Rozvoj distribuční soustavy si během 25 let vyžádá 100 miliard korun, říká Národní akční plán pro chytré sítě. Podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro sekci energetiky Lenky Kovačovské proto nelze ignorovat fakt, že se mění struktura spotřeby a chování jednotlivých účastníků energetického trhu a je tedy potřeba i nově nastavit tarify plateb za elektřinu. Jejich podoba však může být podle ní jiná, než jak je představil Energetický regulační úřad (ERÚ), uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce.
Náměstkyně MPO: Změna tarifů plateb za elektřinu je nutná. Nemusí ale nastat od příštího roku
Nový systém tarifů navržený Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), který má změnit dosavadní systém regulovaných cen energie, by kromě zdražení elektřiny snížil motivaci šetřit elektřinou. Premiér Bohuslav Sobotka proto již před několika dny prohlásil, že se musí přepracovat, stejně tak jako předsedkyně ERÚ Alena Vitásková v dopise premiéra ubezpečila, že navrhne jejich úpravu a případně další alternativní postupy tak, aby spotřebitel netratil. Podle ní ale bude možná nutné upravit aktualizovanou státní energetickou koncepci a národní akční plán pro chytré sítě, které již schválila vláda.
- Změny tarifního systému se týkají takzvaných regulovaných cen. ERÚ je stanovuje každoročně. Zahrnují například platby za přenos a distribuci elektřiny.
- Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková už dřív řekla, že nové tarify, které by měly začít platit od příštího roku, by mohly vydržet deset až patnáct let.
- Vitásková zároveň upozornila, že bude pravděpodobně nutné upravit aktualizovanou státní energetickou koncepci a národní akční plán pro chytré sítě, které již schválila vláda. S tím ovšem MPO nepočítá.
Podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro sekci energetiky Lenky Kovačovské se však žádná aktualizace dokumentů nechystá. „Mě ten dopis trochu pobavil, možná i vyděsil, protože jestli Vitásková tady pořád tvrdí, jak je nezávislá a nesmí přijímat žádné pokyny k tomu, jak má vykonávat svou nezávislost činnost, tedy regulovat energetické odvětví, tak je docela zajímavé, že má kompetenci, nebo to tak interpretuje, úkolovat vládu. Já pořád žiju v domnění, že tady koncepce, strategie a legislativní činnost v oblasti energetiky má na starost vláda, která se zodpovídá parlamentu,“ uvedla v Otázkách Václava Moravce.
Podle ní státní energetická koncepce jednoznačně říká zejména to, že se energetika mění, bude se měnit a že se musíme na to připravit a nastavit tarifní strukturu. „Tak aby umožňovala jednak plynulý rozvoj decentrální výroby, aby se s tím byla schopna vyrovnat celá elektrizační soustava a zároveň, aby na to nedopláceli ti, kteří jsou méně šťastní, protože nemají dostatek finančních prostředků, bydlí v panelácích a nejsou si schopni zajistit decentralizované řešení. Zadání změny tarifů je správné, jen někde ve výpočtech nastavení tarifů se stala chyba a teď je prací a odpovědností ERÚ, aby chybu napravil,“ vysvětluje Kovačovská.
Jak správně nastavit nové tarify
Ceny elektřiny jsou v Evropě na historickém minimu, účty se ale nijak podstatně nesnižují. Jak tedy nastavit tarify správně tak, když ERÚ říká, že nemůžou diskriminovat, ale zároveň ve své „struktuře pro budoucí regulační období mají zohlednit vazbu na vývoj inteligentních sítí pro rozvoj decentralizovaných zdrojů a pasivních domů“.
Jak se změní platba za elektřinu
Podle výkonného ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka je například potřeba podívat se na zisky distribučních společností. „ČEZ, EON a PRE v minulých pěti letech překročily 50 miliard korun. Při porovnání plateb napříč Evropou tady vychází, že v Česku jsou platby poměrně vysoké. Je tedy otázka, zda nelze něco dělat s oprávněnými náklady těchto společností tak, aby se minimálně platba za distribuci dostala k nějakému evropskému průměru,“ upozornil v Otázkách Václava Moravce Sedlák.
