Ministři financí zemí eurozóny vybídli Řecko k urychlení reforem, které jsou podmínkou k tomu, aby zadlužená jihoevropská země mohla čerpat další finanční pomoc ze záchranného úvěru. Uvedli to po schůzce v Bratislavě šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem a eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Podle eurokomisaře by ale záchranný program v ohrožení být nemusel.
Eurozóna chce po Řecku rychlejší reformy
„Panoval celkový pocit, že bychom neměli ztrácet čas. Vyzvali jsme řeckou vládu, aby urychlila naplnění dosud neuskutečněných opatření,“ uvedl Dijsselbloem. Dodal, že je potřeba zkrátit časový skluz, do kterého se řecká vláda v prosazování dohodnutých opatření dostala.
Euroskupina, kterou tvoří ministři financí eurozóny, dříve v tomto roce Aténám schválila uvolnění 10,3 miliardy eur (278 miliard korun). Z této částky už odešlo do Atén 7,5 miliardy eur (202 miliard korun). Zbylá tranše má být převedena, až Atény splní podmínky pomoci.
Bratislava: schůzka ministrů financí EU (zdroj: ČT24)
Řecko podle Moscoviciho dosud zcela naplnilo dvě z více než desítky opatření. „Není žádným tajemstvím, že je třeba učinit mnoho práce. V ideálním případě bychom si mohli přát, aby práce pokročila výrazněji,“ řekl eurokomisař. Dodal, že Řecko by mělo pokročit například v privatizaci či v reformě trhu s energetickými službami.
Veřejné výdaje dát pod lupu
Eurozóna již podle eurokomisaře na základě dřívějších rozhodnutí sice zažehnala hrozbu vystoupení Řecka z eurozóny, nadále však zůstává potřeba vykonat mnoho práce.
Členové euroskupiny na schůzce, která předcházela začátku dvoudenního jednání ministrů financí celé EU, rovněž podpořili zavedení systému hodnocení veřejných výdajů.
„Úspěšná revize výdajů může uvolnit prostor pro další fiskální konsolidaci nebo k financování jiných politických priorit v rámci veřejných investic,“ uvedl Moscovici.
Jihoevropské státy chtějí víc peněz na investice
Středomořské státy Evropské unie navrhly v pátek na svém summitu v Aténách, aby se zdvojnásobily finanční injekce do evropského programu investic. Takzvaný Junckerův plán nazvaný podle předsedy Evropské komise, doposud počítal s proinvestováním 315 miliard eur (8,5 bilionu Kč). Vyplývá to ze závěrečného prohlášení vrcholné schůzky, která dostala název Aténská deklarace, uvedly řecké sdělovací prostředky.
V dokumentu se upřesňuje, že podpora investičních programů by měla směřovat zejména do členských států s vysokou mírou nezaměstnanosti. Jako vážný problém se pak v deklaraci označuje zejména nezaměstnanost mládeže. Jihoevropské státy rovněž v dokumentu také hovoří o potřebě intenzivnějšího boje proti daňovým únikům.