Skoro šest exekucí na dlužníka: Přibývá pohledávek, které se špatně vymáhají

Zatímco ještě před dvěma roky musel řešit exekuci milion lidí, v říjnu letošního roku se to podle exekutorské komory týká zhruba 731 tisíc lidí. O téměř třetinu však vzrostl počet exekucí vedených proti těmto lidem. Zcela zásadně pak přibylo osob, které mají i více než čtyři exekuce.

Jedna exekuovaná fyzická osoba má nyní v průměru 5,8 exekuce. Před dvěma lety to bylo 3,3 exekuce. Vymožení pohledávky od člověka, který čelí zároveň několika exekucím, je však v rozumném čase prakticky nemožné, uvedl člen prezidia Exekutorské komory ČR Petr Polanský. Exekuce se podle něj koncentrují do stále užší části společnosti.

Počet lidí, kteří mají čtyři a více exekucí, se za poslední dva roky rozrostl o čtvrtinu. Ještě výraznější je posun u osob, které se potýkají s deseti a více exekucemi. Jejich počty se zdvojnásobily a je jich dohromady na 120 tisíc. Dlužníci sami svou situaci nezlepšují, když půjčky platí dalšími půjčkami. Efektivní řešení pro tyto lidi v dluhové pasti tak neexistuje. „Na institut oddlužení lidé s multiexekucemi ve většině případů nedosáhnou,“ vysvětlil viceprezident komory Vladimír Plášil.

Za exekuci věřitel nic nedá, tak ji použije

Exekutorská komora ale vidí hlavní příčinu přibývání opakovaných exekucí v tom, že jsou nadměrně využívány služby soudních exekutorů. Pro věřitele je totiž soudní exekuce vždy zadarmo, a to i když je bezvýsledná. Proto někteří věřitelé podávají stále nové exekuce na dlužníky, kteří již mají několik exekucí. „Co je zadarmo, je nadužíváno,“ poznamenala prezidentka komory Pavla Fučíková. Věřitelé by podle komory měli mít motivaci zvážit, zda má skutečně smysl podávat konkrétní exekuci.

Výrazně se pak horší i ekonomická situace soudních exekutorů. Kromě mnohočetných exekucí se na tom mají podílet rostoucí náklady. Polanský si myslí, že trend může vyústit až v zásadní pokles vymahatelnosti pohledávek. Exekutoři placení jen z vymožených pohledávek nedostávají podle údajů komory zaplaceno minimálně za 60 procent případů.

Exekuční příkazy
Zdroj: ČT24

Exekutoři varují před horší vymahatelností

„Exekutoři nedostávají za svou práci zaplaceno, což může znamenat omezení jejich služeb. Bez adekvátního řešení se tak můžeme vrátit do situace před rokem 2001, kdy se vymahatelnost pohledávek pohybovala kolem tří procent,“ varovala Fučíková.

Exekutoři aktuálně zpracovávají 4,5 milionu případů a vymáhají jistinu za 302 miliard Kč, což je čtvrtina státního rozpočtu. Pokles vymahatelnosti by se podle ní mohl projevit i na ekonomice jako takové. Přestože věřitelé za soudní exekuce neplatí, měli by si oni i stát podle Fučíkové uvědomit, že exekuce v konečném důsledku něco stojí.

Čtrnáct zaměstnanců řeší na Exekučním úřadě v Praze 9 zhruba 40 tisíc případů ročně. Více než polovinu z nich by chtěli zastavit. Podle šéfa úřadu totiž jeho lidi pracují marně - dlužník nemá z čeho zaplatit. „Tady by byla cesta, že za podání návrhu na exekuci se platí nějaký poplatek. Tak aby si ti oprávnění taky rozmysleli, jestli budou podávat exekuci na někoho, kdo má 5 a více exekucí, že je to nesmysl,“ říká Milan Usnul z Exekutorského úřadu Prahy 9.

Jenže věřitelé už platí soudům za podání samotné žaloby.

Ministr spravedlnosti chce odměny exekutorů naopak omezit

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za Ano) naopak plánuje odměny exekutorů omezit. Podle něho jsou zvláště v případě drobných exekucí nastaveny nepřiměřeně vysoko. Jsou totiž často vyšší než samotný dluh. V minulosti se už objevily i případy, kdy exekutor ze své odměny platil bonusy věřiteli. „Jedná se o vyložené selhání jedince. To, že by exekutoři vraceli něco ze svých odměn, tak to naprosto odmítám,“ zdůrazňuje Fučíková.

  • Exekuci má v Česku víc než 700 tisíc lidí, ale číslo poslední dobou klesá. 
  • Průměrný dluh činí 67 tisíc korun. 
  • Nejvíc případů se koncentruje na severu Čech i Moravy. Naopak nejmíň platebních příkazů chodí do středních Čech a na Vysočinu.

Odměna exekutorů je minimálně tři tisíce korun. Další složkou jejich příjmu jsou výdaje za cestovné nebo poštovné. Analýzu toho, jak moc a jestli vůbec jsou v krizi, dostane ministr spravedlnosti od komory příští týden. Až podle toho se nakonec rozhodne, jestli a o kolik odměny nakonec sníží.