Novela zákona o stavebnictví je podle zástupce ombudsmana Stanislava Křečka zbytečná a zrychlení povolování staveb nepřinese. Navíc klade větší zodpovědnost na lidi, aby hlídali, co se v jejich okolí buduje. Ministerstvo pro místní rozvoj se brání, že je změna zákona nutná pro efektivnější čerpání evropských dotací.
Zástupce ombudsmanky Křeček: Novela stavebního zákona je zbytečná, nic nezrychlí
Zástupce ombudsmanky Křeček: Novela stavebního zákona je zbytečná, nic nezrychlí (zdroj: ČT24)
Připravovaná novela stavebního zákona obsahuje sporné body a není řešením, které hledá ministerstvo pro místní rozvoj ve snaze urychlit bezproblémovou výstavbu v Česku, řekl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Zdůraznil, že jde již o třetí novelu tohoto zákona za osm let. Zavádí sice některé novinky, ty ale nejsou podle něj dotažené do konce. V budoucnu mohou být prý problematické.
Otázkou je, nakolik tyto kroky z celkového hlediska budou účinné. Ministerstvo činí stále nové a nové pokusy celý proces stavebního řízení nějak zrychlit. Rychlost ale není to jediné, co musíme obhajovat. Důležitá je kvalita.
V uplynulých dnech již upozornil ministerstvo na to, že délku stavebního řízení sice ovlivňují různé opravné prostředky, které řeší výhrady veřejnosti vůči novým stavbám, na druhé straně je ale nelze účastníkům řízení vzít, protože mají právo se bránit.
Novela zavede například institut koordinovaného řízení v procesu schvalování stavby. V podstatě znamená, že se tři dosud oddělené části řízení (územní rozhodnutí, posuzování vlivu na životní prostředí a stavební povolení) sloučí do jednoho. Profesní skupiny ve stavebnictví se ale shodují na tom, že je to takto prakticky nemožné. Znamenalo by to, že investor by musel vypracovat mimořádně kvalitní podklady pro koordinované řízení, což je především u velkých a složitých staveb téměř nereálné.
Stavba rodinného samostatného domu
Na stavbu rodinného domu by mělo stačit jen ohlášení
Křeček pochybuje také o vhodnosti další změny, podle níž postačí na stavbu jakéhokoli rodinného domu pouhé ohlášení. Podle dosavadního znění zákona bylo stavební řízení nutné u staveb nad 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Stavebník už nebude muset mít také souhlas se stavbou od majitelů okolních nemovitostí.
Další novinkou je například to, že majitel nemovitosti si bude moci postavit na svém pozemku plot do výšky dvou metrů, aniž by tento záměr musel posuzovat stavební úřad.
K novele již ministerstvo obdrželo zhruba 2500 připomínek, přičemž s většinou se již vypořádalo. „Jen chceme varovat, že překotný vývoj v této oblasti může být na škodu,“ doplnil Křeček.