Dluhy rostou a jejich splácení bere Čechům stále větší část měsíčního příjmu

Češi dlužili koncem loňského roku více než 1,8 bilionu korun, tedy o pět procent více než v závěru roku 2014. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. K rychlejšímu tempu zadlužování docházelo u hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření (5,3 procenta), pomaleji rostly krátkodobé půjčky (3,9 procenta).

Dlouhodobý dluh mělo v prosinci 1,1 milionu lidí a krátkodobý téměř 2,5 milionu, to bylo celkem o procento méně než o rok dříve. Lidé si loni brali o pět procent vyšší úvěry na bydlení a o šest procent vyšší úvěry na krátkodobou spotřebu než před rokem.

Zadlužení spotřebitelů v poměru k jejich průměrné mzdě
Zdroj: ČNB/ČSÚ/CRIF

Z delšího časového hlediska je však patrné, jak splátky úvěrů stále více ubírají z měsíční mzdy spotřebitelů. Je to dáno i tím, že jejich zadlužení rostlo od roku 2007 do roku 2015 přibližně třikrát více, než rostly jejich mzdy.  

Zatímco v roce 2007 dal průměrný spotřebitel na splátky úvěrů přibližně pětinu průměrné měsíční mzdy, v roce 2015 to již byla více než čtvrtina.
Petr Kučera
výkonný ředitel společnosti CRIF - Czech Credit Bureau

Příznivý ekonomický vývoj loni umožnil lidem snížit celkovou částku „ohroženého dluhu“ o šest procent na 48,5 miliardy korun. Vývoj se však výrazně lišil u typu zadlužení. Počet lidí, kteří nezvládali splácet dluhy na bydlení se meziročně snížil o desetinu. Naopak lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobého dluhu přibylo: o čtyři procenta na 286 tisíc.

Roste dlužná částka

Loni se také zvýšila průměrná dlužná částka na jednoho klienta. U dlouhodobého dluhu o 69 tisíc korun na 1,3 milionu korun a u krátkodobého dluhu o téměř osm tisíc na 157 tisíc korun.

V rámci posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr bylo zamítnuto více než 30 procent žádostí. U dvou třetin z nich byla žádost zamítnuta z důvodu nesplácení minulých závazků a u přibližně třetiny žadatelů hrozilo předlužení.

Nejvíce zatížená je střední generace

Koncem loňského roku mělo dlouhodobý dluh 12 procent obyvatel starších 14 let, což bylo stejně jako před rokem. Necelá polovina objemu (46 procent) tohoto dluhu patřila lidem ve věku od 35 do 44 let, kterých bylo mezi dlužníky čtyřicet procent. Nejmladší věková skupina (15 až 24 let) se na objemu dluhů z hypoték a z úvěrů ze stavebního spoření podílela jen dvěma procenty. 

Krátkodobý dluh mělo v závěru loňského roku 27 procent osob starších 14 let, což bylo o jeden procentní bod méně než před rokem. Na věkovou kategorii 35 až 44 let připadalo 31 procent dluhu, ve skupině od 45 do 54 let to bylo 27 procent. Na nejmladší skupinu (15 až 24 let) připadaly čtyři procenta dluhu a na nejstarší (přes 50 let) dvacet procent.