Ze statistik plyne, že český zákazník platí za distribuci elektřiny v průměru 33 procent z ceny elektřiny. Když se podíváme do sousedního Německa, tam se to pohybuje podle Sedláka někde kolem 22 procent. „Vidím tam proto prostor pro osmiprocentní snížení,“ potvrzuje Sedlák.
Podle Kovačovské v tuto chvíli tvoří cenu určenou pro domácnosti zhruba ze 43 procent cena komodity (tj. samotného výkonu elektrické energie), z 15 procent je platba za obnovitelné zdroje a 42 procent jsou ostatní regulované činnosti za distribuční a přenosovou soustavu. „Struktura nákladů na provoz přenosové a především distribuční soustavy je taková, že 90 procent jsou fixní náklady a zbytek se odvíjí podle spotřeby elektrické energie a slouží především na krytí ztrát v soustavě. Jestli jsou nastavené poplatky za činnost distribučních či přenosových soustav správně, to je ale na zodpovědnosti ERÚ,“ říká.
Kovačovská v Otázkách Václava Moravce: Změna tarifů plateb elektřiny je nutná (zdroj: ČT24)
Zároveň však dodává, že je potřeba si i uvědomit, že distribuční soustava se musí dále rozvíjet, a to proto, aby byla schopná akceptovat rostoucí podíl nových zdrojů, nových technických řešení i akční plán pro nové sítě. „A abychom na to sítě připravili, tak plán tvrdí, že nás to bude stát v následujících 25 letech dalších sto miliard korun. Ty jsou potřeba na další úpravy, modernizaci sítí a na vybavení novými technickými řešeními tak, aby umožnily spolehlivý chod soustavy, protože nyní je to hodně pasivní chod. Ale tady nastoupí nové systémy, kdy elektřina poteče i zpětně od malých výrobců, samozásobitelů,“ zdůraznila Kovačovská.
Sítě se musí rozvíjet, protože se mění struktura spotřeby a struktura chování jednotlivých účastníků trhu. Není možné pokračovat v masivním rozšiřování obnovitelných zdrojů, aniž bychom na to nastavili sítě.
Kovačovská: Máme časový prostor rozfázovat nástup nových tarifů
Podle Sedláka je potíž návrhu nové tarifní struktury ale především v tom, že vychází z modelace situace až do roku 2040, kdy tady má být na šest tisíc megawatt malých fotovoltaických elektráren, což představuje, že by jich v systému byly sta tisíce. „Dnes se pohybuje fotovoltaika na střechách někde kolem 25 tisíc individuálních instalací. A do roku 2020, pokud naplníme národní akční plán obnovitelných zdrojů, tak vzroste to o 60 - 70 tisíc, takže se nedostáváme ani přes stovku. Celkový počet odběrných míst je někde kolem 5,5 milionů, což je úplně zanedbatelné procento zdrojů, které tady budeme muset řídit. Až to nastane, pak budeme muset měnit platby. Proč to ale musíme dělat v roce 2016, když nejsme ještě v cílovém stavu,“ ptá se Sedlák.
A navíc, když se podle něho podíváme do jiných zemí, nikdo neplatí tak vysoké fixní poplatky, jak je zmiňuje navrhovaná nová česká tarifní struktura.
Náměstkyně Kovačovská v zásadě souhlasí. „Pravda je, že ten matematický model stanovuje situaci roku 2040 a my se k němu musíme dopracovat. A ta míra přesunu z variabilních částek na fixní může tomu odpovídat,“ říká. Co se fixních poplatků týká, tak pak jedinou zemí v Evropě, která má poplatky ze sto procent fixní, je Holandsko. „Německo má 40 procent fixu, Rakousko 43 procent, my máme někde kolem 25 procent částky fixní. A taky máme časový prostor s tím, jak se bude rozvíjet trh, sítě, podíl decentralizovaných řešení na síti, nějakým způsobem to rozfázovat,“ souhlasí.
Změna tarifů je tak podle Kovačovské sice nutná, ale neznamená to, že musí nastat k 1. lednu 2017. „Mohlo by to nastat klidně až kolem roku 2019, kdy uvidíme, že by měl být nastaven tržní systém na chytré sítě, měla by se doopravdy rozšiřovat poměrně masivně penetrace decentralizovaných řešení a také by mělo nastoupit zavedení chytrých měřáků. V té době je potřeba, aby nový systém už vstupoval v platnost,“ míní. Nicméně míra, jak se bude překlápět z variabilních na fixní poplatky, může být podle ní odstupňována tak, jak se bude dále postupovat. Zásadní slovo v tomto ohledu bude mít ale ERÚ.
Výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Sedlák ještě dále upozornil, že ERÚ předpokládá, že navržené tarify nového systému budou platit patnáct let. „A to je rok 2040. Možná by se to tak úplně minulo a v roce 2040 bychom přemýšleli nad novým systémem, nedává to smysl,“ konstatuje.
Solární energie
Jednání s EK ohledně podpory obnovitelných zdrojů pokračují
Kovačovská potvrdila také to, že jednání Česka s Evropskou komisí ohledně notifikace státní podpory obnovitelných zdrojů pokračují. Podle ní zhruba 13 procent výrobců obnovitelných zdrojů energie bude individuálně posuzováno, zda nedostává státní podporu neoprávněně. Jde o ty výrobce, kteří během tří let budou mít nárok na podporu více než 200 tisíc euro (5,4 milionu korun). Zbylých 87 procent individuálně posuzovat nebude třeba. Česko se na tom podle Kovačovské dohodlo s Evropskou komisí v rámci šesti notifikačních procesů ohledně podpory obnovitelných zdrojů.
„Myslím, že se posouváme úspěšně ke konci. My jsme na únorové schůzce s komisí diskutovali technické pravidlo na posuzování přiměřenosti státní podpory. To říká to, že pokud kumulativně sledovaný subjekt získal v průběhu tří let podporu do 200 tisíc euro, tak nemusí být předmětem individuálního posuzování,“uvedla.
Právě pro individuální posuzování bude podle Kovačovské Evropská komise požadovat úpravu legislativy. Proces notifikace by podle ní mohl být ukončen do dubna. „A neměl by být důvod, aby se ty spory z minulosti opakovaly i v budoucnosti,“ uvedla.
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková se totiž od loňského podzimu s ministrem průmyslu Janem Mládkem i částí odborné veřejnosti přela kvůli rozhodnutí ERÚ, že většině obnovitelných zdrojů v ČR podpora vyplacena nebude. Požadovala souhlas Evropské komise, že je podpora vydávána oprávněně. Většina producentů v ČR totiž notifikaci dlouhodobě nemá. Souhlas EK by podle dřívějšího Mládkova vyjádření měl být udělen zřejmě mezi únorem a dubnem. Nakonec vláda loni před Vánocemi schválila nařízení o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a ERÚ koncem loňského roku za nepřítomnosti Vitáskové podporu vypsal. Celková výše podpory je až 42 miliard korun.
obrázek
Sedlák potvrdil, že také doufá, že podobná situace už nenastane. „Jinak by to byla totální destrukce oboru obnovitelných zdrojů, který v Česku pokrývá asi 13 procent elektrické energie,“ říká. Ale zároveň dodává, že se Alianci nelíbí jakékoliv individuální posuzování, protože podpora byla vypsána jako celek a měla by tak být i jako celek posuzována.
A zmiňuje v této souvislosti i to, že by podle Aliance pro energetickou soběstačnost měl v sektoru působit někdo, kdo by plnil roli ombudsmana. Proto se již také Aliance obrátila na premiéra, aby vláda stanovila zmocněnce pro využití obnovitelných zdrojů. Premiér však zatím odpověděl podle Sedláka zamítavě.
„Otázka je, jaká by byla přidaná hodnota zmocněnce v době, kdy máme statní energetickou koncepci, víme, kolik chceme mít obnovitelných zdrojů, kdy vláda před měsícem schválila aktuální Akční plán pro obnovitelné zdroje, kdy máme nastavené strukturální fondy i operační programy, které rozvoj těchto zdrojů podporují a kdy máme úpravu energetického zákona usnadňujícího instalace malých zdrojů pro vlastní spotřebu. A navíc průřezově existuje i nový institut, tedy Rada vlády pro udržitelný rozvoj, která koordinuje veškeré strategické a koncepční materiály vlády tak, aby byl rozvoj obnovitelných zdrojů podporován. Nevidím tudíž potřebu pro dodatečný koordinační bod pro tuto oblast,“ dodala Kovačovská.