Ovocnáři dostanou jako kompenzaci za jarní mrazy 133 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda, informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Celkové škody mají činit 394 milionů korun.
Vláda schválila ovocnářům odškodnění za jarní mrazy
Přestože mrazíky způsobily škody i vinařům, podporu od státu nezískají. Své výpěstky si na rozdíl od sadařů mohli pojistit. Odškodnění by mohlo získat podle státních odhadů 150 podniků, některé za více druhů ovoce. Kompenzace se podle Sobotky týkají těch, kterým klesly tržby o více než polovinu.
Na konci dubna zasáhly jarní mrazy většinu Česka, ve dvou metrech nad zemí v pěstitelských oblastech bylo mezi -2 °C do -5 °C, ojediněle až -7 °C. Nejvýznamnější škody byly podle materiálu v teplejších oblastech republiky, především na jižní Moravě.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Meruňky byly poškozené na celém území republiky, na jižní Moravě byly zničeny ze 70 až 100 procent. Na Moravě také byly zasažené porosty švestek. U třešní budou ztráty hlavně na Mělnicku, na jižní Moravě a částečně ve východních Čechách. Mrazy také poničily drobné ovoce, jako je rybíz a jahody, zejména v těch porostech, které nebyly chráněné textiliemi.
Ačkoliv měli ztráty kvůli mrazům i vinaři, podporu nezískají. „Logicky z toho vypadly vinohrady, protože to je pojistitelné riziko,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pěstitelé révy to podle prezidenta Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye chápou. Přáli by si ale, aby jim stát více přispíval na pojištění vinic. Podle Nyitraye by měl stát platit polovinu pojistného, tím by více motivoval vinaře k pojišťování. Vinaři předpokládají, že kvůli mrazům přijdou o úrodu za 1,4 miliardy korun.
Škody na ovoci
Nejde o jediné odškodnění za klimatické jevy, které letos vláda projednává. V červenci kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodl, že by zemědělci jako kompenzaci za loňské sucho měli dostat celkem 1,2 miliardy korun. Většina peněz bude směřovat do živočišné výroby, kde sucho například zasáhlo krmiva pro dobytek.
Před mrazy se nejde pojistit
„Každý pěstitel, který se bude chtít o podporu ucházet, bude muset prokázat, že byl mrazy skutečně postižen. A na základě svého účetnictví musí prokázat, že tržby z jednoho hektaru daného poškozeného druhu byly v letošním roce nižší než padesát procent,“ doplnil princip předseda ovocnářské unie Martin Ludvík.
Zároveň vysvětlil, že odškodnění nepředstavuje nespravedlivou výsadu; žádná tuzemská pojišťovna totiž ovocnářům neumožňuje se proti jarním mrazům pojistit (na rozdíl od krupobití), podporu za vzniklé škody se chystají vyplácet i ostatní země, a české ovoce by tak ztratilo konkurenceschopnost.
Ovocnářství prý navíc vláda považuje za jedno ze strategických zemědělských odvětví. „Ambicí státu jistě není odškodnit všechny škody, ale zajistit to, aby pěstitelé nemuseli ukončit své podnikání a těžkou situaci vůbec přežili,“ doplnil s tím, že samotní ovocnáři se mohou proti mrazům bránit jen velmi složitě.
Jak chránit sady?
Vedle tradičních ohňů v sadech, které by květy uchránily, používají některé podniky pokusně vrtulníky, aby promíchaly teplý a studený vzduch. Řešením jsou také protimrazové závlahy, kdy se sady zalévají celou chladnou noc, současné stavy vody ale podle Ludvíka podobné řešení prakticky neumožňují. Všechna zmíněná opatření by navíc jen těžko dokázala pojmout třináct tisíc hektarů českých a moravských sadů.
Předseda ovocnářské unie: Sady před mrazy prakticky neochráníme (zdroj: ČT24)
Stát může peníze jako odškodnění za nadprůměrné sucho a mrazy vyplácet díky programu, který mu předloni schválila Evropská komise. Do roku 2020 jim může poslat až 12,25 miliardy korun, které nebudou považované za nepovolenou podporu.