Léčba se někdy může protáhnout na měsíce, kvůli nízké nemocenské se pak člověk snadno dostane do tíživé ekonomické situace. Sociální demokracie by chtěla zvýšit nemocenskou pro lidi, kteří jsou nemocní dlouhodobě. O tom, že je současných 60 procent platu málo, však musí přesvědčit nejen koaliční partnery, ale i zástupce zaměstnavatelů.
Pro dlouhodobě nemocné by ČSSD chtěla vyšší nemocenskou, musí ale přesvědčit koalici
Události ČT: ČSSD by v koalici chtěla prosadit zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné (zdroj: ČT24)
Každoročně si od lékaře odnášejí neschopenku na dobu delší než měsíc tisíce lidí. Nejdéle se podle údajů správy sociálního zabezpečení léčí lidé s tuberkulózou, v průměru 201 dnů. V průměru 177 dnů se léčí onkologičtí pacienti. Mezi další dlouhodobě nemocné se řadí lidé s duševními chorobami a s poruchami nervové nebo pohybové soustavy.
Dlouhodobá léčba nemocí
Po dobu dlouhodobé nemoci dostávají 60 procent platu, podle ČSSD to ale není dostatečné. „Bavíme se o lidech, kteří mají například vážnou nemoc, rakovinu a podobně. Dlouhodobě jsou vyřazeni z pracovního procesu, pokud mají například hypotéku nebo podobně, mohou se dostat i do neřešitelné sociální situace,“ zmínil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Nápad neodmítá například svaz průmyslu a dopravy. „Pro nízkopříjmové skupiny lidí je to dost velký problém, takže kdyby tohle vláda řešila prioritně, byl bych rád,“ uvedl šéf svazu Jaroslav Hanák.
Návrh může narazit kvůli rozpočtu
Koaliční partneři ale chtějí vědět, kolik to bude stát. „Mohlo by to mít významný dopad do veřejných financí,“ zmínil Jan Volný (ANO) s poukazem na to, že se budou řešit například platy učitelů a lékařů. „Myslím si, že to bude velice napjaté,“ dodal. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) upozorňuje, že „v současné době existují určité nástroje, například připojištění, kterými se člověk může chránit v případě dlouhodobé nemoci“.
Pro otevření debaty o nemocenské je i opozice. Na schválení změn se ale neshodne. Zbyněk Stanjura (ODS) si myslí, že systém je spravedlivý. „Solidarita tady existuje. Lidé s průměrnými a nadprůměrnými příjmy při nemocenské nedostávají celých 60 procent, ale méně,“ zmínil. „Nepochybně nějaký kontrolní systém tam musí být, aby nedošlo k zneužívání, ale podpora dlouhodobě nemocných je určitě na místě,“ prohlásil Jiří Dolejš (KSČM).
- V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.
Ještě než návrh posoudí ministři, seznámí se s ním tripartita. Odbory požadují nejen zvýšení nemocenských dávek, ale také obnovení jejich proplácení v prvních třech dnech nemoci. Zástupci zaměstnavatelů však tuto změnu nepodporují.