Tempo růstu německého HDP se v prvním čtvrtletí zdvojnásobilo

Tempo růstu německého HDP se v prvním čtvrtletí zdvojnásobilo (zdroj: ČT24)

Hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jeho růstu se tak více než zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků, pro které je to dobrá zpráva.

Hospodářský růst Německa v prvním čtvrtletí mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 0,6 procenta. Německé ministerstvo hospodářství nicméně varovalo, že ve druhém čtvrtletí hospodářský růst pravděpodobně zpomalí.

„Dnešní údaje jsou přinejmenším na první pohled další známkou ekonomické síly Německa,“ uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING-DiBa. „(Německé) hospodářství se vzepřelo zpomalení růstu čínské ekonomiky i chaosu, který začátkem roku panoval na finančních trzích,“ dodal.

Německá ekonomika těžila především ze stoupající soukromé spotřeby a růstu státních výdajů, ke kterému přispěly náklady na ubytování a integraci uprchlíků. Aktivitu stavebního sektoru podpořilo příznivé počasí, zvýšily se rovněž firemní investice, napsala agentura DPA. „Problémovým dítětem zůstává zahraniční obchod, a to kvůli slabé poptávce na rozvíjejících se trzích,“ upozornila analytička Ulrike Kastensová z firmy Sal. Oppenheim.

Běženci nejsou zásadním faktorem pro německou ekonomiku. Ten souvisí s tím, že se daří trhu práce a Němci více z tohoto titulu utrácejí. A taky je klíčové sledovat odolnost německého průmyslu vůči zpomalující se Číně a asijským ekonomikám.
Jan Bureš
hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Německo zahájilo rok 2016 dobře

„Německo zahájilo rok 2016 na dobrých základech. Průmysl vykázal růst produkce, zaměstnanost znatelně stoupá a vyšší příjmy domácností vedou k vyšším soukromým výdajům,“ řekl po zveřejnění údajů o HDP německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Dodal, že Německo by mělo příznivý hospodářský vývoj využít k investicím do vzdělávacího systému, moderní infrastruktury a inovací.

Obchod v Německu
Zdroj: ČTK/imago stock&people

V celém loňském roce německá ekonomika stoupla o 1,7 procenta. Její růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky. Německá vláda v dubnu potvrdila, že v letošním roce by tempo hospodářského růstu mělo zůstat na loňské úrovni. Odhad růstu pro příští rok nicméně snížila na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

Spotřebitelské ceny v Německu v dubnu klesly

Zároveň v dubnu v Německu klesly spotřebitelské ceny, meziročně o 0,3 procenta. Cenovou hladinu sráželo především zlevňování energií. V březnu ceny harmonizované s metodikou Evropské unie rostly o 0,1 procenta.

Meziměsíčně se ceny v dubnu snížily o 0,5 procenta, což rovněž odpovídá rychlému odhadu. Podle neharmonizovaných údajů činilo meziroční tempo poklesu cen 0,1 procenta. Podobně jako v minulých měsících inflaci nepříznivě ovlivnil především vývoj cen některých ropných produktů. Například cena topného oleje klesla meziročně o 28,6 procenta. Snížily se také ceny v dopravě, například cena nafty klesla meziročně o více než 16 procent. Dolů ale inflaci táhl také pokles cen v kategorii komunikací a zábavy a volného času.

Inflace v Německu meziměsíčně klesla

Růst naopak zaznamenaly ceny alkoholických nápojů a tabáku, pronájmů a restauračních a hotelových služeb nebo ceny v kategorii vzdělávání. Meziměsíčně míra neharmonizované inflace v největší evropské ekonomice klesla o 0,4 procenta.

Ekonom Bureš: Výkon německé ekonomiky je trochu překvapivý (zdroj: ČT24)

Německá neharmonizovaná inflace sklouzla do záporného pásma naposledy loni v lednu, kdy ceny meziročně klesly o 0,3 procenta, uvedli statistici. Letos v dubnu se inflace do tohoto pásma vrátila navzdory úsilí Evropské centrální banky (ECB), která se již zhruba rok snaží podpořit ekonomiku a inflaci v eurozóně přílivem nových peněz, rekordně nízkými úrokovými sazbami či levnými úvěry finančnímu sektoru.

Cílem ECB je mít inflaci v eurozóně těsně pod dvěma procenty. Politici ze strany kancléřky Angely Merkelové si ale v nedávné době stěžovali na to, že ve spořivém Německu tato opatření poškozují střadatele a důchodové fondy, jimž klesají výnosy z investic.