Podíl čínských investic na všech zahraničních investicích v Česku je 0,36 procenta. Co ale sledujeme poslední měsíce, kdy čínské firmy a zejména CEFC kupují podíly v českých podnicích, je jenom zahřívací kolo. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a finanční analytik Aleš Michl. Nízký podíl podle něj spočívá v tom, že Česko začalo s lákání čínských investorů pozdě. Oznámení o dalších transakcích se očekává v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze na konci března.
Ekonom Michl: Dosud jsme sledovali zahřívací kolo čínských investic
Michl: Současné investice z Číny jsou zahřívacím kolem (zdroj: ČT24)
Aktuální vlnu zpráv o přílivu čínského kapitálu označuje ekonom Aleš Michl za zahřívací kolo oproti tomu, co přijde. „Když se podíváte na největší investice ve světě, kam teď Číňané masivně investují, tak to jsou finance a telekomunikace,“ zmínil. Odhaduje, že tyto oblasti by Číňany mohly zajímat i v Česku. „Když sem přijdou čínské banky, založí si pobočku a nabídnou financování směrem na východ, kde budou mít svoji partnerskou banku a pomohou českému exportérovi,“ dodal.
Když prezident odjel z Hradu do Číny, otevřel cestu čínským investorům. Tam byl nejzásadnější zlom.
Skutečný přínos investic se podle něj dá určitě hodnotit s ohledem na počet vytvořených nových pracovních míst. V posledních deseti letech směřovaly čínské peníze i do továren, kde vytvořily tři tisíce nových pracovních míst. Se současnými investicemi je to problematičtější.
Aleš Michl
„Nejsou vůbec prospěšné pro stát,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO), se kterým Michl souhlasí. „Kupují nemovitosti, z toho vypadne nějaká daň z převodu, ale jsou to drobné. Když to porovnám s jinými investory, máme tady například šest tisíc německých firem nebo Korea má tady obrovské investice, tak bych očekával od Číny, že tady postaví velké věci,“ dodal Babiš. Podle sinoložky Olgy Lomové zde zase investují jenom symbolické peníze. „Působí to spíš jako PR než jako srozumitelný podnikatelský záměr,“ řekla v rozhovoru pro E15.
Politici podle Michla nevěnovali čínským investicím pozornost
Michl upozorňuje, že se příchod čínských investorů opozdil. „V roce 2003, když Vladimír Špidla říkal, že zdroje tu jsou, tak maďarský premiér už byl v Číně a jednal o čínských investicích a lákal je do Maďarska. V roce 2010 tam byl Viktor Orbán znova a my jsme měli ministra zahraničí s vlajkou Tibetu. Myslím si, že prezident Miloš Zeman to teď otočil,“ dodal.
Maďaři byli v Číně už v roce 2003, proto mají třikrát více investic než my.
Poté, co Miloš Zeman dvakrát navštívil Čínu, teď Českou republiku čeká návštěva z Pekingu. V pondělí 28. března do Prahy dorazí čínský prezident Si Ťin-pching, který se setká s vrcholnými českými politiky. Očekává se také další podpora ekonomické spolupráce, má být podepsáno například strategické partnerství.
Sama čínská ekonomika ale v poslední době zpomaluje, což vzbuzuje obavy o její výkon. Loni se dostala pod sedm procent. Michl ale míní, že se na to dá dívat i druhým pohledem. Pořád je totiž nejvíce rostoucí velkou ekonomikou na světě. „Že teď rostou o šest, sedm procent, je stále super. Generují se tam nová pracovní místa, lidé se stěhují z vesnic do měst a urbanizace tam vytváří megaměsta, která budou větší než celá Česká republika. Pomalu už jenom města pro nás budou trhem, nebude to celá Čína, ale různá města a regiony,“ uvedl s tím, že pro Čínu je stavebnictví důležité a významně se podílí na HDP.