Zástupci 18 zemí včetně států ropného kartelu OPEC se nedohodli na zmrazení těžby ropy. Informovala o tom agentura Reuters. Saúdská Arábie trvá na tom, aby se k dohodě připojil i Írán. Katarský ropný ministr Muhammad Sadá uvedl, že OPEC potřebuje více času na projednání dohody. Nový termín setkání zatím stanoven nebyl, podle zdrojů by to mohlo být po červnovém zasedání kartelu OPEC.
Boj o ropný trh pokračuje: Svět se nedohodl na zmrazení těžby
Ceny ropy jsou stále nízko na to, aby mohly nasytit rozpočty států, které jsou na nich závislé, upozornil analytik Petr Hlinomaz. Ceny jsou nyní vychýleny kvůli nadbytečné těžbě vyvolané bojem o podíl na trhu.
Situace je složitá už od poloviny předloňského roku. Podle Hlinomaze není jasné, jaké výkyvy mohou ještě nastat. „Ceny ropy si prošly katarzí někdy v polovině února, kdy dosáhly dvanáctiletých minim kolem 27 až 28 dolarů za barel. Teď se pohybují kolem čtyřiceti dolarů,“ připomněl analytik.
Dohodu nechce Teherán
Všeobecně se čekalo, že země se rychle dohodnou a schválí zmrazení těžby na lednové úrovni. Zmrazení mělo platit do října, kdy se měly znovu sejít v Rusku a rozhodnout o dalším postupu. Saúdská Arábie ale účastníkům řekla, že trvá na tom, aby se zmrazením těžby souhlasili všichni členové OPEC, tedy i Írán, který dohodu odmítá a jednání se neúčastnil.
Ceny ropy by se dostaly na hranici cen nákladů zhruba při dvaceti dolarech za barel. „Náklady ale mohou být ještě níže, pokud bychom se dívali na čistě provozní cenu bez jakýchkoli investic do budoucna. Výrobci si to hlídají,“ podotkl analytik. „Je tu vidět poměrně veliká pružnost z hlediska toho, co jsou v boji o podíl na trhu ochotni snést,“ dodal Hlinomaz.
Analytik k boji o ropný trh (zdroj: ČT24)
Ke zlepšení situace by přispělo snížení těžby, a to nejen v blízkovýchodních zemích OPEC, jako je Írán nebo Irák, ale také v Rusku nebo v USA. „I kdyby se ceny v budoucnu vrátily na vyšší úrovně, nebudeme vstupovat do téže řeky. Ekonomiky států budou jiné – flexibilnější a výdajově ne tak náročné,“ myslí si ale Hlinomaz.
Nízké ceny ropy dostaly Rusko do úzkých
Na příjmech z ropy je závislý i ruský rozpočet. Ruskou ekonomiku zavedly nízké ceny ropy do záporných čísel v řádu několika procent HDP. „Rusko má mnoho důvodů k tomu, aby se nějakým způsobem angažovalo v této záležitosti. Nebude asi chtít být jediným státem, který sníží těžbu ropy, ale zvýšené ceny ropy pro něj znamenají i nepřímý vliv na ceny plynu,“ konstatoval analytik.
Podle Mezinárodního měnového fondu naopak tato zvedla HDP u zemí, které nejsou vývozci ropy, až o pět desetin procenta, což se týká i České republiky. „Mohli bychom si mnout ruce, pokud by tu nebyl export do zahraničí a nebyli bychom závislí na celosvětovém vývoji. Trvale extrémně nízké ceny ropy by nám neprospěly,“ uzavřel Hlinomaz.