Česká republika stále nemá ucelenou vlastnickou politiku – takový je verdikt Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) po prověrce 31 podniků v hodnotě 106 miliard korun. Jinými slovy stát stále tápe v tom, v jakých firmách si chce nechat majetkový podíl a ve kterých se ho chce naopak zbavit. Úřad také tvrdí, že ministerstva nemohou řídit své zástupce v těchto firmách a nedostatky jsou také v odměňování manažerů podniků.
Nejvyšší kontrolní úřad: Stát neví, které podniky si chce nechat a které prodat
Události: Stát často neví, co s majetkovými podíly ve firmách (zdroj: ČT24)
Kontroloři se zaměřili na to, jak si vedla ministerstva financí, průmyslu a obchodu a zemědělství jakožto akcionáři v obchodních společnostech s majetkovou účastí státu v letech 2013 až 2015.
Ministerstvo financí některé závěry NKÚ zpochybnilo, protože výkon akcionářských práv se podle mluvčího Michala Žurovce zásadně zlepšil s loňským nástupem nového vedení ministerstva. Návrh Strategie vlastnické politiky státu pošle ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení do konce roku. Resort rovněž uvedl, že už vládě předložil záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.
Jak je to se zástupci státu?
Kontrolu nad zástupci v obchodních společnostech mají ministerstva podle NKÚ jen při jejich výběru, kdy hodnotí kandidátovy zkušenosti a odbornou způsobilost. Pak už je jen na vybraných zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat, tvrdí kontrolní úřad. Například ministerstvo financí se při výběru řídí jen velmi obecnými kritérii a pro odvolávání svých zástupců ve firmách nemá vůbec žádná kritéria, uvedl NKÚ.
Dokument o vlastnické politice státu ale chybí, a to navzdory tomu, že úkol vypracovat vlastnickou politiku státu zadala vláda příslušným ministrům už v roce 2012. Termín jejího dokončení byl už několikrát odložen.
Podle NKÚ je také nevyvážené, jak zákon upravuje jmenování toho, kdo má právo jednat za stát. Vláda tak písemně pověřila k výkonu práv státu zaměstnance ministerstva jen u dvou z 31 společností. U ostatních firem o pověření rozhodoval jen ministr. „Chybí také pravidla, která by stanovila postup státu v případech, kdy jeho práva v obchodní společnosti vykonává několik ministerstev,“ uvedl úřad.
obrázek
Ministerstvo financí tvrdí, že hned po nástupu Andreje Babiše (ANO) provedlo razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad. „Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu ministerstva financí jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracují mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun,“ uvedl mluvčí Žurovec.
Výtky směrem k chybějící kontrole státu nad svými zástupci ve firmách odmítlo ministerstvo financí poukazem na zákon, podle nějž není nikdo oprávněn udělovat pokyny dozorčí radě. Její členové musí jednat s péčí řádného hospodáře a tím jednají i v zájmu státu jako
vlastníka, míní MF.
A druhá věc jsou odměny
- Státní podniky Lesy České republiky (Lesy ČR) a Budějovický Budvar v letošním roce převedou do státní kasy 8,7 miliardy korun.
- V loňském roce poslaly firmy do státního rozpočtu o 1,4 miliardy korun méně.
- Z pivovaru má jít do rozpočtu půl miliardy korun, loni poslal podnik o 300 milionů korun víc, Lesy ČR letos odvedou do státního rozpočtu 8,2 miliardy korun.
Pro odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů společností přijala vláda v roce 2010 zásady - ty ale z kontrolovaných resortů v plné míře převzalo jen ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí je podle NKÚ do svých předpisů zahrnulo jen částečně, a odměňování se tak nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.
U smluv některých manažerů stát nestanovil maximální celkový roční příjem, podle zásad odměňování to přitom udělat měl. Třeba ministerstvo financí z 22 smluv schválilo 14, ve kterých maximální výše odměny určena nebyla. V 15 smlouvách zase chyběla povinná variabilní platová složka vázaná na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Tato složka přitom měla činit minimálně 30 procent z maximálního ročního příjmu.
Podle ministerstva financí byly všechny kritizované smlouvy uzavřeny v období předchozích dvou vedení úřadu. Nové smlouvy už byly uzavírány tak, aby odpovídaly zásadám odměňování, které byly letos v červnu aktualizovány, uvedl Žurovec. Aktualizované zásady také podle něj uplatňují variabilní složku platu jen u firem, u kterýh lze významné strategické cíle stanovit.
NKÚ upozornil na to, že nyní nemá pravomoc k prověření hospodaření těchto firem a odměňování členů jejich představenstev a dozorčích rad.