržeb. Stejné trendy mají pokračovat také v roce 2018.