Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů.
Zaměstnanci dál nebudou mít náhradu mzdy v prvních dnech nemoci
Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance.
Odboráři na svém středečním manifestačním mítinku znova ale uvedli, že dále trvají na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci.
Zaměstnanci by podle nich tak měli dostávat opět 60 procent platu od prvního dne nemoci. Nyní nemoci přecházejí, a poškozují tak dlouhodobě své zdraví, zdůraznil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Prokázalo se, že zavedení karenční doby nemělo vliv na nějaké epidemie, na snížení věku dožití. Myslím, že to naopak přispělo k tomu, že lidé se začínají zajímat o své zdraví a pečovat o sebe.
Pravicová opozice však zdůrazňuje, že od roku 2008, kdy stát přestal proplácet první tři dny nemoci, klesly roční náklady na nemocenskou o mnoho miliard korun ročně. „Když se proplácely tři dny nemocenské, tak jsme měli daleko větší nemocnost,“ zdůrazňuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Sněmovna hlasovala o zamítnutí normy třikrát
Sněmovna hlasovala o návrhu na zamítnutí normy hned třikrát. Pokaždé jej sice schválila, dvakrát ale bylo hlasování zpochybněno. V platném rozhodování hlasovalo pro zamítnutí novely 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu.
Není důvod nepomoci zaměstnancům, hlavně s nižšími příjmy, hájila zrušení karenční doby za předkladatele Soňa Marková (KSČM). Předloha by podle ní mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav. „Kolektivní vina by neměla být předmětem zákona,“ soudí Miroslav Opálka (KSČM).
GALERIE
Karenční doba ve sněmovně
Naopak podle Zbyňka Stanjury (ODS) by zrušení karenční doby jen zvýšilo zaměstnavatelům náklady práce. Její zavedení označil za správné. „Jako zázrakem klesla průměrná nemocnost našich zaměstnanců,“ podotkl. Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že epidemie nevznikly a průměrný věk dožití neklesl. „Zákon je výrazně v neprospěch české ekonomiky,“ řekl o předloze KSČM.
Mezi její kritiky se zařadil v debatě i Jan Bartošek (KDU-ČSL), který připomněl, že koalice projednává možnost zavedení takzvaného zdravotního volna. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic.
Výdaje státu na nemocenskou
Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent i první tři dny. Opálka řekl, že zaměstnavatele by to vyšlo podle propočtů na 3,3 miliardy korun ročně.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
Takzvanou karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud karenci k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.