Hrubý domácí produkt Ruska se v loňském roce propadl o 3,7 procenta, informoval podle agentury Reuters ruský statistický úřad na základě předběžných údajů. Údaje statistiků jsou tak v souladu s prosincovým odhadem ruského ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva. Dobrou zprávou pro ruskou ekonomiku, která se v poslední době potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy, může být ale to, že Francie vážně uvažuje o zrušení sankcí. Ty uvalily na Moskvu západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
Ruská ekonomika se propadla. Zisky bank klesly o 67 procent
V roce 2014 se ruský HDP zvýšil o 0,6 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ale předpověděl, že ruská ekonomika letos klesne o procento. Zhoršil tak svou říjnovou prognózu, podle které se letos měl HDP snížit pouze o 0,6 procenta. V příštím roce počítá fond s návratem ruské ekonomiky k růstu, jehož tempo by mělo činit jedno procento.
Centrální banka v pondělí oznámila, že souhrnný zisk ruských bank loni klesl o 67 procent na 192 miliard rublů (60,2 miliardy korun). Mnoho bank přitom bylo ztrátových. Světlou výjimkou byla největší ruská banka Sberbank. Aktiva bank se při započtení kurzových výkyvů snížila během roku o 1,6 procenta. Naopak rezervy na ztrátové úvěry byly ke konci uplynulého roku o třetinu vyšší než na jeho začátku. Zrychlila se i konsolidace v bankovním sektoru, během roku přibylo akvizic a fúzí.
Rusko nyní bojuje v důsledku propadu ceny ropy s poklesem rublu. Tamní měna se minulý týden propadla na nové minimum a od začátku roku ztratila již více než třináct procent. Do obtížné situace se tak dostávají zejména ti Rusové, kteří musejí splácet svou hypotéku v dolarech – její měsíční splátka už bývá někdy vyšší než jejich výplata.
Pokud ceny ropy budou dále klesat, můžeme brzy vidět ruskou měnu na hodnotě 80 rublů za dolar. Možná dokonce na slabší úrovni. Ale na druhou stranu, pokud se ceny ropy udrží v rozmezí 25 až 30 dolarů za barel, směnný kurz rublu se stabilizuje poblíž současné úrovně.
A prezident Putin lidem vzkázal, že je třeba se připravit na horší časy. Přitom jen loni přibyly čtyři miliony Rusů, kteří žijí pod hranicí životního minima. Celkově tak více než dvacet milionů Rusů, tedy přibližně každý sedmý, žije v chudobě. Stranou tak jde i záliba v drahém značkovém zboží. Prodejci luxusního zboží hlásí ztráty. „Lidé raději drží své úspory doma. Určitě neutrácí jako rok, dva nazpátek,“ zmínila manažerka obchodu Michael Kors Larisa Jakuninová.
„Je to začarovaný kruh. Ve chvíli, kdy vám stěžejní odvětví v ekonomice zažívá poměrně výrazný propad, je to logicky spojeno s propadem zaměstnanosti, ať už otevřeně, nebo skrytě, ve statistikách to nemusí být na první pohled vidět. Současně vidíme tlak na oslabení měny a zdražení dováženého zboží, tak tyto faktory krizi nakonec prohlubují, protože ochlazují domácí poptávku,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
GALERIE
Ruská ekonomika v minusu
Ruská vláda připravila protikrizový plán
Zdroje agentury Reuters uvedly, že ruská vláda připravila protikrizový plán, který počítá s vynaložením 135 miliard rublů (42 miliard korun) na podporu různých ekonomických odvětví. Podle jednoho ze zdrojů by vláda mohla použít dalších 340 miliard rublů ke zmírnění sociálního napětí vyvolaného obtížnými ekonomickými podmínkami.
Statistický úřad také zveřejnil údaje o prosincovém vývoji některých dílčích ekonomických ukazatelů. Ty podle agentury Reuters signalizují, že propad ruského hospodářství ještě zdaleka není u konce. Meziroční pokles maloobchodních tržeb v prosinci například zrychlil na více než 15 procent ze zhruba 13 procent v listopadu. Průměrná reálná mzda se meziročně snížila o deset procent, ačkoli analytici očekávali pouze devítiprocentní pokles. Kapitálové investice se v prosinci propadly o 8,7 procenta, zatímco v listopadu klesly pouze o 4,9 procenta.
Prosincové údaje podtrhují, že nejhorší část ruské krize sice pominula, ale ekonomika stále zůstává extrémně slabá.
Francie by v létě chtěla zrušit sankce vůči Rusku
Na druhou stranu Francie dala již opakovaně na vědomí, že by chtěla už letos v létě dosáhnout zrušení sankcí přijatých Západem vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi, pakliže budou respektovány mírové dohody z Minsku. Podle agentury AFP to v Moskvě v neděli uvedl francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron.
Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron
„Cílem, který všichni sdílíme, je, abychom letos v létě mohli zrušit sankce – za předpokladu, že mírový proces bude respektován,“ prohlásil ministr podle AFP v projevu k francouzským podnikatelům s narážkou na mírové dohody dojednané v roce 2015 v běloruské metropoli Minsku s cílem ukončit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny.
Evropská unie zavedla ekonomické sankce vůči Moskvě v březnu 2014 kvůli anexi Krymského poloostrova a podpoře proruských separatistů v ozbrojeném konfliktu na východě Ukrajiny, který si vyžádal více než 9000 mrtvých. V prosinci EU rozhodla o prodloužení sankcí o dalších šest měsíců.
Rusko v reakci na sankce zakázalo dovoz většiny potravinářských produktů z EU, což značně postihuje zejména francouzské zemědělce. O možnosti zrušení těchto restriktivních opatření, ale bez časového upřesnění, se zmínil poprvé francouzský premiér Manuel Valls loni v listopadu.