Ke konci letošního roku má skončit těžba uranu v dole Rožná na Vysočině. Je to poslední fungující uranový důl nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se zde těží přes půl století. Nyní tu pracuje 900 zaměstnanců. Pokud by stát nic neudělal, většina z nich by přišla o práci.
Vláda se bude zabývat osudem zaměstnanců z uranového dolu Rožná
Konec uranového dolu Rožná (zdroj: ČT24)
Od příštího roku by bez zásahu státu ztratilo zaměstnání 100 až 200 lidí, uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. V průběhu čtyř let by to podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí bylo 521. Na ostatní by postupně čekal odchod do důchodu, zajišťování útlumu těžby nebo výstavba a provoz podzemního výzkumného pracoviště Bukov.
Materiál ministerstva podotýká, že převážnou většinu nových nezaměstnaných by tvořili těžební dělníci s velice úzkou pracovní specializací. „Jejich téměř jedinou šanci, jak najít své další uplatnění na trhu práce, by pro ně představovala změna kvalifikace,“ uvádí.
Důsledky uzavření dolu Rožná
Ministři budou řešit důsledky uzavření dolu ve středu. Vláda chce část lidí využít na likvidaci a sanace těžebních jam po celé republice. Poblíž samotného dolu je i průmyslová zóna. Ve sněmovně navíc leží vládní návrh na předčasné odchody horníků do důchodu o pět let. V Rožné by mohlo jít až o 174 zaměstnanců.
Podle předkládaného materiálu Diamo bude stát útlum těžby od letoška do konce roku 2018 celkem 235,8 milionu korun. Dokument ministerstva průmyslu zároveň uvádí, že tyto peníze bude muset stát podniku přidat z rozpočtu. Návrh uvádí, že s ohledem na stav těžitelných zásob uranu začne likvidace ložiska Rožná v roce 2017.
Vládní usnesení počítá také s částkou 17 milionů korun, kterou bude nutné investovat do nové části průmyslové zóny v Bystřici nad Pernštejnem. Peníze jsou potřeba na přeložku sítí a vybudování nové silnice.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že zde již probíhá jednání s konkrétním, byť zatím anonymním investorem. Podle ní tak nehrozí jako v případě OKD propuštění stovky lidí ze dne na den. Víc naznačil starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska (ČSSD): jedná se se dvěma firmami, které by mohly zaměstnat zhruba 500 lidí.
Pomůže také podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Dopady uzavření dolu může zmírnit také výstavba takzvaného Podzemního výzkumného pracoviště Bukov, které v lokalitě právě vzniká. Od letošního roku má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro experimenty umožňující testovat chování hornin v podmínkách hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo, které by mělo být v Česku postaveno do roku 2065.
„V následujících letech budou realizovány další etapy výzkumných prací, vyžadující přípravu nových výzkumných prostor razícími pracemi, včetně vybudování a provozu povrchového zázemí, laboratoří, skladů a specializovaných pracovišť,“ dodává materiál. Výzkumné pracoviště se má budovat v několika etapách do roku 2023.