Vyjednávání o rozpočtu pokračují. Bělobrádek a Chovanec chtějí peníze do bezpečnosti

Boj o finance ze státního rozpočtu pokračuje. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) požaduje tři miliardy korun na navýšení počtu policistů a boj proti terorismu. S Andrejem Babišem (ANO) si v pátek promluvil i ministr dopravy Dan Ťok, který vyjednal miliardy na projekty EIA,  a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten získal navíc 200 milionů na posílení ekonomické diplomacie.

Chovanec svůj požadavek na další finance formuloval na tiskové konferenci, kde ČSSD představila své priority pro zbytek vládnutí s lidovci a ANO. Podle Babiše má však ministerstvo vnitra, stejně tak jako ostatní resorty ministrů za sociální demokracii, ve svém rozpočtu dostatečné rezervy. Chovanec v rámci představení plánů pro zbytek působení ČSSD v koalici s ANO a KDU-ČSL řekl, že miliardy potřebuje na konkrétní věci. Zmínil nová místa pro policisty či protiteroristická opatření. „Je zvláštní, pokud pan ministr avizuje nějaké věci do médií, že s námi ani nejednal,“ uvedl Babiš po jednáních o rozpočtu na ministerstvu financí.

Babiš nechápe ani to, proč chce Chovanec peníze na další policisty, když nemá naplněné stavy. „Pokud chce šéf vnitra řešit nějaký problém, očekával bych, že s námi přijde jednat jako ostatní, ne nám to vzkazovat přes média,“ dodal Babiš.

Bělobrádek je zklamán mediální přestřelkou

Na ministra vnitra reagoval předseda koaliční KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který si myslí, že posílení bezpečnosti je nutné a při nárůstu opatření je logické i zvýšení rozpočtu. Zároveň ho ale mrzí, že si koaliční partneři dávají přes média přestřelku. „Mrzí mě, že ANO i ČSSD dávají taková ultimáta, že nepodpoří z určitých důvodů rozpočet, obzvláště když si to vzkazují přes média,“ řekl. Narážel tak zřejmě i na dřívější vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO). Babiš v červnu DVTV řekl, že ANO bude proti rozpočtu, pokud schodek překročí 60 miliard korun. „Já budu v provizoriu, všichni budou chodit za mnou, já budu rozhodovat a oni budou chodit s čepicí,“ řekl tehdy Babiš.

Posílení bezpečnosti obecně Bělobrádek podporuje. „Je nutné a při nárůstu opatření je logické i zvýšení rozpočtu,“ uvedl. Sobotka zmínil také záměr vyplatit důchodcům jednorázový příspěvek 1200 korun, pokud se bude v příštím roce dařit rozpočtu. „Přidal bych penzistům více, aby se nerozevíraly nůžky s průměrným platem. Musíme si říci, kde na to vezmeme,“ uvedl Bělobrádek.

Zaorálek vyjednal posílení ekonomické diplomacie a bezpečnosti

Ministerstvo zahraničních věcí dostane 200 milionů korun navíc na posílení ekonomické diplomacie. Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) po schůzce s Babišem řekl, že posílení exportu je potřeba především na zastoupeních ČR v Izraeli, Švýcarsku či Spojených státech a dále v oblasti Středního východu. Ministerstvo potřebuje také peníze na to, aby na některých ambasádách zlepšilo zajištění bezpečnosti. 

Nahrávám video

Podle dosavadních návrhů mělo na ministerstvo zahraničí příští rok jít ze státního rozpočtu 6,85 miliardy korun. Letos ministerstvo hospodaří s částkou 6,69 miliardy korun. Zaorálek po schůzce nechtěl o konkrétních částkách mluvit s tím, že na využití peněz se s Babišem shodl a konkrétní částku později vyjednají náměstci. Při příchodu Zaorálek mluvil o požadavcích ve výši zhruba 800 milionů korun.  

