Nová globální finanční krize nemůže být vyloučena ani po všech změnách regulace finančního sektoru po poslední krizi v roce 2008, řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Po zasedání skupiny G20, sdružující největší světové ekonomiky, poukázal ministr zejména na rizika krajně uvolněné měnové politiky pro bankovní systém.
Další finanční krize? Schäuble ji nevylučuje i kvůli extrémně uvolněné měnové politice
„Nebezpečí nové krize úplně nezmizelo,“ řekl Wolfgang Schäuble, který dostal slovo jako zástupce předsednické země G20 pro příští rok. Dodal, že souhlasí s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), že výrazně uvolněná měnová politika, včetně záporných úrokových sazeb a nákupů dluhopisů centrálními bankami, má negativní vliv na bankovní systém.
Dalším velkým rizikem je podle ministra globální vzestup zadluženosti. MMF ve čtvrteční zprávě uvedl, že globální dluh loni dosáhl rekordních 152 bilionů dolarů (3,7 biliardy korun), tedy 225 procent globálního hrubého domácího produktu.
„Obě tyto dvě věci dohromady - globální zátěž soukromého, veřejného a firemního dluhu spolu s ultra uvolněnou měnovou politikou - jsou možná jedním z rizik, s nimiž se budeme muset potýkat i poté, co jsme si vzali všechna ponaučení z finanční krize před deseti lety,“ citovala Schäubleho agentura Reuters.
Krize důvěry Deutsche Bank
Schäuble odmítl odpovídat na otázky ohledně potíží největší německé banky Deutsche Bank, která po zprávě o hrozbě vysoké pokuty v USA čelí na trzích krizi důvěry. Řekl, že MMF ani další nadnárodní instituce nejsou místy, kde by se měly probírat otázky dohledu nad evropskými bankami.
Jeroen Dijsselbloem, který předsedá pravidelnému zasedání ministrů financí eurozóny, ale v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že požadavkem přehnaně vysoké pokuty Spojené státy podkopávají globální finanční stabilitu.
Vláda USA údajně požaduje po Deutsche Bank pokutu až 14 miliard dolarů (téměř 340 miliard korun) kvůli prodejům hypotečních cenných papírů před finanční krizí v minulém desetiletí. Jednají prý ale i o podstatně nižší částce.
„Jde o finanční instituci, která se musí restrukturalizovat a posílit, a potřebuje tak nový kapitál. Není tedy možné, aby z ní ještě více kapitálu vytáhly americké úřady. To je opravdu, mírně řečeno, kontraproduktivní,“ uvedl Dijsselbloem na okraj podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.