Pět měsíců po zahájení insolvenčního řízení prohlásil Krajský soud v Brně konkurz na majetek liberecké slévárny společnosti Ferex-ŽSO. Kvůli vážným finančním problémům se výroba ve slévárně zastavila už v létě, zhruba stovka zaměstnanců odešla. Podnik dluží věřitelům 290 milionů korun. Ti, kteří se dosud k řízení nepřipojili, mají dva měsíce na přihlášení pohledávek.
Liberecká slévárna Ferex-ŽSO je v konkurzu, výroba skončila
První přezkumné jednání se uskuteční 15. března v Brně, rozhodla soudkyně Vlasta Bruknerová. Firma má sídlo ve Znojmě, proto případ řeší brněnský soud.
Ferex-ŽSO je v insolvenčním řízení od 9. července na návrh věřitele, firmy Moravia Factor. Domáhá se tak zaplacení údajného dluhu zhruba 1,8 milionu korun za kovový šrot, který do slévárny dodala.
K insolvenčnímu řízení se v srpnu připojili i vlastníci podniku. Soud požádali o vyhlášení úpadku a prohlášení konkurzu. Slévárna měla problémy už delší dobu, od dubna neplatila ani svým zaměstnancům. Soudkyně teď žádosti vlastníků vyhověla, když vyhlásila úpadek společnosti a zároveň prohlásila konkurz na její majetek.
Ferex-ŽSO není v insolvenci poprvé
Společnost Ferex-ŽSO vznikla v roce 1992 privatizací libereckého závodu Železniční opravny a strojírny (ŽOS). Není to poprvé, co je v insolvenci. V minulosti ale umožnil soud firmě vyřešit problémy reorganizací a s věřiteli se vypořádat. Nový návrh věřitele řešil brněnský soud znovu v roce 2013, na začátku roku 2014 ho ale odmítl. Teď však soud návrhu vyhověl, podle dokumentů v insolvenčním rejstříku dluží firma téměř 90 milionů korun na sociálním a zdravotním pojištění, přes 39 milionů finančnímu úřadu a téměř pět milionů na mzdách.
Slévárna
Podle vyjádření jednatele Ladislava Řezníčka v insolvenčním návrhu se sice podařilo v roce 2013 dokončit reorganizaci a splatit závazky, nepodařilo se ale najít strategického partnera. Pak byla rozsáhle poškozena jedna z pecí, což omezilo výrobu. Do tavicí pece se navíc dostala se šrotem nevybuchlá munice a exploze stěnu pece protrhla.
„Tato havárie vedla k zastavení výroby, vyžádala si značné náklady na opravu, došlo k výpadku příjmů,“ uvádí v návrhu Řezníček. K tomu se podle něj přidal útlum odbytu a insolvenční návrh situaci jen zhoršil.