Více chce i Ťok do dopravy

Ministerstvo dopravy požaduje pro příští rok navíc ze státního rozpočtu tři miliardy korun. Původně přitom chtělo do Státního fondu dopravní infrastruktury pět miliard korun, ale dvě až čtyři dostane ještě letos, a proto požadavek snížilo. Po jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) to potvrdil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Jednání o rozpočtu začala ve čtvrtek a některá ministerstva již uspěla.

„Pro letošní rok jsme ještě nárokovali čtyři miliardy, dvě máme slíbené a dvě se budou ještě hledat, a tím pádem nám pro rok 2017 pro státní fond chybí ještě tři miliardy,“ uvedl ministr.

Podle něj je navýšení peněz nutné k zahájení deseti projektů, na které dostalo Česko výjimku od EU a může je zahájit se starým posudkem vlivu na životní prostředí (EIA). Stavby by měly být zahájeny letos a především pak v příštím roce. „Já jsem přesvědčen, že se prostředky najdou,“ dodal. Ministerstvo dopravy letos hospodaří podle schváleného rozpočtu téměř 48 miliard korun.

Správa rezerv dostane příští rok nejméně 60 milionů navíc

Státní správa hmotných rezerv (SSHR) dostane v příštím roce ze státního rozpočtu minimálně 60 milionů korun navíc a o dalších prostředcích bude s ministerstvem financí dál jednat, potvrdil po pátečním jednání s Babišem ředitel SSHR Pavel Švagr.

obrázek
Zdroj: ČT24

Získaných 60 milionů korun je podle Švagra na dorovnání smluvních vztahů s dodavateli. „Dohodli jsme se, že v další fázi se potkáme ještě za účasti ministerstva zemědělství, protože požadujeme další finanční prostředky, zejména na zvýšení potravinové bezpečnosti,“ uvedl.

SSHR požaduje další peníze i na modernizaci techniky pro krizové situace a také pro nákup ropy do nouzových zásob.

Některá ministerstva si již peníze navíc vyjednala ve čtvrtek

Ministerstvo financí navrhuje na příští rok schodek státního rozpočtu 60 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů nebo zdravotníků, zvýšením peněz za státní pojištěnce a růstem důchodů. Jednotlivá ministerstva však žádají peníze na další výdaje.

Největší částku navíc chce ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) – téměř pět miliard korun, a to na spolufinancování z evropských fondů, další jednání s ministerstvem financí budou proto pokračovat. Na druhé kolo jednání se chystá  i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který požadoval navýšení rozpočtu svého ministerstva na příští rok o 1,2 miliardy korun, dohody však zatím nedosáhl.

Naopak nejskromnější byli ve čtvrtek na jednání ministři kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), kdy první dostane navíc 200 milionů korun, druhý sto. Přidáno dostane i ministerstvo školství. Příští rok tam poplyne navíc 350 milionů korun, které se využijí především na navýšení kapacit škol kolem Prahy, uvedla po jednání s Babišem ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Klíčové je podle premiéra navýšení plateb za státní pojištění a zrychlení tempa valorizace penzí

Za klíčové body v návrhu pro příští rok označil premiér i navýšení plateb za státní pojištěnce nebo zrychlení tempa valorizace penzí. Pokud se bude v příštím roce dařit rozpočtu, chtěl by Sobotka vyplatit důchodcům jednorázový příspěvek 1200 korun. Mezi priority ministrů za ČSSD patří také modernizace průmyslu, sociální bydlení nebo zálohované výživné.

Bezpečnost považují za klíčové téma i koaliční partneři – hnutí ANO a lidovci. Oba ale upozorňují i na nároky dalších resortů na státní rozpočet. Podle KDU-ČSL je ještě nutné o konkrétní částce jednat. Navýšení prostředků na bezpečnost vítá i opoziční TOP 09. Poslanci by ale chtěli znát detailnější plán toho, kam přesně v této oblasti mají peníze směřovat.

Nahrávám video

Vláda musí návrh rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...